Opravnena lamentace?
Po ctyriceti letech zivota v Kanade, ktera nas v roce
1968 prijala zpusobem, jaky zasluhuje nez oceneni, zivota vcelku
spokojeneho, umoznujiciho nam poznat trochu svet v dobach, kdy
to z nasi domoviny nebylo mozne, dochazim v posledni dobe deseti,
dvaceti let, k celkem smutnemu konstatovani, ze tato zeme ustupuje,
dobrovolne nebo i z jinych duvodu, z byvaleho znameniteho postaveni
mezi vyspelymi, svobodnymi, demokratickymi zapadnimi zememi.
Dovoluji si odmitnout uklidnujici argument o tom, ze at tak ci
onak, je mnoho zemi, kde je nesrovnatelne hur. Je to pravda, ale
neni to dostatecny argument k tomu, nevidet a nepozorovat jiste
zmeny, ktere ne prave poznamenavaji blaho a reputaci Kanady. A
to navzdory snad proverenym faktum, ze v teto dobe ekonomickych
neduhu, kupr. kanadske bankovnictvi je hodnoceno jako jedno z
nejlepsich, coz je zprava prijemna. Jenze, banky nejsou, ac dulezite,
vsim, co predstavuje blaho a prosperitu zeme. Dnes a v budoucnosti.
Proc Kanada, zeme velika a prirodou obdarena, neni na samem vysluni
mezi ostatnimi vyspelymi zememi? Tazi se tak navzdory obcas sdelovanym
hodnocenim znamenitosti teto zeme. A tu, vychazeje nez ze svych
zcela osobnich poznatku a zkusenosti, nemohu se ubranit pocitu,
ze Kanada je zemi, ktera, snad neschopnosti svych demokraticky
zvolenych politiku, nevyuziva zdaleka svych moznosti. Uz jenom
jeji velike prirodni bohatstvi je darem, jakeho se od prirody
velmi mnoha jinym zemim nedostava (s vyjimkou Afriky, kde ale
docela jine duvody neumoznuji moznou prosperitu) a jehoz vyuziti
nepochybne by upevnilo byvale dobre postaveni Kanady mezi vyspelymi
staty.
Cim je dnes, v moderni dobe, tato druha nejvetsi zeme sveta, vyjimecna
ba fenomenalni?
Co vyrabi a cim se proslavuje na mezinarodnim trhu? Umele rameno
v kosmicke lodi? Jiste, znamenita to vec, ale je tomu uz ponekud
davno, co bylo instalovano. Jak zemi prospiva zmena v pozadavcich
kladenych na kazdeho zajemce o imigraci do Kanady dnes ve srovnani
s minulosti? Pozadavek asimilace a prijeti zakonu a zvyklosti
zeme, v niz se imigranti rozhodli zit, se rozplyva v pozadavcich
diverzity a multikulturalismu, ac situace se zda byt mirnejsi
v problemech, jake Spojenym statum americkym jiz pusobi a bude
jeste zpusobovat masivni imigrace mexicka, z velike casti ilegalni.
O tom, krome jinych zdroju, informuje zasvecene kniha P. J. Buchanana
(viz zminena literatura na konci textu).
Shora zminene rozladeni s trendem, jakym se Kanada ubira, pochazi
jen z moji hlavy. Dostal jsem ale k Svatku otcu od syna knihu
Mel Hurtinga, vyznacne to kanadske osobnosti, The Truth About
Canada. Bez ohledu na jeho inklinaci k liberalismu, coz je
z knihy zrejme, vychazi v podstate ze sdeleni Statistickeho
uradu Kanady a informaci Organizace pro ekonomickou spolupraci
a rozvoj (Organization for Economic Cooperation and Development
OECD) pro 30 vyspelych zemi coz pak zahrnuje udaje o pocinani
mnoha z techto vyspelych kapitalistickych zemi v porovnani se
situaci v Kanade. Napr: zdravotni pece, kanadska socialni politika,
zamestnanost a nezamestnanost, welfare, imigrace, platy, rozdelovani
prijmu, rozdelovani bohatstvi, investice velkopodnikatelu, vyzkum
a rozvoj, produktivita, vyroba, dane korporaci, dane personalni,
automobilovy prumysl, konkurenceschopnost, vzdelani, kultura,
sdelovaci prostredky, cizi investice, vlastnictvi a jeho kontrola.
Ac sam mam jiste pochybnosti k datum Statistickeho kanadskeho
uradu (ty plynou z jeho informaci o tom, ze zlocinnosti v
Kanade ubyva, s cimz mohu sotva souhlasit pri temer denni cetbe
mistnich novin The Vancouver Sun nebo The Province),
autor knihy je natolik vazeny a solidni, ze i kdyz vse v jeho
knize uvedene mohl bych korigovat pomyslnym koeficientem spravnosti
treba 80 procent, jeho sdeleni jsou vice nez podporujici moje
shora uvedene pocity a pozorovani.
V podstate ve vsech uvedenych hodnocenich je misto Kanady mezi
vyspelymi zememi a zememi EU az povazlive vzdalene hodnoceni nejcelnejsimu.
Na stupnici od nejkladnejsiho k nejbidnejsimu je jeji umisteni
ve valne vetsine uvadenych parametru kolem cisla 14 az 25, s
vyjimkami dvou nebo trech mist mezi prvnimi peti. Mnohe vysledky
pokud jde o ekonomii jsou porovnany procentem nakladu vynalozenych
na to ci ono odvetvi v pomeru k GDP (Gross Domestic Product t.j.
celkoveho objemu vyroby zbozi a sluzeb). Kde nejde o ekonomicke
faktory, jsou uvedena jina hlediska. Zminena kniha je obsahla
(374 stran) a neni prakticky mozne, abych uvedl vice, nez nekolik
hodnoceni na ukazku. Tedy:
Zdravotnictvi - pocet lekaru v Kanade na 100,000 obyvatel
214, Kuba 591, USA 549, Belgie 449, Estonsko 448, Recko 438, Rusko
425. I CR ma pres 300 lekaru na 100,000 obyvatel.
Platy ze 17 hodnocenych vyspelych zemi jsou v jedenacti
platy spolu se soc. prispevky vyssi, nez je tomu v Kanade.
Rozdelovani bohatstvi rozdil mezi vrstvou 10 procent
nejbohatsich a deseti procenty nejchudsich se neustale zvysuje.
Zatimco onem dolnim deseti procentum se v rozmezi let 1984 az
2005 zvysil rocni prijem o 7,500 dolaru, prijem nejbohatsich deseti
procent se za stejne obdobi zvysil z 535,000 dolaru na 1,194,000
dolaru.
Vyzkum a rozvoj mereno poctem patentu registrovanych
kanadskymi odborniky na milion investovany do vyzkumu a rozvoje,
Kanada je na 26. miste. Cisla: Japonsko 874, Kanada 35. Situace
se valne nelisi ani v jinych oborech snazeni, neuvedenych zde
s ohledem na omezeny prostor techto novin. Nejsmutnejsi ale je,
ze pokles nastal az v poslednich 10 15 letech.
Zahranicni investice v Kanade autor informuje, ze
v rozporu s pranim vetsiny Kanadanu jejich vlady, bez rozdilu
zda liberalni nebo konzervativni, si pocinaji v tomto ohledu
v porovnani s mnoha vyspelymi zememi vcetne Ceske republiky podstatne
hure.
Mohu jeste v kratkosti dodat: Nas syn se po ctrnacti letech pusobeni
v USA u dvou vyznacnych firem (Du pont a GE) vratil do
Kanady, nebot jeho ceska manzelka se do Spojenych statu vystehovat
nechtela. Po dvou letech jeho pusobeni u vyznamneho kanadskeho
ustavu bohuzel smutne konstatuje, ze Kanada v poslednich letech
skutecne ztraci na puvodni znamenite urovni a prestizi.
Zel, v knize M. Hurtiga jsem nenasel radu jak to zmenit, jen konstatovani
stavu. Nemohu to ovsem napravit ani ja ani vydavatel tohoto periodika.
Mohu se jenom domyslet duvodu, proc k tomu ustupu ze slavy Kanady
doslo a nadale dochazi. V podstate jsem svuj nazor sdelil uz na
pocatku uvahy. K tomu snad jen mohu dodat: Mozna, ze je to nedostatek
odvahy nasich (kanadskych) politiku, nejspis ovlivnenych strachem
ze ztraty volebnich hlasu, jehoz slozeni je dnes jine nez pred
triceti lety.
A nekdy mam pocit, ze kanadske obcanstvo, snad podvedome a to
i ve chvili, kdy ani v USA neni na ruzich ustlano, veri, ze strejda
Sam to nakonec vsechno brzy vyresi i pro nas, obyvatele Kanady,
kteri cas od casu se tak radi distancujeme od vseho americkeho.
Zapominame ale na to, ze bez velikeho souseda by nam asi bylo
hur.
Cto delat? napsal rusky klasik. Nevim. Snad jenom respektovat
vice fakta a skutecnosti bez ohledu na jakoukoli ideologii...
ta vetsinou nestaci na onen selsky rozum, ci po zdejsim common
sense ...
Doporucena literatura: M.Hurtig: The Truth About Canada, McCleland
& Stewart Ltd., 2008
P.J.Buchanan: State of Emergency, Thomas Dunne Books, 2006
W.D.Gairdner: The Trouble With Canada, General Paperbacks, 1991
N.Bissoondath: Selling Illusions, Penquins Books, 1994
Vladimir Cicha - Vancouver