Za Vlastou Scheybalovou
Zemrela 7. cervence 2008 ve Slanem ve veku 83 let. Nase cesty
se trikrat protaly: Poprve v tricatych letech ve Slanem, kde Vlasta
Provaznikova, o dva roky mladsi nez ja, chodila par let do stejneho
gymnazia jako ja (take tam chodila Jaruska Pletichova, pozdeji
provdana Opratkova - jak jsme ji znali v Torontu - ktera zemrela
letos na jare). Ze Slaneho se na Vlastu pamatuji jen matne, snad
i proto, ze z kvarty presla na obchodni akademii. Potom odesla
do Australie, kde se provdala za prof. Frantiska Scheybala, sveho
ucitele na slanske akademii. O par desitek pozdeji presidlila
s manzelem a synem na dalsi, treti kontinent, do Kanady.
Vlasta byla krasna, vysoce inteligentni a podnikava zena, ktera
poznala sladkost i horkost byti. V Kanade, kde nakonec ztratila
manzela i syna (smrt syna ji skoro zabila), zanechala hlubokou
stopu. Ve jmenu sveho syna v torontske univerzitni knihovne (Robarts
Library) zalozila a financne zajistila oddeleni, ktere se soustreduje
na knihy o Ceskoslovensku a Ceske republice. Toto oddeleni dnes
uz ma pres 20 000 svazku. V nejvyssim poschodi Robartsovy knihovny
je po jejim synovi pojmenovana prednaskova sin, symbolicky otevrena
prezidentem Vaclavem Klausem pri jeho torontske navsteve, behem
ktere mu byl udelen cestny doktorat. Vlasta na Torontske univerzite
zalozila stipendium a venovala vetsi dary jedne (a snad i vice)
nemocnicim. A vydala rozkosnou knizku "Patriska ze Slaneho",
ve ktere popisuje sve radostne mladi a ktera je vyznanim lasky
a obdivu k otci.
Po treti jsme se setkali - uz jen dopisy - po jejim navratu do
Ceske republiky. (Dohodnute setkani zamezila jedna z tech malichernych
pricin, ktere vladnou nasim zivotum.) S jejim odchodem (a s odchodem
Jarusky Pletichove) odeslo kus meho mladi. Vlastinou smrti se
uzavrel zivot, poznamenany tragedii, zity statecne a poctive.
Cest jeji pamatce.
Josef Cermak
(Urna s jejim popelem bude ulozena do rodinne hrobky v Kanade.)