Katolicky kostel a hrbitov
Vysocina a stret civilizaci
Modni souslovi "stret civilizaci" v nas vyvolava predstavu
konfliktu krestanskeho a islamskeho sveta, pripomina soucasnou
valku s terorismem, pripadne odkazuje na slavnou Huntingtonovu
knihu tehoz jmena. Nicmene ani samotny krestansky svet nebyl stretu
"civilizaci" usetren. Mnohalete boje mezi katoliky a
protestanty jsou toho vymluvnym svedectvim.
V ceskych pomerech je jednim z pozustatku tohoto urputneho zapasu
o podobu krestanske civilizace zapadle mestecko na hranici Cech
a Moravy Jimramov. Predkove dnesnich obyvatel tohoto sidla na
soutoku Svratky a Frysavky ve vychodni casti Vysociny, v soucasnosti
s necelymi dvanacti stovkami usedliku, by mohli vypravet. Bohuzel
z osobnich svedectvi se dochovaly jen stripky. Ale i z toho, o
cem zde vypovidaji kamenni pametnici starych casu lze ledacos
odvodit.
Predne, obec je i v tomto ateistickem veku jakoby rozdelena ve
dvi. Proti sobe se vzpinaji v "bojovne" poze dva kostely,
katolicky a evangelicky. Ten druhy s dodatecne pristavenou vezi,
pote, co tolerance establismentu zase o kousek pokrocila. Prostor
mezi nimi vyplnuje rozsahly hrbitov rozdeleny nesmiritelne na
dve casti. Rozeznate je snadno. Krome blizsi orientace k tomu
svemu kostelu maji nahrobky i jasne prislusnostni symboly: vyvzdorovany
kalich nebo tradicni kriz. Vse podle hesla "Ani smrt nas
nespoji".
Rivalitu dvou svetu odrazeji i pametni desky na namesti. Tak tu
natrefime na rodny dum Jana Karafiata, evangelickeho farare a
autora proslulych Broucku, stejne jako na, o kousek dal,
pametni desku zdejsiho rodaka Karla Slavicka, jezuitskeho misionare,
jenz svoji zivotni pout ukoncil v daleke Cine.
Radu pomniku "stretu civilizaci" nalezneme i v okoli.
V nedalekych Dankovicich jde o tolerancni kostelik v takrka autenticke
podobe: bez veze a se vstupem odvracenym od vesnice, jak narizovaly
tehdejsi vrchnostenske regule. V blizkem Sneznem se zase nachazi
primo pamatnik ceske reformace, a to se sochou TGM. Mimochodem,
ta byla jednou z mala, jez preckala bez uhony komunistickou normalizaci.
Vubec, tento region je oblasti znovuvzkriseni evangelicke viry
a cirkve. A to po staletich promyslene a dukladne rekatolizace.
Tady se tajne, navzdory utlaku a nebezpecim, predavaly z generace
na generaci zaklady viry predku, tady vyrustaly nasledovnici Husa
a Komenskeho.
Dnes je tento stret dvou svetu takrka zapomenut. Turiste si prohlednou
pamatky, pripadny pruvodce mozna neco naznaci, ale utrpeni jednotlivcu,
hruzy, uzkosti a nejistoty v rodinach a v komunite jako by nikdy
neexistovaly. Jen stranky historickych romanu dokazi ctenari jeste
priblizit tu davnou atmosferu temna, ke ktere dejiny v podobe
bodovych zaznamu hlavnich vyroci zustavaji lhostejne.
Ale historii netvori jen kralove a vudci, ale i ta masa neznamych
a bezejmennych. A mnohym z nich patri nase ucta a obdiv. Vzdyt
i diky nim muzeme dnes svobodne vyznavat svou viru, mame pravo
svobody slova a shromazdovani. Za nasi svobodu vdecime vsem tem
odvaznym, velkym i malym. Proto na ty "zatvrzele" evangeliky
z Vysociny nezapominejme. A to presto, ze od jejich boju za nabozenskou
svobodu uplynulo ve Svratce a Frysavce jiz spoustu vod. Vod, ktere
prinesly i dalsi strety civilizaci.
Miroslav Petr-Hradec Kralove - cervenec
'09
Evangelicky hrbitov