Hitlerova hora
Jihonemecke mestecko Berchtesgaden nabizi turistum nejen prirodni
krasy v okoli a prohlidku solneho dolu, ale i jedinecnou atrakci
moderni historie. Zaslouzil se o to jisty rakousky amatersky malir
s knirkem, avsak prosluly uplne jinymi schopnostmi a ve zcela
jinem oboru. Jmeno Adolf Hitler je s mistni casti zvanou Obersalzberg
spjato od roku 1923, kdy si jeden ze statku vybral za sve letni
sidlo. Dnes tu stoji dokumentacni stredisko s expozici venovanou
prave obdobi nacionalnesocialisticke diktatury. K jeho navsteve
nelaka nasince pouze dana historicka tematika, ale i zvedavost,
jak se ti Nemci vlastne se svoji temnou minulosti vyrovnavaji.
Obersalzberg je kopec, chcete-li severni svah kopce slouzici po
staleti mistnim pastevcum, kteri se mohli odtud kochat pohledy
na skalnate horske stity, otevrene udoli reky Berchtesgadener
Ache a na sousedni zelene strane posete salasemi. Misto, jakych
jsou zde v jiznim Bavorsku desitky. Ale jen tento kopec si vybrali
budouci spicky nacisticke rise, aby jej povysili na sve druhe
mocenske centrum, hned po Berlinu. Neslo tedy zdaleka o pouhe
letni sidlo pro prominenty slouzici k rozptyleni a rekreaci. Z
odkoupenych zemedelskych usedlosti vznikly luxusni vily, ktere
ovsem navenek zachovavaly zdani puvodni selske architektury. Po
fasistickem prevzeti statni moci tu pak v kratkem casovem rozmezi
tricatych let vyrostly kasarna SS, skola a hospodarsky komplex,
jez mel zajistovat potravinovou sobestacnost komunity. Tu chranila
cela soustava opevneni. Takovou tresnicku na dorte predstavovala
dodnes zachovala stavba na 1834 m n. m. vysokem kuzelovitem vrcholu.
Takzvane Orli hnizdo nechal postavit v nacionalnesocialistickem
stavebnim stylu jako dar k padesatym narozeninam pro sveho vudce
sef risske kancelare Martin Borman.
V dobe Hitlerova kultu sem na Obersalzberg proudila cela procesi
jeho fanousku a fanynek, tady rissky kancler prijimal vyznamne
statniky, tady se rozhodovalo o osudu Evropy. Nastesti ne definitivne.
V dubnu 1945 tuto nacistickou pychu srazily britske bombardery.
A co neznicily, dokonali americti pyrotechnici. Nic nesmelo pripominat
eru hnedych kosil, nic nemelo slouzit k vyvolavani starych duchu.
Americane zde vydrzeli az do roku 1996. O tri roky pozdeji zde
bylo otevreno jiz zminene dokumentacni stredisko. Nabizi pres
950 dobovych fotografii, dokumentu a plakatu, a take filmove a
zvukove zaznamy. Prvni kroky navstevnika jsou ve znameni jakesi
sokove terapie. Vidite kupy mrtvol, rady obesencu a zastupy zbidacelych
tel. Pokud to vas zaludek zvladne, cekaji vas temata jako teror
a nacisticky bezpecnostni aparat, rasova politika, pronasledovani
Zidu, cikanu a Sintiu, koncentracni tabory, nacisticka propaganda,
vcetne prace s mladezi a zneuzivani socialnich podpurnych programu.
Pochopitelne nechybi tema druhe svetove valky. Seznamit se muzete
i s profily hlavnich protagonistu Treti rise. Hitleruv kult byl
dumyslne pestovan. Jeho soucasti byla i tato horska kulisa. Obraz
fyrera mel presvedcovat verejnost o jeho lidovosti, o lasce k
detem, ale i k horam a k prirode, o statnicke rozhodnosti a o
vizionarskem duchu.
Navstevniky tvori jak skolni skupiny (studenti maji slevu, ucitele
vstup zdarma), tak jednotlivci, prevazne, odhaduji, starsi generace.
Za zminku jiste stoji, ze v nedalekem stanku u rozsahleho parkoviste
nekoupite zadny suvenyr s hakovym krizem, ani reprodukci Hitlerovy
krajinky, ani snimecek Goeblsovi roztomile rodinky.
Nuze, Obersalzberg je bezesporu velkou turistickou atrakci. Nenajdete
tu vsak ani naznak glorifikace onech temnych nemeckych dejin,
ani jejich jednotlivych akteru. Jde o decentni setkani s desivou
historii lidstva, kdy sam dabel hral prim.
© Miroslav Petr - Hradec Kralove
cervenec 2009