62. Ceskoslovensky den na
Masaryktownu - rozmokly, ale mily
Muj prvni pocit pri prvnim pohledu z okna nekdy v 6:30 rano 20.
cervna byl odvratit se od okna, zavrit oci a pokracovat v spanku.
A stalo se. O hodinu pozdeji jsem otevrel oci, podival se z okna,
otevrel televizi, overil si, ze prsi a bude prset cely den a chtel
proceduru opakovat. Ale... slibil jsem svemu sokolskemu svedomi,
Janu Waldaufovi, ze prijdu - v sokolskem cvicebnim uboru - na
Cesky a Slovensky den na Masaryktownu.
Dopravil mne tam Rev. Ladislav Kozak, kteremu bylo prisouzeno
(Rev. Libor Svorcik byl na svem pravidelnem sluzebnim zajezdu
do Kingstonu, Ottawy a Montrealu a pan farar Banko mel jiny ukol),
aby letosni poboznost odslouzil sam.
Na Masaryktown jsme prijeli skoro prvni. Do budovy, kde se mela
poboznost konat nas vpustil krajan, ktery se byl nadychat ranniho
vzduchu. Chvili to vypadalo, ze tam budeme sami, ale pak se lide
zacali schazet a mistnost se pekne zaplnila. Rev. Kozak (jeden
z nejpoucenejsich kazatelu, ktere jsem kdy slysel) ve svem kazani
efektivne smisil nabozenske poselstvi, historii ranneho krestanstvi
(mnoho pritomnych asi nevedelo, ze Jezis mel sourozence: jako
pramen Rev. Kozak uvedl autority jako Flavius a David Flusser
- mimochodem predni zidovsky badatel, ktery prijal krestanstvi)
a problemy soucasnosti. Dasa Rydlova, kterou doprovazel jeji manzel
Vladimir, precetla pasaz z bible a Jan Waldauf modlitbu.
Odpoledni program dne zahajila v mistnostech restaurace - venku
porad mrholilo - sympaticky strucne predsedkyne MMI, Dagmar Vavrusa.
Navzdory desti pekna skupina lidi (vcetne Sokolu v cvicebnich
uborech) se sla poklonit a polozit venec k pomniku Znovuukrizovany.
Po navratu do restaurace Dagmar Vavrusa predala slovo konferencierovi,
Honzovi Smidovi (dobra volba: Honza je oblibenym hercem Noveho
divadla a mne se libi i mimo jeviste, hlavne pro svuj mile lisacky
kukuc). Cestne hosty uvadel bez kvetnatych metafor. Slyseli jsme
zastupce ministra Jasona Kenneyho a zastupce provincni vlady i
mesta Toronta. Generalni konzul CR Richard Krpac referoval o zdravotnim
stavu prof. Josefa Skvoreckeho (zacina se pomalu uzdravovat) a
dulezitosti zarijovych voleb v CR.
Neformalni cast Ceskeho a Slovenskeho dne byla vyplnena cvicenim
sokolskych zen a deti (diky i tentokrat patri Mirkovi Jandovi,
Anne Janousove, Ivo Syptakovi starsimu i mladsimu, Hane Juraskove
a vsem, ktere jsem prehledl). A samozrejme nic radostneho nemohlo
skoncit bez George Grosmana a jeho skupiny.
Navzdory mrholeni, tento Cesky a slovensky den vynikal peknou
atmosferou a dobre pripravenym, i kdyz skromnym programem. Poradatelum
dekujeme.
Josef Cermak