61. Kongres CSSK v Montrealu
- trochu odjinud
Uvodem
Na prubeh montrealskeho kongresu, oslavujicimu 70 let
trvani (pod ruznymi jmeny) Ceskeho a Slovenskeho sdruzeni v Kanade,
se muzeme divat z ruznych perspektiv:
a) vsecko bylo dokonale.
b) vsecko nebylo dokonale, ale nic se kritizovat nebude, ponevadz
kritika je hazeni klacku pod nohy, mohla by se nekoho dotknout
a treba odradit, lepsi je jakekoliv nedostatky zamest pod koberec
(coz se v Kanade dost dela, zvlast kde se jedna o lidska prava
nebo kdyz to ma neco spolecneho s rasou - celkem chvalyhodna a
znacne uspesna filosofie, i kdyz leckdy na ukor svobody projevu).
c) leccos bylo nedokonale a ma se o tom pravdive referovat.
Rozhodl jsem se pro treti alternativu - popsat, co jsem videl
a slysel, bez zasti, bez hnevu, mozna spis trochu hrave, ale vzdycky
s uctou k pravde, v duchu jednoho z nejnepodplatitelnejsich vyznavacu
teto filosofie, Alexandra Solzenicyna: " Nejdulezitejsi je
nikdy nejednat proti vlastnimu svedomi, nepodepisovat dokumenty,
kterym neverite, nevolit pro ty, o nichz si myslite, ze by nemeli
byt zvoleni... nerozsirovat lzi, nevysilat je, nepsat je... nepredstirat.
Vasim kredem budiz: nechte lez prijit do sveta, nechte ji i triumfovat,
ale ne skrze mne."
A uz pred odjezdem do Montrealu mi tato poucka pomotala hlavu.
Donesly se mi v uryvcich a z nekolika pramenu informace, ktere
mi byly potvrzeny na kongresu, ze nejaky cas pred kongresem bylo
na schuzi ustredi rozhodnuto, ze na pristi obdobi bude kandidatem
ustredi znovu dr. Gustav Pliva, ale ponevadz dr. Pliva oznamil,
ze planuje az sesti mesicni dovolenou (coz by znamenalo, ze by
neridil jednu schuzi). seslo se nekolik clenu vyboru, kteri rozhodli,
ze kandidatem sdruzeni bude Milos Suchma. Mym problemem nebylo,
jak budu hlasovat (byl jsem na kongresu jako nehlasujici host
a krome toho jsem v Satellitu navrhl, ze by bylo dobre omladit
krev a zvolit za predsedkyni dr. Evu Sailerovou). Mym problemem
bylo, jak o teto epizode referovat: mlcenim (forma lzi), anebo
podanim poctive zpravy? Co je dulezitejsi? Pravda nebo iluze,
ze kdyz se o necem nemluvi, tak se to nestalo?
Zucastnil jsem se letosniho kongresu ze trech duvodu: abych pozdravil
stare pratele a zname (Milose Zacha, Aloise Fogla, Misu Fuchsovou,
dr, Stefana Horneho, Milose Suchmu a snad predevsim Alenu Valdstynovou,
ktera, bohuzel, mela jine plany), abych si pripomnel atmosferu
doby, kdy jsem se uzce s CSSK ztotoznil a abych vyridil kongresu
pozdravy a prani Sokolske zupy kanadske, jedne ze dvou celokanadskych
krajanskych organizaci (trochu jsem byl zvedav na svoji citovou
reakci - jsem pokud vim - jediny zivocich, ktery byl predsedou
CSSK a starostou Sokola Kanada - lhal bych, kdybych tvrdil, ze
jsem byl dojat k slzam).
Cesta na kongres
Cesta na kongres byla paradni. Jeli jsme autem v obsazeni: Blanka
Rohnova, Zuzana Hahnova, Marketa Slepcikova, Brandon Hahn (kameraman
a take Zuzanin syn) a ja. Vsichni (krome Brandona, ktery celou
cestu prohnipal, a mne (?) jsme byli brilantne zabavni a chechtali
se jako posedli. Dokonce jsme se rozhodli, ze vytvorime orchestr
a ze ho nazveme po Blance Rohnove a hrali jsme si s ruznymi jmeny:
zacali jsme s Blancinym kvartetem, pak jsme to rozmnozili na kvinteto,
a nakonec jsme se jednomyslne dohodli, ze jmeno musi byt sexy
a nazvali nas orchestr sextetem. Clenove orchestru jsou vyse jmenovani
a jako sesteho jsme adoptovali (bez jeho vedomi, ale s jistotou,
ze bude nadsen - zvlast, kdyz mu dovolime radit na bicich nastrojich)
samotneho generalniho konzula CR v Torontu, pana Richarda Krpace!).
Vecna skoda, ze Brandon - misto aby hnipal - ten ohnostroj srsiciho
vtipu nenatocil (mel by z toho do smrti zivobyti). Jeho matka
dokonce recitovala basen, recitovala ji skvele, ale protoze jsem
slusne vychovany a nemam vymluvu, ze jsem vyrustal v Kanade a
jako takovy si neuvedomuji, ze nektere basne se mozna nehodi pro
verejnou potrebu, nebyl jsem jisty jeji volbou poezie (ale samozrejme
jsem zurive tleskal), a protoze Zuzana postrada citlivost lidi
vyrostlych v Ceskoslovensku, recitovala svoji basnicku se stejnym
elanem i na kongresu...
Navsteva u generalni konzulky, pani Jaroslavy Jelinkove
Hned po prijezdu do Montrealu jsme jeli na konzulat, kde nas na
schodisti uvital mlady muz (vlastne chlapec, ale s tak aristokratickym
a moudrym chovanim, ze nazvat ho mladym muzem je vlastne poklona
pro mlade muze) a pak nas uvitala stejne mile i generalni konzulka
CR v Montrealu, pani Jaroslava Jelinkova. A znamenite pohostila.
Kongres - sobota 3O. kvetna 2009
Pri vchodu do zasedaci sine kazdy ucastnik dostal bytelnou kongresovou
brozuru, v niz vedle programu jste nasli zpravy funkcionaru, odbocek,
archivni material, inzerci. Brozura na mne delala dobry dojem,
dovedl jsem si predstavit, kolik v ni bylo prace, dost nerad jsem
slysel, ze mela nedostatky, jako chyby, sponzorsky material, ktery
se nekam zatoulal. Take jsem v programu nezahledl jmeno velvyslance
CR, ing. Karla Zebrakovskeho (uz v Torontu jsem se dozvedel, ze
gen.konzul CR, Richard Krpac nebyl pozvan - na kongresu mi vysvetlili,
ze kdyz pozvani prijme velvyslanec, gen. konzul se nezve - (ale
oba byli na kongresu v Londone, tak nevim).
Sobotni dopoledne bylo venovano registraci, privitani a predstaveni
cestnych hostu. delegatu, pozdravu, zdravic, zapisu z minuleho
kongresu, volby komisi, zpravam cinovniku, revizoru uctu, pobocek,
jejich schvaleni a udeleni absolutoria odstupujicimu Vykonnemu
vyboru. Po obede probehly volby noveho VV CSSK na obdobi 2009
- 2011. Novym predsedou byl zvolen Milos Suchma, mistopredsedy
jsou Blanka Rohnova, Eva Sailerova a dr. Stefan Horny, jednatelkou
Vera Kohoutova, zastupkyni Barbara Sheriffova, pokladnikem Jan
Sammer...
Spolecensky vecer
Ten se povedl. Konal se ve Fairmont Hotelu - The Queen Elizabeth
(montrealska obmena torontskeho Fairmont Hotel - Royal York).
Zucastnilo se ho kolem 120 lidi. Slyseli jsme pekne projevy kanadskeho
ministra imigrace a lidskych prav Jasona Kenneyho a quebecke ministryne
spravedlnosti, jejimz manzelem je Cech, mistopredsedy senatu
CR, Jana Lisky a velvyslance CR v Kanade, Karla Zebrakovskeho.
Nejpeknejsi casti vecera bylo udileni Masarykovych cen dvema
ceskoslovenskym vedcum svetoveho vehlasu, Pavlu Hametovi (v r.2001
mu bylo quebeckou vladou udeleno nejvyssi oceneni v oblasti vedy,
cena Wilder-Penfield, za celozivotni prinos v oblasti lekarstvi
a lekarskeho vyzkumu) a Emilu Skamene, profesoru na katedre mediciny
a genetiky na McGill University a do nedavna rediteli vyzkumneho
institutu zdravotniho centra McGillu (pres 11 tisic zamestnancu,
z toho 910 lekaru), ktery je nositelem mnoha cen, vcetne Prix
du Quebec a ceny J. G. Mendela. Masarykova cena byla dale udelena
pani Sonii Zichermanove za obetavou a uspesnou praci jak ve Sdruzeni
tak mimo ne (zprostredkovava anonymni pomoc potrebnym lidem, hlavne
rodinam s malymi detmi, hraje na klavir v domove duchodcu i nasim
seniorum a pece stovky rakvicek na vanocni bazary). Ctvrtym vyznamenanym
byl Josef Kuchar. Narodil se v Siebenhirten u Vidne, kde chodil
do skoly J. A. Komenskeho, pred nacisty utekl do CSR, po komunistickem
puci se vratil do Rakouska, ale rok na to emigroval s rodinou
do Kanady, kde v roce 1951 registroval firmu "Recochem Inc.",
ktera se pod jeho vedenim rozrostla na jednoho z nejvetsich vyrobcu
naftalinu a konzumnich produktu s pobockami v Kanade, USA, Belgii
a Australii. Hned po prichodu do Montrealu prisel s rodinou do
Sokola, pomahal pri budovani Hostyna, podporoval a podporuje CSSK
atd. Prvni tri byli pritomni (za Josefa Kuchare podekovala jeho
dcera) a jejich dekovne poznamky dodaly veceru zvlastniho lesku.
Bylo to pri udelovani Masarykovych cen a specificky, kdyz Misa
Fuchsova cetla text Masarykovy ceny, kdy se ozvala minulost: vzpomnel
jsem si, jak jsem si vyhral se slovicky, kdyz jsem v roce 1985
tento text daval dohromady... Za zminku snad stoji i to, ze jsme
s Misou predali kopii knihy "It All Began With Prince Rupert"
ministru Kenneymu, quebecke ministryni spravedlnosti a senatoru
Liskovi.
Nedele 31.kvetna
Nedelni dopoledne bylo tak bohate, ze by se do jednoho titulu
neveslo. Zacalo to poutavou prednaskou prof. Tomase Pavlaska,
ktery jako chlapec byl svedkem udalosti na ceskoslovenskem konzulate
v Montrealu v r. 1939, kdy zastupci Hitlerova Nemecka si prisli
prevzit konzulat a nasli tam - diky otci prednasejiciho, gen.
konzulu Frantisku Pavlaskovi - nejen skupinu Sokolu v krojich,
ale i montrealskou policii a museli s neporizenou odtahnout.
Druhym bodem nedelniho dopoledne byla zprava Zuzany Hahnove. Zuzana
umi mluvit a nekdy pouziva (v cestine) vyrazy, kterymi Jan Masaryk
oslnoval sve vznesene anglicke pratele. Jeji zprava o pokroku
v jednani o postaveni pamatniku obetem komunismu by mela vyjit
tiskem, ale podstata jeji zpravy byla, ze se zda, ze spor mezi
skupinou, kterou zalozila a skupinou, ktera se nahle objevila
na scene, bude urovnan a zadost ottawske Capital Commission bude
podana spolecne.
Poslednim bodem nedelniho dopoledne byla diskuse s hosty z CR,
mistopredsedou senatu Liskou a zastupcem ministerstva zahranicnich
veci,
......., kteri po zprave odpovidali na otazky pritomnych. Jejich
odpovedi casto doplnoval nove zvoleny predseda CSSK, Milos Suchma,
ktery je se situaci v CR duverne obeznamen.
Projizdka Montrealem
Misa Fuchsova byla (spolu s Emou Kosackou) dobrym andelem tohoto
kongresu. Obe byly vsude, nenapadne a usmevne, Misa navic jeste
bohate ucinkovala pri spolecenskem veceru rizenim programu, uvadenim
hostu (dr. Horny prekladal) a obe - spolu s dr. Hornym a Petrem
Stikarovskym tem, kteri se prihlasili, pripravili krasne rozlouceni
s Montrealem: vozily nas po Montrealu a ponevadz sve mesto intimne
znaji, ukazaly nam mesto plne rozkosnych zakouti, domovu palacovych
rozmeru, reku, jakych na svete moc neni, dedictvi svetove vystavy
(kolik penez stala jen strecha hlavniho pavilonu, kterou nakonec
museli strhnout, nechteli-li Montreal privezt do bankrotu), misto,
ktere nam pripomnelo laternu magiku a take nas slet...
Zaver
Skoda, ze nekdo jeste jednou neprosel kongresovou brozurou - dovedu
si predstavit kolik casu a usili si vyzadalo shromazdovani materialu
a jeho organizace a vytisteni, v Montrealu (hlavne asi Misa Fuchsova),
ale i v Torontu: jednatelka Vera Kohoutova a jeji zastupkyne Barbara
Sheriffova - tato brozura si zaslouzila lepsi korekturu.
Nejtezsi stin na kongres vrha volebni proces. Skoncil vystoupenim
Gustava Plivy z CSSK
Kdykoliv si Cesi a Slovaci (a mluvim samozrejme o dobe vice mene
soucasne) mohou volit vlastni vladu, CSSK ma problem najit smysl
sve existence.
Co pro mne na kongresu bylo kladne, byla spolecenska vecere a
hlavne udileni cen s projevy poctenych, kanadskych hosti a sen.
Lisky, prednaska prof. Pavlaska, zprava Zuzany Hahnove a diskuse
s delegaci z CR.
A trochu frivolne: cesta kvinteta do Montrealu (gen. konzul Richard
Krpac s nami nebyl - nebyl pozvan a do naseho sexteta byl jmenovan
az behem jizdy) a projizdka s Misou Fuchsovou po Montrealu.
Dekuji, montrealsti!
Josef Cermak - Montreal