"LETECKY DEN"
Sokola Toronto v EDENVALE
Zacatkem letosniho roku navrhl br. Janda abychom usporadali vylet
deti a rodicu do EDENVALE. Je to letiste vzdalene asi 100 km severne
od Toronta. Ma bohatou historii od roku 1939 a melo velky vyznam
behem valecneho obdobi, kdy se tu pripravovali letci na tezke
ukoly za morem. Dnes toto letiste a leteckou skolu vlastni krajan
Milan Kroupa.
Den vyletu jsme urcili na nedeli 24. 5. - prijezd v 11. 00
hodin a Mirek zacal s propagaci. Do soboty pred vyletem narostl
pocet prihlasenych na 94 lidi a nakonec v nedeli prekrocil
pocet pres 110.
Nedelni rano bylo zatazene, ale nez jsme dojeli do EDENVALE (10:15)
bylo nebe modre jako azur. Foukal vitr, ale teplota se pres den
vysplhala na 20 stupnu. Pri prijezdu nas vitaly instrukce vylepene
na dverich, stenach a kde bylo nutno. Perfektni pripravna prace
Mirkova. Tak jsme se v kancelari prihlasili na let a sli
na kavu do restaurace, cekat na ostatni. Ucastnici se rychle sjizdeli
a protoze Mirek vyjednal dobrou cenu za let, tak v kancelari
bylo zivo. Lide vychazeli se zlutymi, oranzovymi a cervenymi listky
na kterych bylo cislo. Na parkovaci plose letiste se leskla ctyri
dvousedadlova letadla, z nich tri (dovezene z Cech)
byla pripravena pro nas. Nedockavi vyletnici sledovali starty
a pristavani letadel z terasy. Letat se zacalo v 10:30
a skoncilo asi v 18:00 hodin. Pocet letu se ze 24 vyhoupl
asi na 50. No to je pekne. Ja vim ze vecer letadlum "bolela
kridla" a instruktory hlava. Hlavne deti byly zvedave a ty
starsi nechali instruktori i ridit. No senzace!!!!! Kolem treti
hodiny museli nasadit ctvrte letadlo ( italske) aby to do verera
odletali.
Kolem se ozyvalo "Nazdar, vy jste tu taky" a nebo "Ahoj,
vitejte!" Prijela i Ceska televize, redaktorka Noveho domova
a clenove vyboru MMI.
Ve 12 hodin se rozpalily BBQ a po pul hodine jsme si odnaseli
hamburger a nebo hotdog, piti, chips a nebo cukrovi. Meli jsme
vyhrazene misto se stoly a tam jsme se dali do hodovani. Kdo nechtel
toto, mel na vyber jidelnicek v restauraci. Nevim jestli
fakt, ze to byl ANGUS burger , nebo vzduch a pratele, moc mi to
chutnalo a jak jsem videla kolem, tak vsem.
Po obede sly deti na prednasku "Introduction to flying and
safety instrutions". Prednasejici byli Bill Crampton a Ted
Lee. Po hodine deti vychazely z ucebny a my mely pripravene
papiry, tuzky, crayony na stolech a mohly se pustit do modelu
letadel. Mezitim sli na prednasku rodice. Protoze nebylo mozno
usporadat soutez v nejdelsim letu modelu, pro vetrne podminky,
tak po nastupu (a tady bylo videt ktere deti jsou zvykle na povely)
a inspekci vyrobenych modelu, dostaly deti cokoladu a drobne hracky
s tematikou letani. Na povel pak vyhodily letadla do vzduchu a
s krasnym "Zdar" se rozesly a jiste se zacaly tesit
na pristi rok. Nez se rozesly pozadala jsem deti o uklid. Nevim
jestli deti samy a nebo za pomoci rodicu, ale ve ctyri hodiny
byl travnik zeleny a bez jedineho papirku. Vyborne!!!!
Deti si pak hraly na schovavanou a v zapalu hry si neuvedomily,
ze si s nimi hraje ctyrlety Honzik, ktery se tak dobre schoval,
ze na nej zapomnely a ani dedecek, ani tatinek ho nemohli najit.
Za malou chvili vidim prichazet Lubose, ktery se vracel z letu,
za ruku vede Tomika a snazil se mu vysvetlit, ze je jeste maly
a az vyroste bude moci take letet. "Ja vim, az mi bude padesat."
Bylo to roztomile a zasmali jsme se. Pak byla prohlidka hangaru
a vsichni byli spokojeni. Nektere deti si sly do ucebny vyzkouset
" Microsoft Flight simulator realistic flight simulator"
a zabraly se do hry. Den se pomalu chylil ke konci, spokojeni
vyletnici se rozjizdeli domu a s pozdravem "uvidime
se ve stredu, v sobotu na cviceni a pak se urcite uvidime
na Masaryktownu" jsme se rozloucili.
Mirek mel pro spatne pocasi pripravene dva ceske filmy s tematikou
valecneho letani " Nebesti jezdci" a " Tmavomodry
svet" a pro deti kresleny film " Bob a Bobik".
Jsme radi, ze pocasi pralo a filmy uvidime jindy.
Slunce zapadalo a nezbyvalo nez si rici " Den bul jako koralek"
jak to rekl Petr Vok ve hre "Zuzana Vojirova" a my,
kteri jsme nebrali slunecni paprsky vazne, jsme jako cervene koralky
jeste dnes.
Dekujeme bratru Jandovi za napad, za obetavou praci a doufame
ze v pristim roce nashledanou v EDENVALE na " Sokolskem
leteckem dnu"
Nazdar!
Anna Janousova - SOKOL TORONTO