Kongres CSSK v Montrealu
30. - 31. kvetna 2009 -- Cas k vymene strazi?
Uz radu let (s vyjimkou londynskeho) jsem na kongresu
Ceskeho a Slovenskeho sdruzeni v Kanade nebyl. Toho letosniho
v Montrealu se asi zucastnim. Jednak proto, ze je asi poslednim
kongresem, jehoz se zucastnim (z casu mi ujida ma pritelkyne smrt)
a chtel bych se jeste jednou pozdravit se starymi prateli (jedna
z nich, Alena Valdstynova, mela, bohuzel, jiny program). A pak
nejak citim, ze tento kongres muze byt historickym. Kazda skupina
lidi, kazda myslenka, se casem vycerpaji. Bylo tomu tak s vedenim,
ktere ridilo Sdruzeni pred mnou, bylo tomu tak se mnou a moji
skupinou. Ani dnesni vedeni Sdruzeni, dnesni program, tomuto osudu
neunikly. A tak si myslim, ze toto je mozna rok, kdy se pohnou
ledy a ucitime jarni vitr, A napadlo mi, ze by pomohlo, kdyby
v celo Sdruzeni byl postaven nekdo nezatizeny stylem a koncepcemi
minulosti. Nekdo jako Eva Sailerova, ktera je eminentne kvalifikovana
osobne a k tomu je predsedkyni jedne z nejvetsich odbocek v Kanade
a i kdyz vim, ze uz ted dela vic nez by mela, myslim, ze si je
vedoma, jak daleko vyznamnejsi roli by pro Sdruzeni mohla sehrat
v roli predsedkyne celokanadske organizace.
Josef Cermak
***
VALNA HROMADA MMI
Letosni 26. duben byl jednim z tech dni, kdy nasi torontsti
krajane nevedeli kam skocit driv: na valnou hromadu Masaryk Memorial
Institutu (MMI) v 1:00 PM na jednom konci mesta, v 5:00 koncert
Drew Jurecky uprostred mesta a trochu pozdeji film Hanicin kufr
o kus dal. Ja zvladl (i kdyz jsem prisel o kus koncertu) valnou
hromadu a koncert.
I kdyz MMI povazuji za jednu z historicky vysoce vyznamanych krajanskych
organizaci a Masaryktown za kouzelne misto, jeji valne hromady
jsem se nezucastnil uz mozna tricet let. Clovek proste nemuze
delat vsecko. Letos mne tam dotlacily okolnosti (ale nemusily
moc tlacit - Masaryktown ma silnou pritazlivost pro nas pro vsechny):
lonsky rok nebyl pro MMI dobry - nekolik lidi citilo, ze jim bylo
ublizeno; byla ucinena rozhodnuti, jez jeste dnes jsou tezko vysvetlitelna.
Sotva pomohla i horsici se svetova hospodarska situace. Krajane
(clenove i neclenove MMI) hledali hlas, ktery by vyjadril jejich
stanovisko. Nakonec, v mem veku, co se mi jeste muze stat, jsem
se ozval ja. Obnovil jsem sve clenstvi a pozadal verejnym dopisem
krajany, aby vstoupili do MMI.
A tak jsme se 26. dubna 2009 sesli na Masaryktownu. Bylo nas zrejme
- ve srovnani s predeslymi roky - hodne a pekny pocet clenu hlasoval
svymi zastupci. Take pocet kandidatu do reditelske rady byl nezvykle
vysoky. Nekolik dni pred konaninm valne hromady rezignoval na
funkci predsedy Robert Tmej - valnou hromadu ale ridil, a ridil
ji dobre, dal prilezitost k vyjadreni nazoru kazdemu a reagoval
snasenlive, i kdyz neosobne. Nemohu ale prijmout nektere jeho
argumenty ani souhlasit s nazorem, ktery vyslovil, ze o MMI byly
uverejneny nepravdive clanky; ponevadz jsem vetsinou byl jejich
autorem, snazil jsem si overit kazdy fakt. Nikdy nebylo (a dnes
uz teprve neni) mym umyslem poskodit MMI. Uz proto ne, ze jsem
se na jeho historii ruzne podilel. Ale MMI je federalni charitativni
organizace a nemuze zit za oponou. Moje zkusenost naznacuje, ze
cim vic se snazime veci zakryt, tim vic se derou na povrch a tim
hur vypadaji.
S vyjimkou financni zpravy vecne a klidne poddane Pavlem Hartlem,
vasne minuleho roku se odrazely v projevech temer vsech recniku.
Hlavnimi tematy byli dva byvali zamestnani, Julie Novotna a Martin
Rejzek. Hlavni obhajobu, zvlast Julie Novotne (ale i Martina Rejzka)
pronesla Vera Rollerova, ktera s obema dlouha leta pracovala.
Zminila se o nekterych vecech (jako na priklad vybudovani knihovny,
zavedeni kniznich antikvariatu, pikniku, yard sales, spolecnych
vanocnich veceri, svatojanskych noci, opekani prasat, kniznich
bazaru, kurzu cestiny pro dospele, nokturen sdr. Milosem Krajnym,
dvakrat do roka kniznich bazaru, vanocnich a velikonocnich prodejnich
trhu), ktere Julie udelala nebo rozsirila, bud sama nebo s Verou
ci s Martinem a navrhla, aby reditelska rada Julii poslala dekovny
dopis za jeji 17 let prace pro MMI. a dopis uverejnila v Novem
domove a Satellitu. O Martinu Rejzkovi pak uvedla,
ze "udrzoval cely park ve vzornem poradku" a staral
se o udrzbu domu na Masaryktownu, kritizovala, ze mu byl reditelskou
radou zaslan dopis, jimz byl z MMI vyloucen (ackoliv to spada
do pravomoce valne hromady) a zadala, aby byl zpet prijat na sve
misto.
V teto souvislosti stoji za zminku maly incident: pani Drucily
Travnicek, ktera je jednatelkou MMI a sedela u predsednickeho
stolu konstantovala, ze na rozdil od drivejsi doby, kdy atmosfera
v komunite byla velmi dobra, loni se velmi zhorsila. Ja tomu rozumnel
tak, ze mne odsuzuje pro nejaky druh ceskeho sovinizmu, ponevadz
jsem napsal, ze Tmejova slaba znalost ceskeho jazyka a nasledna
chatrna znalost krajanske tematiky mohla negativne ovlivnit jeho
rozhodovani. Muj argument nema nic spolecneho s sovinizmem ani
s diskriminaci anglictiny, ale ciste s kvalifikaci predsedy organizace,
v ktere rodnou reci 95 procent clenu je cestina nebo slovenstina,
efektivne vykonavat svuj urad. Jestlize obdivuji jazyk Shakespearuv
a Churchilluv (vetsinu dospeleho zivota jsem v nem vykonaval advokatni
praxi), obdivuji stejne rec, v niz tvoril Hora a Seifert a jiz
Pavel Eisner tak krasne nazval "Chram i tvrz" a potesilo
mne, ze Vera Rollerova a dalsi recnik dali alespon na chvili zaznit
jejich i moji materske reci.
V debate se vystridala rada recniku, zvlast - jak uz zmineno -
Vera Rollerova, Robert Tmej, Karel Vigor, Drucila Travnicek, Petr
Smetana, Vit Stupka (ktery svuj argument proti zvoleni Dagmar
Vavrusove a pro sve zvoleni predsedou MMI podal pisemne).
Tri clenove reditelske rady byli nominovani pro znovuzvoleni:
Dagmar Vavrusova, Luba Stupka a Robert Tmej. Znovuzvolena byla
Dagmar Vavrusova.
Do reditelske rady byli navrzeni: Lara Brady, John Keliar, Milan
Kroupa, Syd Hattleman, Dasa Hubschmannova, Karel Vigor a Petr
Smetana. Zvoleni byli: Lara Brady, John Keliar, Milan Kroupa a
Petr Smetana.
Na predsedu MMI kandidovali: Dagmar Vavrusa a Vit Stupka. Zvolena
byla Dagmar Vavrusa.
Nova predsedkyne se (jeste pred zvolenim) dobre uvedla behem debaty
o Julii Novotne, kdy vyslovila zasadni souhlas s Verou Rollerovou,
a znovu nekolika optimistickymi a snasenlivymi slovy po zvoleni.
Radostnym vysledkem teto valne hromady je i vstup do aktivniho
krajanskeho zivota Milana Kroupy, ktery v Kanade uz prokazal sve
mimoradne schopnosti jako podnikatel a jako podporovatel ceske
televize a umeni.
Take musim podekovat Libusi Peichlove za udrzovani civilizovaneho
styku se vsemi krajany (pokud se na ni obratili). Myslim si (a
doufam), ze v MMI prichazi udobi tvorive a snasenlive prace.
Josef Cermak
***
Sokolove pozdravili jaro a oslavili
(konecne) osmdesatku Jana Waldaufa
V nedeli 19. dubna 2008 zacal zivot v kostele u sv.
Vaclava - nebo alespon v kuchyni kostela u sv. Vaclava - v Torontu
opravdu brzy. Mozna uz brzy po pulnoci, ale to si laskave radsi
overte u sestry starostky, Hany Juraskove, ktera vsecky tyhle
veci punktuje. A proc tak brzy? Ten den Sokolove (lepe receno
sokolska jednota Toronto) planovali pozdravit jaro. Alespon si
to myslim, ponevadz ten podnik nazvali Jarni sokolsky festival
a pripadnym ucastnikum naslibovali, "ze obed vcetne moucniku
se bude podavat ve 12:30", ale nerekli, jest-li PM nebo AM
a ja mam rostouci potiz rozlustit takova tajemna znameni: je PM
pred pulnoci? Je AM vecer? Ale at jakkoliv, sokolske kucharky
se zrejme mely dostavit do kostelni kuchyne v casnych hodinach
rannich. A ony to udelaly s nadsenim, ponevadz se mi nezdalo,
ze by nak zvlast vzteky mlatily hrncema. Vite, ony ty nase sokolske
sestry jsou andele. Ony se k muzskym (ackoliv to jsou tvorove
znacne podradni, chovaji, jako kdyby nas povazovaly za skoro rovnocenne.
Ne docela, ale...A ony se opravdu snazily aby ten "obed vcetne
moucniku" opravdu podavaly ve 12:30. Mysleli byste, ze po
tak dlouhe sichte rady prijmou pomoc od odpocatych muzu. Chyba
lavky: ja se nabid a ta sestra, ktere jsem se nabid (buhvi co
myslila, ze nabizim), se na mne podivala tak soucitne (ne, nebudu
ji jmenovat, ono by ji to mohlo prijit lito), ze jsem se utek'
na zachod vyplakat.
No, a ten obed opravdu podavaly - i kdyz s moucnikem to bylo zamotane:
misto, aby kazdemu ucastniku prinesly maly talirek s kouskem dortu,
privezly - na nakladnim autu (jak se s nim dostaly do kostela,
vi jenon panbuh) obrovsky dort. Tady se musim zastavit a zvestovat
Vam duvod pro ten dort a dalsi duvod pro tuto nedelni slezinu:
11 dnu pred festivalem totiz spachal sve 80. narozeniny veliky,
snad nejvetsi, Sokol (ne takove sokolske nic jako jsem ja a i
do te funkce, kterou mam, mne vemluvil on), Jan Waldauf. Ja jsem
sice o nem psal vselijake oslavne velezpevy, ale nejake prime
oslavy si nas oslavenec nepral (a jak mate oslavovat oslavence,
ktery odmita byt oslaven?). Sestra starostka to vyresila chytre
(ona je holecku mazana): pri schuzi vyboru jednoty 7.dubna (den
pred Janovymi narozeninami) celou schuzi ridila jako by to byla
neobycejnejsi vyborova schuze na svete. A na konci schuze odnekud
vytahla flasku sampanskeho (mne naridila, abych ji otevrel, asi
mne povazuje za vozralku) a dort. A taky jsme zpivali, ale nic
zvlastniho. Potom sestra starostka a dalsi zasveceni (mne nikdo
ani muk, asi se bali, ze bych to vykecal (to slovo, doufam, jeste
existuje, me se moc libi) zatim kuli komplikovane plany kolem
Jarniho sokolskeho festivalu. Nakonec se dohodli, ze Waldaufovy
narozeniny dooslavime na festivalu. A tehdy to rekli i mne a ponevadz
jsem tuhleten zupni starosta, tak mi sestra torontske starostka
rekla, ze az deti docvici, ze mne pozve k mikrofonu, abych tedy
taky rekl par (jen par) slov. A ted nazpet k tomu dortu na nakladnim
autu: sestra starostka ten dort na nakladaku musila nejak vysvetlit
a tak kapla bozskou: Jan Waldauf mel narozeniny a ze je to velky
Sokol a velky muz, kteremu zvlast ona dluzi moc a rozvijela klubko
poklon (a ted mne napadlo, ze ten dort na nakladaku prisel az
po cviceni deti a ne pred nim. Nebo, ze by.... S Vasim dovolenim
prerusim sve ne prave brilantni liceni Waldaufovych oslav a venuji
par vet cviceni deti.
Tak to cviceni bylo fantasticke. Ne ze by se nejak silne podobalo
tomu, co jsme delali za mlada v Sokole my (jak mi zavistive do
ucha zabrucel bratr Milana Crhaka: my porad jenom sama prostna
a tihle... Mne se to moc libilo, deti jsou nejak volnejsi a ja
nikdy na kazen moc nebyl. Vsim' jsem si, ze tam poletovala devcata
Fryntovic (ta by mohla mit vlastni jedenactku) a mlady Malysak
tam predvadel karate a zahledl jsem tam mladeho Jandu, ktery mi
pomahal ridit schuzi zupy v Kingstonu... A to cviceni s detmi
dali dohromady Marie Knibbe, Helena Kralova a Ivo Syptak (urcite
jsem na nekoho zapomnel) a cvicitele i cvicenci nam pripravili
nadherny program a zaslouzi si mohutny potlesk.
Kdyz jsme snedli dort (nebo to bylo predtim?), v kazdem pripade
v okamziku, kdy jsem myslil, ze mne sestra starostka uz k mikrofonu
volat nebude, mne zavolala. Uprimne receno, v tom okamziku jsem
myslil na neco mnohem dulezitejsiho: slibil jsem pani Hane Pelnarove,
ze na festivalu predam Editce Tomankove fotografii dr. Premysla
Pelnare a Editka ji zaveze Hane. Fotografii jsem zapomnel doma.
Vedel jsem, ze kdyz Hana ten den fotografii nedostane, moje preziti
bude pochybne. Tudiz bylo zivotne dulezite, aby mi Editka neujela.
A takto premysleje, jsem se ubiral k mikrofonu. Vychrlil jsem
ze sebe tri nesouvisle vety a aniz bych poklekl pred sestrou starostkou
a hluboce se uklonil pred oslavencem (obema se omlouvam), hnal
se za Editkou. Nastesti neujela. jsouc dusi andelskou, zajela
se mnou k memu bydlisti, ja nasel (!) fotografii, zanesl ji Editce,
vyznal ji neutuchajici vdecnost (zachranila mi zivot) a spokojene
odesel do sveho brlohu.
At zije Jarni sokolsky festival, at zije sestra starostka, Hana
Juraskova, at zije Jan Waldauf (jeste alespon dvacet let s rocnimi
povinnymi narozeninovymi oslavami), at zije Marie Knibbe, Helena
Kralova a Ivo Syptak, at ziji (a ti hlavne), mladi cvicenci...
Josef Cermak
***
Sokol Toronto is inviting you to an afternoon
of fun at the Edenvale Aerodrome
for Sunday, May 24, 2009.
We would like to introduce the kids, their parents
and all the other participants to the activities at the Edenvale
airport, explain some technical aspects of flying, see a short
movie about aeroplanes, tour the hangars and be able to experience
the real aeroplanes. ... and with the permission from your parents
or spouses, you might be able also to participate in sightseeing
flights.
Please join us for lunch at the newly opened Cafe to start the
amazing day.
Schedule for the afternoon activities:
11:00 12:00: Arrivals
12:00 1:00: Lunch at Edenvale Cafe
1:00 2:00: Safety instructions in the classroom
2:00 4:00 Tour the hangars, explore the aeroplane cockpit
and controls and paper model aeroplane competition
4:00 4:30 Announcing results of paper aeroplane competition
4:30 5:00 Departures
Another major attractions of the day are sightseeing flights,
that will be organized throughout the entire afternoon or can
be also prearranged even earlier in the day, if desired.
Several important notes:
1) The event is organized by Sokol Toronto with a great support
from Edenvale Aerodrome and Edenvale Flight School staff.
2) The participation is not limited to just Sokol members. All
friends and Sokol supporters are welcome. The afternoon activities
will be divided into activities for adults and activities for
kids.
3) It is entirely free of charge activity, the only thing we ask
the participants to pay is a fee for the social BBQ lunch at the
Edenvale Cafe (Burger+drink for adults, hot dog+pop for kids).
There are also other refreshment items available as well as various
sweet deserts and gourmet coffee for you to purchase if you need.
The prices will be announced next week.
4) It is absolutely necessary to follow the strict safety guidelines
at the airport. The parents have to closely supervise their kids
throughout the entire day. The safety instructions will be provided
upon your arrival to the Edenvale Aerodrome.
5) The instructions and presentations will be provided in English
by the Edenvale Flight School team of highly trained flight instructors
with a serious passion for aviation.
6) The sightseeing flights are organized by the Edenvale Flight
School (www.edenflight.com <http://www.edenflight.com/>
). The cost of the 20min flight with instructor in a 2 seat ultralight
airplane-SportStar is $50 CAD (payable by cash or cheque at the
site). There is no age limit for the kids, but it would be strongly
recommended to sign up only the older children if you choose so..
The flights will be scheduled throughout the day based on the
number of participants.
7) It is important to confirm your participation in advance.
Please send me (mirekjanda@yahoo.ca) an e-mail confirmation with
your full name, indicating adult or kids meals and if you would
like to sign up for the sightseeing flight.
I have to receive your confirmation no later than MAY 8, 2009.
The sooner the better, since the number of participants might
be limited.
8) The address: Edenvale Aerodrome, 5195 Highway 26 E., RR# 2
Stayner ON, L0M 1S0
www.edenvaleaerodrome.com
Mirek Janda , Activities Coach- SOKOL
Toronto
***