Ceska vesnice v Berline
Tricetileta valka pripravila rychly konec Jednoty bratrske v Cechach
a na Morave. Mnoho jejich clenu odeslo do Saska, Luzice a do Polska.
V roce 1628 opustil svou rodnou zem i Jan Amos Komensky. Katolicke
nabozenstvi bylo nasilne vnuceno vsemu obyvatelstvu.
Za cisare Karla VI. ( vladl v letech 1711 - 1740 ) doslo k novym
represaliim. Dobove prameny ukazuji, ze zejmena v severovychodnich
Cechach tehdejsi moc mohutne zesilila rekatolizacni usili.
V letech 1720 - 1733 mnoho osob uteklo z tamnich panstvi. Tito
exulante sve prvni utociste nalezli v Sasku, v Gross Hennersdorfu.
V Berline uz od roku 1729 existovala mala ceska kolonie, ktera
byla v kontaktu v ceskymi exulanty v Sasku.
Pruskeho krale Bedricha Vilema I. (zil v letech 1688 - 1740 ),
ktery do sve zeme jiz prijal pronasledovane evangeliky ze Salcburska,
kazatel Cechu v Gross Hennersdorfu, Jan Liberda (zil v letech
1700 - 1742 ) pozadal, aby vstup do sve zeme povolil i ceskym
exulantum. Kral mu vyhovel.
V Berline se ceskych exulantu ujal vrchni dvorni kazatel, prezident
Pruske akademie ved a vnuk J. A. Komenskeho v jedne osobe - biskup
Daniel Arnost Jablonsky ( zil v letech 1660 - 1741 ).
Za vlady Bedricha Vilema I. a za vlady jeho nastupce, krale Bedricha
II. Velikeho (vladl v letech 1740 - 1786 ) se v Berline a jeho
okoli usadilo celkem asi 4500 osob, ktere pochazely z Cech a z
Moravy.
Z jejich tehdejsich sidel se az dosud zachovala tzv. "Ceska
vesnice", ktera se dnes nachazi v samem centru dnesniho Berlina,
ve ctvrti Neukölln (drive se nazyvala Rixdorf ).
V cetnych historickych budovach v Ceske vesnici dodnes, v 10.
generaci, ziji potomci ceskych exulantu z 1. poloviny 18. stoleti.
Stavebni substance staji a stodol, nachazejicich se pod ochranou
pamatkove pece, byla zachovana a budovy byly prestaveny jako obytne
domy, ktere jsou hledanymi a cenenymi obytnymi objekty v teto
historicke atmosfere uprostred velkomesta.
Budova ceske skoly z r. 1753 pri pozaru, ktery v roce 1849 tezce
zasahl Ceskou vesnici, zustala skoro neposkozena. Jeji fasadu
zdobi husitsky kalich. Pred ni stoji pomnik z r. 1912 znazornujici
krale Bedricha Vilema I.
Tento pomnik (jediny, ktery Cesi v cele sve historii kdy postavili
nemeckemu panovnikovi), byl zbudovan potomky exulantu, kteri byli
prijati v Ceske vesnici a jejichz usidleni tento kral vsestranne
podporoval.
Uprostred byvale navsi, ktera je dosud zastinena mohutnymi stromy
a obklopena velkomestskymi domy, az dosud stoji historicka ceska
kovarna. Ta je na tomto miste zminovana jiz v roce 1624 a je stale
jeste v provozu.
Vedle ni lezi tzv. Ceske Bozi pole, t.j. hrbitov zalozeny v roce
1751. Tam byli pohrbivani cesti exulante. Muzi a zeny (i manzele)
byli vzdy pohrbivani oddelene. Na malebnem hrbituvku se az dosud
zachovalo na 100 nahrobnich desek z druhe poloviny 18. stoleti
s dojemnymi, tehdejsi cestinou psanymi napisy.
Cesi v Berline v 18. stoleti vydali cca 70 ruznych knih, jejichz
vytisteni by v tehdejsich Cechach bylo zcela nemyslitelne. Zejmena
se jednalo o spisy J. A. Komenskeho.
Na tuto davnou tradici v roce 2008 navazali potomci berlinskych
Cechu. Jeden z nich, p. Motel, clen Nemecke spolecnosti J. A.
Komenskeho, ktera rovnez sidli v Ceske vesnici v Berline, predal
Narodni knihovne Ceske republiky puvodni cihlu z historickeho
ceskeho objektu v Berline z poloviny 18. stoleti a sice jako symbolicky
zakladni kamen pro jeji novou budovu.
Uprostred Ceske vesnice lezi i Komenskeho zahrada, ktera nese
jmeno tohoto vsestranneho ucence. Byla vybudovana prednimi nemeckymi
zahradnimi architekty podle Komenskeho nazoru a jeho chapani prirody
a lidstva. Zahradu zdobi jeho socha, vytvorena Josefem Vajcem.
V roce 1992 ji jako dar Ceskoslovenske republiky slavnostne odhalil
Alexander Dubcek.
Potomci davnych Cechu udrzuji ceske lidove tradice a to zejmena
o velikonocich a o Ceskych predvanocnich trzich. Tyto trhy slouzi
pouze dobrocinnym ucelum. Zni pri nich ceske koledy a ceska pisen
"Cas radosti, veselosti". Mezi Berlinany si rychle ziskala
velkou oblibu znama Ceska mse vanocni od J. J. Ryby.
Po stopach ceskych exulantu se do Berlina vydalo uz mnoho navstevniku
, jako napr. "zurivy reporter" E. E. Kisch, nebo z tech
soucasnych to jsou napr. prazsti primatori Koukal ci Bem, ministr
zahranicnich veci Schwarzenberg a mnozi dalsi.
Stante se i Vy jednim z nich a navstivte malebnou Ceskou vesnici
v Berline-Neuköllnu. Naleznete tam kousek domova.
P. Jelinek