Po-zdni nemecka kinematografie
V techto dnech muzeme videt v Cinemateque Ontario ctrnact
filmu, ktere vyprodukovala tzv. Berlinska skola. Dvanact
z nich ma svou torontskou premieru. Pred casem ziskal prekvapive
oskara nemecky film Zivot tech druhych. Film prekvapil
tim, ze se opet objevuji hodnoty jako svedomi, pravda, litost,
pokora. Podobny pocit jsem mel pri sledovani novych nemeckych
filmu, pro ktere je spolecnym jmenovatelem pribeh. V dnesni ustvane
dobe najednou kamera prejizdi pomalu z mista na misto a vsima
si nenapadnych detailu misto lacinych efektu. Filmy jsou az nezvykle
cudne, ale pritom naplnene erotikou. Pokud je prusvih, lidi si
ho nevoli, ale padaji do nej a situace je vtahuje hloubeji a hloubeji,
jako vir ve vode.
Ve filmu Touzeni (Longing) dobrovolny venkovsky hasic,
vzorny otec rodiny a milujici manzel jede na skoleni a taky si
neco uzit. Kdyz neco vypije, prijde strih a objevi se rano v cizim
dome u cizi zeny, ktera je k nemu vlidna. Cim vice se snazi z
teto situace dostat, tim je pro nej situace hure resitelna. Ztraci
rodinu, ztraci smysl zivota a nakone i zivot samotny. V zaveru
filmu si o teto tragedii vypraveji deti a analyzuji ji po svem.
Berlinska skola vypravi velice casto pribehy tureckych deti, ktere
prisly do Nemecka jako male nebo se v Nemecku narodily. Prestoze
jsou zde doma, nic jineho neznaji a nehovori jinak nez nemecky,
jsou na okraji spolecnosti. Ve filmu Pekny den (A Fine Day)
je to devce, ktere se marne snazi stat se hereckou, zatimco
jeji sestra dela karieru jako architektka. Za uspech zaplati tim,
ze pracuje dvanact hodin denne a prichazi o to, co je v zivote
skutecne dulezite, o lidsky vztah. Nema cas mit deti, nema cas
na svou matku, s kterou si obe dcery nerozumi. Sestry se potkavaji
pouze na nadrazi, nemaji cas spolu hovorit. Christian Petzold
ve filmu Jerichow vypravi o tureckem podnikateli, ktery
ziskal znacne bohatstvi, ma peknou zenu, a prestoze prisel do
Nemecka jako dvoulete dite, nikdy se zde nezabydlel. Angela Schanelec
pozoruje svet ocima mlade nemecke fotografky, ktera si vymeni
byt s neznamou zenou v Marseilli. Do tohoto mesta jede
dvakrat. Po prve je to nesmirne romanticke, po druhe je to zcela
jina Marseille - mesto plne zlocinu, kde obet muze byt
zamenena se zlocincem. Z roku 2000 pochazi jeden z nejznamejsich
filmu Christiana Petzolda The State I'm In - Stat, v kterem
ziji. Je to jeden z nejsilnejsich filmu teto vlny. Pribeh
dvou teroristu, kteri maji dospivajici dceru. Jelikoz jsou porad
na uteku, devce nepozna normalni zivot, skolu, nema pratele. Zije
ve svem vlastnim svete.
Po-zdni (post-wall) nemecka vlna navazuje na obdobi premeny
spolecnosti a hledani. Vypovida o svete, v kterem soucasna generace
zije. Je to filmove vyrovnani se svetem, podobne jako se musela
se svou situaci vyrovnat i povalecna (post-war) generace
nemeckych spisovatelu. Filmy Berlinske skoly je mozne videt v
budove AGO (317 Dundas St. W., Toronto) a to na prelomu mesicu
unora a brezna.
abe