Dava vase Straka vice mleka
nez nase Hnedka?
(a take podekovani ctenarum Noveho domova)
K blazene dobe detstvi patrilo (alespon v mem case) i klukovske
vytahovani: muj tatinek je vetsi nez tvuj tatinek; muj tatinek
by tveho tatinka zmlatil; nase krava je chytrejsi nez vase krava.
Potreba "vytahovat se" (nebo, chcete-li, posilovat sve
sebevedomi) neni omezena na detstvi. Jde s nami vetsinu zivota,
snad az do chvile, kdy stari zreviduje vsechny hodnoty a kdy dojdeme
k nazoru, ze jediny clovek, s nimz ma smysl soutezit jsme my sami.
Ani neni omezena pouze na nas. Zahrnuje i organizace, jichz jsme
cleny nebo ktere nas plati. Cim vyssi je jejich reputace, tim
vetsi je i nase sebevedomi.
Takovehle i jine nehluboke (skoro hrave) myslenky mi letaly hlavou,
kdyz jsem byl upozornen na vetu v clanku Very Kohoutove o vanocni
veceri na Masaryktownu v Novem domove ze 17. prosince 2008, ze
Masarykuv ustav je "nejpocetnejsi" ceskoslovenskou
emigrantskou organizaci v Kanade (neco podobneho - i kdyz trochu
skromnejsiho, ale porad jeste neskromneho - prohlasila pri nedavne
navsteve ceske ministryne Dzamily Stehlikove i pani Alena Kottova,
ktera Masarykuv ustav oznacila za "vudci" krajanskou
organizaci). 15. ledna 2009 prezident Masarykova ustavu Robert
Tmej v televizi oznacil organ ustavu, Novy domov, za nejlepsi
krajansky casopis nejen v Kanade, ale mozna na celem svete s vyjimkou
Ceskoslovenska, a v prvnim letosnim cisle Noveho domova vestil
(dokonce v jazyce, ktery neovlada) slavnou budoucnost Masaryktownu.
Bez ohledu na okolnosti bych si pral, aby mel pravdu, alespon
do stejne miry jako Libuse s Prahou...
Rad Masarykovu ustavu priznavam zasluhy za vsechno, co dobreho
jeho clenove za peknych par desitek let jeho trvani vykonali,
a nebylo toho malo, hlavne v oblasti jazyka a kultury. 2. cervence
1989 byl na Masaryktownu zasluhou Frantiska Otty, jeho zeny Edusky
a dalsich clenu K-231 odhalen pamatnik obetem komunismu, dilo
Josefa Randy. V poslednich nekolika letech nejzasluznejsi sluzbou
ustavu krajanske komunite byly (vedle vydavani Noveho domova)
koncertni Nokturna, organizovana Dr. Milosem Krajnym. Kolik ma
dnes Masarykuv ustav clenu? Robert Tmej v televizi uvedl, ze nekdy
pres dve ste a jindy jen kolem stovky. Podle mych informaci na
lonske valne hromade, jiz se zucastnilo neco pres dvacet osob,
ustav vykazoval kolem sedesati clenu. Koncem minuleho roku se
na moji prosbu prihlasilo 20 clenu. Cinnost Masarykova ustavu
je do urcite miry omezena jeho designaci jako kanadska charitativni
organizace.
Je nepochybne rada organizaci, v Torontu i jinde, ktere poctem
clenu i rozsahem cinnosti (staci projit kalendar krajanskych podniku)
predci Masarykuv ustav: Sokol, Kostel sv. Vaclava... Ale Masarykuv
ustav se, myslim, chce merit s Ceskym a Slovenskym sdruzenim v
Kanade. Dve sfery, ktere si rikaji o srovnani, je oblast a rozsah
pusobnosti a samozrejme clenska zakladna. Masarykuv ustav je lokalni
torontska organizace, jejiz cinnost je omezena na kulturni a socialni
cinnost; Ceske a Slovenske sdruzeni je celokanadska neziskova
organizace, ktera je mluvcim krajanu v cele Kanade. V podstate
dite Mnichova, tato organizace mela na vrcholu sve cinnosti behem
druhe svetove valky 91 odbocek a 6.500 clenu. A i dnes odhaduji
pocet clenu Sdruzeni na desetinasobek clenu Masarykova ustavu.
Zlaty vek Masarykova ustavu skoncil (prozatim) v roce 2003, kdy
Jan J. Travnicek - po dvaceti letech obetave prace - odesel na
odpocinek. Pak se rychle vystridalo nekolik predsedu, posledni,
Robert Tmej, byl zvolen pred rokem. Byla ucinena rozhodnuti, ktera
krajanska verejnost neprijala s obdivem (coz samozrejme neznamena,
ze zodpovednost je vylucne na jedne strane): ne prave pratelsky
rozchod s Verou Rollerovou; propusteni dvou zamestnancu, Julie
Novotne a Martina Rezka; propusteni dvou ucitelek, ktere nasim
detem daly desitky roku prace, Anny Machove a Ludmily Carkove,
uprostred skolniho roku; dopis Aleny Kottove Dr. Milosi Krajnemu
(priloha), ktery vedl k premisteni koncertu Nokturen do kostela
sv. Vaclava; odchod redaktora Noveho domova, Jana Rotbauera; odmitnuti
uverejnit clanek Alese Breziny, ktery se branil narcenim v uvodniku
Noveho domova. Dalsim dukazem odtrzeni MMI od krajanskeho zivota
byla nedavna podpora pamatniku obetem komunismu se strany MMI.
Zrejme bohuzel MMI nesledoval vyvoj kolem teto dulezite iniciativy
behem posledniho roku, protoze (verim, ze nevedomky) podporil
oficialnim dopisem paralelni projekt podporovany odstepeneckou
skupinou, ktera se postavila proti puvodnimu projektu, kteremu
cetne organizace, vcetne nasich, a predevsim Zuzana Hahnova, venovaly
obrovske usili. Byly to nektere z techto akci, ktere mne vedly
k vyzve, aby lide vstupovali do Masarykova ustavu, aby byla rozsirena
clenska baze a tim umoznen vetsi vyber moznych funkcionaru. Vim,
ze mezi temi dvaceti, kteri vstoupili minuly rok, je rada mimoradne
schopnych lidi. Doufam, ze vstoupi dalsi. Znam lidi, kteri - za
prijatelnych okolnosti - by mohli byt pro budoucnost ustavu vysostne
uzitecni. Moje nedorozumeni neni s Masarykovym ustavem ani s jeho
cleny (vazim si kazdeho, kdo je ochoten dat svuj cas a schopnosti
obecnemu dobru), ale s nekterymi rozhodnutimi dnesniho vedeni
ustavu, nekdy mozna zavinenymi neznalosti (a tady muze hrat roli
neschopnost predsedy komunikovat v cestine ci slovenstine) minulosti
- a snad i pritomnosti - zivota krajanske obce.
Mrzi mne, ze Novy domov (a tedy i MMI) predstira veci, ktere nejsou,
a k faktum, ktere jsou jim neprijemne se chova jako by nebyly.
Ze ziji v jinem svete nez-li my ostatni. Verim, ze MMI i Novy
domov najdou svoji cestu k svemu poslani (proto jsem sam obnovil
sve clenstvi a prosil jine, aby do MMI vstoupili), ale nemohu
uprimne spolupracovat s dnesnim Novym domovem. Proto jsem se rozhodl,
ze v Kanade budu v budoucnosti (pokud jeste nejakou mam) sve clanky
posilat pouze do Satellitu. Jsem vdecny clenum Masarykova
ustavu za spolupraci, jiz se mi od nich dostalo, ale predevsim
chci podekovat vsem ctenarum Noveho domova za prizen, kterou mi
po celou dobu me spoluprace s Novym domovem prokazovali. Jejich
laskavost je moji nejcennejsi odmenou.
***
Srovnani MMI a CSSK
Nekolik fakt: Masarykuv ustav je lokalni torontska organizace,
jejiz cinnost je omezena na kulturni a socialni cinnost; Ceske
a slovenske sdruzeni je celokanadska neziskova organizace, ktera
je mluvcim krajanu v cele Kanade. V podstate dite Mnichova, tato
organizace - puvodne znama jako National Alliance of Slovaks,
Czechs and Carpathian Ruthenians, pak Czechoslovak National
Alliance of Canada, potom Czechoslovak National Association
of Canada a dnes Czech and Slovak Association of Canada - se zrodila
z pomnichovskeho hnevu krajanu v Kanade, z demonstraci v Belmont
Parku (organizovanych ctyrmi organizacemi, Slovak Cultural Association,
Czech Cultural Group, Sokol a Czechoslovak Supportive Association);
a v Montrealu (2. rijna 1938), jiz se zucastnilo kolem 4000 lidi,
na kongresech v Montrealu 30. dubna 1939 a v Torontu 24. a 25.
cervna 1939. Monumentalni usili Sdruzeni behem druhe svetove valky,
zvlast diky generalnimu tajemniku sdruzeni, Karlu Buzkovi (jehoz
cesta po Kanade se slovenskym zastupcem Petrem Klimkem, patri
mezi legendy nasi kanadske minulosti), vedlo po valce senatora
Vojtu Benese k tomuto oceneni: "Je stejne zasluhou cs. diplomatickych
zastupcu (Benesovy vlady, pozn. autora) jako Czechoslovak National
Alliance of Canada, ze je dnes v Kanade sotva vesnice,
kde by neslyseli o Ceskoslovensku a noviny, ktere by nas nepodporovaly..."
A bylo zasluhou predevsim Sdruzeni, ze Benesova vlada v exilu
byla prvni, kterou Kanada uznala. Sdruzeni tehdy melo 91 odbocek
a 6500 clenu. Ale ani cinnost Sdruzeni po unorovem puci neni duvodem
k hanbe: jen pomoc uprchlikum, nejen v taborech, ale i po jejich
prichodu do Kanady, organizovana v Torontu Damskym odborem Sdruzeni,
zalozenem na podzim 1960, a postupne vyborne vedenem Ruth Petrickovou,
Ericou Vieznerovou a Blankou Rohnovou (v Montrealu Olgou Velanovou
a Viktorem Zichou) si v historii krajanske Kanady zaslouzi vlastni
kapitolu. Stejne jako sbirky na obeti povodni a ve Vancouveru
jeste zvlastni akce Jiriho Macka (vzdycky, kdyz se zminim o nekolika
vudcich krajanech, mam pocit viny vuci stovkam a tisicum nejmenovanych),
demonstrace proti komunistickemu rezimu, akce na podporu demokratickych
sil v Ceskoslovensku... A i dnes ma Sdruzeni mnohonasobne vyssi
pocet clenu nez Masarykuv ustav.
Josef Cermak
