Pred ctyriceti lety
Kdyz jsme vybirali s Jurim Dojcem fotku pro toto cislo, tak jsme
se po chvili rozhodli pro fotografii, kdy hlavni hrdinka Anna,
kterou hraje Eva Rysova je k objektivu zady. Vyjadruje nejen atmosferu
hry Horuce leto 68, ale i dobu pred ctyriceti lety. Presne
pred ctyriceti lety v lednu 1969 se upalil na Vaclavskem namesti
Jan Palach. Na fotografii hledi starnouci zena do tmy, je k nam
otocena zady. Jako kdyby i svetlo zive pochodne k ni nemohlo proniknout,
pred ni je noc. Noc, o ktere Karel Kryl zpiva, ze nebude kratka,
prave zacala.
Noc z 20. na 21. srpen 1968 urcila osudy mnohych, zmenila jejich
zivoty a dnes se o teto dobe jakoby cudne mlci. Pri tom je to
obdobi svym zpusobem nesdelitelne, neprenosne. Tezko chapou lidi,
kteri odesli situaci tech, kteri zustali. Na druhou stranu ti,
kteri zustali a snazili se, jak rika basnik Dylan Thomas nevzdat
poklonu tomu braku, chapat ze i na druhe strane zelezne opony
jsou zlata telata, pred kterymi je nutne se obcas uklonit a zvednout
klobouk.
Nekompromisni roker hraje po barech hezky do ouska popijejicim
hostum. I emigrace dela sve kompromisy. I emigrace ma svoje tragedie
a sebevrazdy. Uspesny reditel banky je k nepotrebe a jeho dcera
se stane doktorkou mezi Eskymaky, jako v pisnicce Leonarda Cohena
o Eskymakovi na filmovem platne, ktery se chvel chladem a jeho
prsty byly od mrazu modre, ale tento muz byl svobodny.
Jiste najdeme zde dalsi pribehy, ktere se ve hre prolinaji. Story
farare, ci spisovatelky Terezy, ktera chce sdelit svuj pribeh,
ale ten neni dobry ani pro lidi venku ani po navratu pro lidi
doma. Je to pribeh Mnackovych deti, ktere odjedou poznavat
zivot v Izraeli a prazdninovou brigadu skonci na univerzite v
Torontu.
Obcas se clovek bouri a rika si tak to nebylo. To bylo prece jinak.
Kleste normalizace se sviraly, ale v tom cernem roce 1969 tu byla
porad nadeje, prestoze Husak se rozciloval, ze hranice nejsou
korzem. Stale se mohlo volne cestovat. Trvalo to az do one noci
9. rijna 1969, kdy najednou prestaly platit vsechny vyjezdni dolozky.
Od toho okamziku se nedalo uniknout ani prchnout. Noc, ktera se
da srovnat s necim, co bylo pro Nemce Berlinskou zdi, ci patecni
noc na prelomu kvetna a cervna v roce 1953, kdy lidi prisli o
temer vsechny penize pri menove reforme.
Take zahranicni rozhlas prosel metamorfozou. Od strnuleho Hlasu
Ameriky koncem sedesatych let doslo v obdobi vlady prezidenta
Jamese Cartera k promene, kdy lidi dostavali informace diky disidentum
na druhe strane, presto se Hlas Ameriky temer nikdy nevenoval
nabozenske problematice, to zprostredkovavala velmi silne rusena
Svobodna Evropa, ktera vysilala evangelicke bohosluzby v nedeli
po obede mimo jine s tydennim zpozdenim i z torontskeho kostela
sv. Pavla, ci z Curychu, zatimco katolicke bohosluzby se vysilaly
primym prenosem, jednou cesky, po druhe slovensky z Mnichova.
V pristim okamziku vsak zase souhlasime a rikame si ano presne
takhle to bylo. Spekulanti, kteri si jezdili pro podporu do Vidne,
emigrantske sny a touha vratit se domu. Ale kde je domov? Pri
tom na stene mrka jako reklamni poutac Evropa, Ceskoslovensko
a zjisteni, ze neni cesta zpatky.
Druhy den o divadle znovu premyslime, zkousime, jak by hra vypadala
v rozhlase, ci ve filmu nebo snad kdyby to byl serial povidek
Zajima nekoho jeste nas osud? Bude se hrat hra na Slovensku ci
v Cechach? Budou to hrat emigranti anebo nektere domaci divadlo
Otazky, ktere v nas klici a ktere nastolil dramatik dr. Viliam
Klimacek, se pokusime odpovedet v pristim cisle. Pouze pokusime,
protoze odpovedi nejsou jednoduche a nekdy snad ani nejsou
Ales Brezina