Uz druha uzasna prehlidka
lyzarskych sampionu v Praze
A ted mistrovstvi sveta v Liberci
Svetovy pohar v behu na lyzich a v Praze! A dokonce uz podruhe
za sebou. Po lonske premiere ve starobyle atmosfere Prazskeho
hradu se letos zavody ve sprintu muzu i zen konaly na Vystavisti
v Holesovicich. Skvelou az nevidanou konkurenci dokumentuje fakt,
ze se na startu sesli drzitele osmadvaceti medaili ze zimnich
olympijskych her! Tedy jedno velke jmeno tohoto sportovniho odvetvi
vedle druheho. Na rozdil od lonska, kdy si hlavne nemecka vyprava
stezovala na to, ze v hradni scenerii byla trat v nekterych usecich
prilis uzka, tentokrat meli vsichni borci dostatecny prostor,
aby pri predjizdeji uplatnili sve vrcholne mistrovstvi.
To nejvetsi nakonec predvedli Tor Arne Hetlund z Norska a Arianna
Follisova z Italie. Uz petatricetilety veteran Hetlund, jehoz
zdobi olympijske zlato 2002 i titul mistra sveta 2001 ve sprintech,
v dramatickem finale tesne prespurtoval Rusa Vasileje Roceva a
Francouze Jeana Marca Gaillarda. A zduraznil: "Praha mne
ucarovala, a take pred rokem se mne tady darilo. Trat i snih byly
perfektni!" V zenske konkurenci Follisova v zaverecnych metrech
zdolala Finku Ainu Kaisu Saarinenovou a Slovinku Petru Majdicovou.
Stastna Follisova, ktera obhajila lonske prvenstvi z Prahy, prozradila:
"V prubehu souteze jsem musela vyrazne menit taktiku. Zatimco
ve ctvrtfinale a v semifinale jsem nasadila nejvyssi tempo hned
od startu, ve finale jsem rychlost zvysovala postupne."
Reprezentanti Ceske republiky se tentokrat neprosadili. Nejlepsi
ceske bezkarce soucasnosti Kamile Rajdlove v kvalifikaci chybelo
jedine misto k postupu do ctvrtfinale. Ovsem sitem kvalifikace
neprosel ani lonsky vitez Svetoveho poharu Lukas Bauer! To, ze
sprint neni jeho silnou strankou, se vi. Navic mu tentokrat nesedel
ani rovinovy profil trate. Zajel az osmactyricaty cas a rikal:
"Sprint je pro me nutnym zlem. Kdyby se nejelo tady v Praze,
nestartoval bych. Pro divaky to vsak byl pekny zavod a vyborne
obsazeny." Takze cest ceskych barev zachranoval alespon nadejny
Ales Razym, ktery o postup do semifinale prisel v tesnem ctvrtfinalovem
finisi za Svycarem Colognou a Italem Zorzim.
Primo horror se odehral kolem slovenske reprezentantky Aleny Prochazkove,
pro niz je sprint naopak elitni disciplinou. V kvalifikaci dosahla
ctvrteho nejlepsiho vykonu, ve ctvrtfinale skoncila na postupovem
druhem miste za Slovinkou Majdicovou, ale presto to byl jeji konec...
"Kdyz jsme prisli na start semifinale, dozvedeli jsme se,
ze Alena byla diskvalifikovana. Udajne za to, ze pri vbihani do
cilove rovinky zkrizila trat Nemce Boehlerove. Urcite se nic takoveho
nestalo," rozciloval se trener slovenskeho narodniho tymu
Jan Valuska. Satisfakci Prochazkove urcite byla o tri dny pozdeji
pata pricka ve sprinterskem zavode Svetoveho poharu v Novem Meste
na Morave, kde opet dominovala Italka Follisova.
Druhy rocnik Prazske lyze se vydaril a urcite polozil pevny zaklad
do jeji dalsi budoucnosti. Vzdyt sprinty na lyzich jsou ve velkomestech
stale popularnejsi a zadanejsi. Behaji se ve Stockholmu, Düsseldorfu,
Oslu a o jejich poradani projevila zajem napr. i Moskva... Jsou
vsak i odpurci tohoto projektu. Tvrdi, ze lyzarske zavody by se
mely poradat vyhradne v prostredi hor a lesu a nikoliv v lokalitach,
kde je treba draze vyrabet snih. Konkretne na prazskem Vystavisti
dela s pomoci tekuteho dusiku musila nastrikat 1500 kubiku umeleho
snehu a naklady na akci presahly deset milionu ceskych korun.
Ale o tom je prece soucasny profesionalni sport. Da se provozovat
jinak?
Olympijsky vitezka a mistryne sveta v bezich na lyzich Katerina
Neumannova tvrdi: "I pri mnoha zavodech na klasickych prirodnich
tratich ve svete je dneska nutnosti umele zasnezovani, bez nehoz
by se proste zavody uskutecnit nemohly. Co se konkretne tyka vyroby
snehu pomoci tekuteho dusiku, v pripade nadchazejiciho mistrovstvi
sveta v Liberci bychom se k ni uchylili pouze v krajnich pripadech
a jen na malem prostoru." Ano, jmeno Kateriny Neumannove
jako predsedkyne organizacniho vyboru bude stat za svetovym sampionatem
v klasickem lyzovani, ktere ve dnech 18. unora az 1. brezna 2009
bude s napetim sledovat siroka verejnost cele nasi planety.
JAROSLAV KIRCHNER, Praha