Prijede biskup Esterka
Nejprve gratulace P. Josefu Sachovi k udeleni titulu Monsignor.
Tento titul udeluje svaty otec a otci Josefovi bude predan pri
slavnostni msi svate v nedeli dne 30. listopadu 2008 v 10.30 hod.
v Toronte v kostele sv. Vaclava biskupem Petrem Esterkou.
Po msi svate nasleduje obcerstveni. Vsichni jste zvani!
Biskupa Petra Esterku jsme meli moznost videt pri svatovaclavskem
posviceni, behem ktereho jsem mel moznost s nim pohovorit. V roce
2007 vysla v Cechach kniha rozhovoru s Alesem Palanem. Zaujaly
mne v ni nektere myslenky. V mladi ho ovlivnil knez otec Antonin
Zgarbik, ktery jiz ke konci ctyricatych let hovoril o Teilhardu
de Chardin a o jeho jak vedecke tak teologicke praci. Jednim z
velkych odborniku na tohoto myslitele, ktery byl obzvlast popularni
mezi teology pocatkem sedmdesatych let je filosof Jan Sokol, ktereho
si mnozi pamatuji jako prezidentskeho protikandidata Vaclava Klause.
Prestoze koncem ctyricatych let byl snad de Chardin jeste na indexu,
dokazal Zgarbik jeho myslenky vylozit tak, ze Peter Esterka nemel
s evolucni teorii problem. Dale ho behem studia zaujala i profesorka
historie.
V polovine padesatych let se Petr Esterka rozhodl pro emigraci.
Proto se knizka jmenuje Rozhodni se pro risk. Nekolik stranek,
ktere popisuji utek pres hranice skutecne stoji za precteni. Je
zde napeti, ale i neuveritelna presnost detailu a popis cesty.
Vidime zde snad kazdy metr z Mikulova az na hranicni caru. Plany
poplach i konecne prichod do nove zeme, do Drassenhoffenu.
Pri setkani v Torontu jsem se ho zeptal, co pro neho svaty Vaclav
znamena. Rekl mi, ze je symbolem jednak nebojacnosti a za druhe
pokory. Karel IV., ktery se zaslouzil o svatovaclavskou tradici
videl, ze narod potrebuje nejaky symbol a proto se rozhodl pro
nej jako pro osobnost, o kterou se da oprit. Dale jsme hovorili
o reformaci: "Hus byl verny svemu poslani jako katolicky
knez a byl si toho vedom. Pripada me tak trochu jako vymluva,
kdyz se rika, ze ho neupalila cirkev, ale ze ho upalil stat. Zrejme
by k tomu ale nedoslo, kdyby byla politicka situace jina. Hrala
v tom roli i skutecnost, ze v tu dobu byli dokonce tri papezove.
Na husitstvi se mi nelibi devastace kultury. Mnisi v klasterech
delali uzasne veci a husite tohle vse znicili." Namitl jsem,
ze mame take Petra Chelcickeho a Jednotu bratrskou, kteri odmitali
nasili a dali nam Bibli Kralickou. "Pokud se jednalo o poctive
veci, pak je to zapotrebi prijmout, ale nelze zavrhnout jezuity,
kteri byli rovnez velice vzdelani, tak jak to udelal treba Jirasek."
Biskup Esterka si uvedomuje, ze je ovlivnovan zivotem v Americe.
Lide se zde ztotoznuji s cirkvi. At je to mala farnost nebo univerzita.
Oni si je vybudovali. Lidi, prestoze nebyli bohati, dokazali si
na tyto stanky vybrat penize a postavit je. Totez plati o krajanech,
at katolicich nebo nekatolicich. Tam, kde se v zahranici udrzel
nabozensky zivot, tam se udrzela i kultura. Jina je situace v
Evrope, kde cirkev je vydrzovana z dani. To jsou take penize lidi,
ale dane vybira stat. Nejvetsi nebezpeci vidi pan biskup v tom,
ze se nevytvareji komunity, dokonce mizi i takova spolecenstvi
jako rodina. Do te rodiny clovek patri a nema ji nikdy ztratit.
Pokud se pak stane neco v rodine, je to problem a jedinec se citi
osamoceny. Napriklad katolicka cirkev je velice proti homosexualite.
Muze se vsak stat, ze nekdo z rodiny patri do teto skupiny. Rodice
takoveho ditete to pak tezko prijimaji. Nedaji mu podporu. Zde
ma cirkev svuj dluh. Zkusenosti nas uci, ze mame postupovat jinak.
Myslim si, ze rozvody jsou spatne, ale jednou tu jsou a tak s
nimi musime pocitat. Cirkevni moralka zalezi na zkusenosti lidi.
Napriklad v zidovskych rodinach se divka stavala soucasti rodiny
a kdyz doslo k rozvodu, neprestala byt jeji soucasti. Dnes v pripade
rozvodu zustava clovek sam, nepatri do zadneho spolecenstvi.
V zaveru jsem se zeptal, jestli Buh vychovava trestem a odmenou?
Buh nam dal svobodnou vuli, my si muzeme zvolit trest, ale Buh
neni policajt, ale je nasim otcem a to bychom meli mit na pameti.
Ales Brezina