Kingstonske rozjimani o
Sokolu
V sobotu dopoledne, 18. rijna 2008, se v Kingstonu konala 57.
radna vyrocni valna hromada Sokolske zupy kanadske, na ktere bylo
vzpomenuto umrti sokolskych sester a bratri v uplynulem obdobi,
podany zpravy funkcionaru o cinnosti behem minuleho roku a precten
navrh na udeleni zupni medaile Miroslava Tyrse.
Vzpominka na zesnule cleny
Byli vzpomenuti tito bratri a sestry:
Zdenek M Dobrovolny, vyznamny clen Sokola Montreal i kanadske
zupy, ktery zastaval vudci funkce jak v jednote tak v zupe a funkci
jednatele a pokladnika v Ustredi cs, sokolstva v zahranici. Zemrel
9. rijna 2008 ve veku 83 let.
Tomas J. Bata, sef svetoveho Batova koncernu, byvaly clen
Sokola Batawa, vyznamenany nejvyssim stupnem kanadskeho radu "Order
of Canada". Zemrel 1. zari 2008 ve veku 93 let.
Zofie Klimkova, verna sokolka ve vlasti, po prichodu do
Kanady od roku 1953 clenka Sokola Toronto, poctena v roce 2005
zupni medaili Miroslava Tyrse. Zemrela v St. Catharines, Ontario,
ve veku 87 let.
Jaroslav Kytl, byvaly prislusnik cs. zahranicni armady
za druhe svetove valky v Rusku, predseda Cs. obce legionarske
v Torontu, verny ucastnik a podporovatel sokolske cinnosti. Zemrel
3. srpna 2008 ve veku 87 let.
Emilie Perinova, vyznamna krajanska pracovnice, byvala
vzdelavatelka jednoty, poctena v roce 2003 zupni medaili Miroslava
Tyrse. Zemrela 19. cervna 2008 ve veku 92 let.
V Los Angeles: Jaroslav Ondracek, byvaly nacelnik sokolske
exilove jednoty v uprchlickem tabore Jagerhof v Ludwigsburgu v
Nemecku, byvaly cvicitel zactva v Sokolu Toronto, po presidleni
do USA clen Sokola Los Angeles. Zemrel 19. brezna 2008 ve veku
88 let.
V Ceske republice: Ema Koukolova-Jarosova, clenka Sokola
Toronto a nejstarsi clenka nasi zupy, autorka nekolika knih, poctena
za celozivotni vernost sokolske myslence zupni medaili Miroslava
Tyrse. Zemrela 31. srpna 2008 v Nymburku ve veku 97 let.
Nominace na medaili Miroslava Tyrse. Navrzeni byli: Anna
Janousova, Marie Jelinkova, Edita Tomankova, Vlasta Scheybalova,
Jaroslav Kasanda. Lubomir Hykel byl navrzen na "Cestne uznani
Sokolske zupy Kanadske".
Sjezd Sokolske zupy Kanadske
Jedinym bodem programu byla ROZPRAVA O BUDOUCNOSTI SOKOLA V KANADE
V JEHO DRUHEM STOLETI. Pred sjezdem byla vsem prihlasenym ucastnikum
sjezdu dorucena pisemna vyjadreni clenu (i jednoho neclena) Sokola.
Vyjadreni zaslali: Jiri Koristka, Jana a Stanislav Stankovi z
jednoty Kitchener-Waterloo-Guelph; Marie Sigmundova, Eva Hoskova
a Kamila Hotovcova z Ottawy; R. Mastalyr , Hope, B. C. (dva prispevky);
Nenapadny clen Sokola (Montreal); Magda Bayalova, Dalibor a Ema
Kosacky a Tereza Martinu, Montreal; Dita Engel, Petr Kazik, Jana
Pivrncova a Miroslav Pouzar z Toronta; Zdenek Bidlo, Sokol Basilej
(Svycarsko). Pisemnym vyjadrenim prispel - na prani Sokola - i
jeden neclen, Martin Jelinowicz, bystry, kontroverzni, originalni
pozorovatel lidske sceny. Jeho nazory, provokativni pro nektere,
maji cenu pohledu zvenci. Jeho odpoved na otazku, co se ve svete
zmenilo ve svete ke sportu a Sokolu, zacina:" Motivace, tj.
hnaci sila, ktera vede cloveka k cinnosti. Doba, kdy Sokol vznikl,
byla dobou spolku, politickych stran, narodnostniho uvedomeni
a cesko-nemeckeho nepratelstvi. Kdo chtel tehdy sportovat a citil
sounalezitost s ceskym zivlem, vstoupil do Sokola "
Rozprava zacala v sobotu odpoledne a skoncila v poledne v nedeli
19 rijna 2008. Zpravy o soucasnem stavu clenskych jednot zupy
podali: za Sokol Montreal starosta Ludvik Martinu; za Sokol Ottawa
starostka Jitka Dejlova; za Sokol Toronto starostka Hana Juraskova;
za Sokol Kitchener-Waterloo-Guelph vedouci Jana Otrubova. Rozpravy
samotne se aktivne zucastnili prakticky vsichni pritomni. O cem
se hovorilo? Dr. Ludvik Martinu, starosta Sokola Montreal si polozil
tuto otazku: jsou minule a soucasne sokolske hodnoty dostatecne,
aby zajistily pokracovani v Kanade? Jestlize ano, co bychom meli
delat, aby vzkvetaly? Jestlize ne, mely by byt pozmeneny nebo
se mame pripravit na konec?. Dr. Martinu predlozil dva scenare
za padesat let, jeden pesimisticky a druhy nadejny. Ani jeden
ani druhy neni nevyhnutelny. Zalezi na okolnostech a na nas Lubos
Frynta se zamyslel nad hlavnim ucelem Sokola: telesne zdatnosti
- sportovni cinnosti - pratelske spolecnosti a pozdeji stejne
dulezitou otazkou financovani sokolske cinnosti. Zaujala mne jeho
poznamka o otevrenosti a pruhlednosti sokolskeho schuzovani. Jan
Waldauf, ktery spolu s jednatelkou Jarmilou Becka-Lee zorganizoval
tuto schuzku, vidi hlavni ucel sokolske cinnosti v telocviku,
skoleni cvicitelstva a ostatnich funkcionaru, ve sportu a micovych
hrach, ale i ve vyletech, zajezdech a turistice, zimnich a letnich
hrach, akademii a sletech. Pozdeji behem zasedani Jan Waldauf
podal zpravu o organizaci zupy a cestnych uznanich. Petr Stikarovsky
se ptal, je-li cviceni prostnych a cviceni na naradi cinnosti,
ktera pritahuje nebo je prezitkem odrazujicim od clenstvim v Sokole.
O kulturni cinnosti promluvila Alena Martinu a o spolecenske cinnosti
a pomeru ke krajanskym a kanadskym organizacim pohovorila Hana
Juraskova. Jitka Dejlova z Ottawy a Miroslav Janda z Toronta nanesli
otazku rozsireni clenske zakladny, predevsim ziskani mladeze.
Kveta Trianova promluvila na tema prijimani novych clenu a zkusebni
lhuty a Jarmila Becka-Lee se zabyvala otazkou cizincu v Sokole
a pridruzenou otazkou jednaci reci. O vzdelavaci cinnosti podal
zpravu Pavel Vidlak, ktery pripomnel planovane akce k 100. vyroci
zalozeni Sokola v Kanade. O dobrovolnosti sokolske prace, zvlast
v souvislosti s placenim cvicitelu a clenstvi ve Svetovem svazu
sokolstva hovorila Marie Fuchsova. O zdravotnicke cinnosti - prohlidky
cvicencu a zdravotni sluzba pri zavodech podal zpravu dr. Stefan
Horny. O cvicebnich uborech a ponekud odlehlem tematu pojisteni
promluvila Svatava Hermankova. Stykem s clenstvem: zupni vestnik,
e-mail a webova stranka, se zabyvala Jana Otrubova. O pomeru k
Sokolu v Ceske republice a ve Slovenske republice podala zpravu
Anna Janousova, o pomeru k americkemu sokolstvu Stefan Horny a
o ukolu, vyznamu a cili Sokola v Kanade a pomeru k Ceske a Slovenske
republice se strucne zminil Josef Cermak. Zavery sjezdu byly shrnuty
do nekolika bodu (zaznamenanych krasnym pismem br. Hegrem), ktere
jsou podkladem k dalsimu zamysleni a jimiz se bude zabyvat pristi
schuze zupy. Neprekvapilo by mne, kdyby v jejich (nasem) rozjimani
hralo vyznamnou roli neplanovane vystoupeni velmi mladeho Andreje
Jandy, ktery nam z predsednicke zidle povedel, co Sokol znamena
pro nej.
Bylo mi cti ridit tuto schuzi, ktera trvala puldruheho dne: za
celou dobu jsem neslysel jedine krive, rozpinave, arogantni slovo
Josef Cermak