Jak to prokazete, ze je
v novem lepe?
Mervyn mi vypravel o smrti souseda, kteremu selhalo srdce pri
dokoncovani konstrukce jidelny v jeho temer kompletne zrekonstruovanem
dome. Sedeli jsme na terase kavarny Books&Beans, slunce
svitilo a poslouchal jsem: "Soused samotny zavesoval paradni
lustr ke stropu a smetla ho mrtvice ze zebriku. Kdyz mu manzelka
prinesla veceri, nasla ho na zemi studeneho."
"Hrozne," rekl jsem opatrne, neveda, jak blizky byl
soused Mervynovi. "Bylo hodne lidi na pohrbu?"
"Nevim," rekl Mervyn. "Ja na pohrby nechodim, kdyz
vylozene nemusim."
"To mela ta vdova z tveho sousedstvi lacinejsi pohreb nez
moje sousedka, jejiho padesatnika skolila mrtvice pri potapeni
na Bahamach," rekl jsem s ucasti. "Pry neboztika transportovali
v zacinovane rakvi z Baham do Sudbury..."
"To mas pravdu," rekl Mervyn docela lezerne. "Slysel
jsi o tom profesorovi z univerzity, ktery se cely zivot touzil
vysplhat na Mount Everest a na sve sedesate narozeniny se vydal
do Himalaji a tez ho tam klepla?" "Slysel," rekl
jsem, "ty jsi mi to vypravel. Co to starnouci padesatniky
a sedesatniky posedne?"
"Sam jsi to rekl, starnuti, asi, ktere si nechteji pripustit
jako fakt fakticky," rekl Mervyn, "anebo chteji dohnat,
co v mladi nemohli a ted na to maji cas a penize."
Prisel k nasemu stolu Jim Gee s poharkem kavy v ruce a vestoje
rekl: "Hello, flakaci, kde na to zvaneni pod jerabinami berete
cas?"
Mervyn nema Jima rad a tak mu odpovedel co si Jim zaslouzil: "To
vis, hochu, chodime pesky, nejezdime na Barbados a nepotrebujeme
novy nabytek, takze mame dost casu i penez na sezeni a povidani."
Jim bez pozdravu odklusal k autu a odjel vydelavat dolary na splatky
dluhu za nove auto, vylet na Barbados a novy nabytek, coz nam
pred mesicem vypravel.
Mervyn se dival za odjizdejicim Jimem a povzdechl: "Tomu
neni pomoci!"
Mervyna neslechti laskavost a nekdy vytvari situace, za ktere
se stydim a nejradeji bych jeho chovani omlouval anebo mu promluvil
do duse: "Kdyby se kazdy choval jako ty, rekl jsem zostra,
"tak se ta ekonomie polozi. Copak nevidis, ze taci jako Jim
udrzuji vyrobu v behu, protoze konzumuji co se vyrobi?"
"Co mi to povidas, dedku, ze se nechovam, kdyz ty delas totez
a neutracis..."
"Pochopitelne, rekl jsem smirne, "protoze jsem prijal
tvoje pravidlo, ze 'stastny je jenom ten, ktery nepotrebuje co
nema' a nalezl jsem v tom zalibeni. Ale kdyby se takto chovali
mnozi, tak se ten kanadsky zazrak promeni v krizi krizovatou."
Mervyn se usmal, byl rad, ze ho cituji, a rekl: "Mne konzumerismus
stve, protoze neznam nikoho, komu by nakupy prinesly jakekoli
viditelne blaho. Takze jestli ted banky budou odmitat lidem hypoteky
a uvery, je mi to jedno, a snad uz mi konecne prestanou posilat
nabidky na pujcky horentnich sum."
Zivnul jsem, coz delam schvalne, abych Mervynovi ukazal, ze se
opakuje dokola; a Mervyn to vi, a pritvrdi sva slova v zehrani
na okaty konzumerismus: "Ja vim, ze muj neboztik soused tou
svou rekonstrukci domu dal praci lidem, kteri vyrabeji material,
ktery on k rekonstrukci potreboval a ze platil remeslniky, bez
kterych by praci neudelal. Zaroven ztratil prehled, kolik toho
sam vydrzi."
"No a?" prerusil jsem ho, "kdo z nas vi, co vydrzi
a co ho porazi? To je jakobys chtel vedet co bude zitra a jaka
nemoc nas ceka; to proste nevime, a kvuli tomu prece nezabalime
kram, ze uz na to ci ono nestacime a zmenime se v penzisty."
"Ne tak uplne," rekl Mervyn, "kdyz soused zacal
bourat zdi sveho baraku, tak jsem se ho optal, proc to dela, a
on mi rekl, ze se mu barak, jak je nelibi (I don't like it anymore).
Chapej, kdyby mi rekl nejaky kloudny duvod prestavby, tak by mne
to jeho zbytecne umrti tak neotravilo."
Rekl jsem snazive, ze se nekteri lide v padesati rozvadeji, protoze
uz se nemaji radi.
"Tak to jsou magori," rekl Mervyn, ktery si libuje ve
vypocitavem racionalismu.
Chtel jsem zachranit situaci k drsnemu odsudku a vzpomnel jsem
na sveho kamarada z mladi v Ostrave, ktery se ozenil, za tri roky
pak rozvedl a za dalsi tri roky si svou byvalou manzelku vzal
za novomanzelku a za dalsi dva roky spachal Jirka sebevrazdu plynem.
Mervyn se zakabonil a optal se, co to ma s tematem spolecneho?
"Nu, ze se da umrit na cokoliv, treba i na manzelstvi, ale
tim manzelstvi nezavrhuji ani rekonstrukce baraku, potapeni a
lezeni na Mount Everest."
Mervyn mavnul rukou a rekl, ze uz musi jit zpatky do prace, a
odesel.
Cestou domu jsem si koupil kornout opekanych kastanu a velebil
jsem slunny podzim, ze nemame dluhy, ze jsem stastne zenaty,
ze jsem zdravy...
Zdravim a preji vsecko dobre a vesele!
Ross Firla, Sudbury