Kresba M. Gabankove
ALES BREZINA - 60
Nijak zvlast nespechal, aby se k zacinajicimu kmetstvi hlasil.
Naopak: v den po narozeninach ujel nejmene stovku kilometru na
kole a den po narozeninach kazal v Ceskoslovenskem baptistickem
kostele, neco, co neudelal vic jak tricet let. Pred sedesati lety
(narodil se 12.cervence 1948) sice na kole nejezdil, ale s kostelem
neco spolecneho mel: par dni po narozeni byl pokrten v smichovskem
evangelickem kostele fararem Kucerou (mimochodem fararem Milady
Horakove, kteremu ale nebylo dovoleno, aby ji pred smrti navstivil).
Ale na Smichove se dlouho nezdrzel. Ponevadz byl neduzive dite
(jeho slova), mel travit hodne casu na cerstvem vzduchu a na to
se lip hodily vrsovicke ulice. Navic vyrustal pobliz stadionu
Slavie, kde jeho detskym idolem (dnes vice-mene zapomenuta legenda)
byl brankar Bretislav Dolejsi, zijici v Kalifornii (ja fandil
jinemu, hodne drivejsimu, brankari Slavie, Frantisku Planickovi).
Ales Brezina - jak sam skoro pysne priznava - zvlastni student
nebyl. Ale dostal prvni cenu v Soutezi technicke tvorivosti mladeze
za tranzistorovy zesilovac, zrejme hlavne proto, ze jeho souperi
byli diskvalifikovani, ponevadz porota pochybovala, ze to delali
sami. Naproti tomu jediny pohled na Brezinuv vytvor stacil, aby
porota byla jista, ze tohle udelal Brezina sam. A i kdyz propasl
skolni rozhlasove hlaseni o svem uspechu (chodil a dosud chodi
vsude pozde), nova technologie mu ucarovala a tak ve svem technologickem
vzdelani nejaky cas pokracoval na elektrotechnicke prumyslovce,
kde ho mimo jine jako externista ucil profesor Zach, vyznamny
funkcionar CSSK ve Vancouveru. Jenze Brezina se zatim pustil do
cetby Dostojevskeho a Grahama Greena a prihlasil se na teologickou
fakultu. To se nelibilo vedeni Stredni prumyslove skoly spojove
techniky, kteremu nahralo, ze nekdo zvenci podlozil kliku skolnich
dveri prknem a ucitele se nemohli dostat ze skoly. Z cinu byl
obvinen student Brezina a byl vyloucen ze skoly. Kdyz se skutecny
vinik po case priznal, Brezinovi bylo nepodminecne vylouceni zmeneno
na podminecne a pachatel dostal pochvalu za cestne jednani.
Ale to nijak nezmenilo Brezinovo vzpurne chovani vuci rezimu:
pred dokoncenim studia na Komenskeho evangelicke bohoslovecke
fakulte v roce 1972 (kde nastoupil v roce 1967) byl vyloucen.
Oficialne proto, ze i pres napomenuti nezmenil svuj vztah k verejnosti
a kolektivu, ale hlavne proto, ze protestoval proti vylouceni
Jana Kozlika, ktery byl zvolen studentskym prefektem a s kterym
Brezina 25.unora 1971 pri oslave Unora sundal okupacni vlajky
z bohosloveckeho seminare. Jestlize jeho boj s rezimem se nejevil
prave uspesny (kdyby se byval narodil o deset let drive, skoncil
by asi dozivotnim kriminalem), jeho brankarska kariera se vyvijela
daleko slibneji. Za jeden zapas v dvacetistupnovem mrazu a snezeni
mu trener jmenem Husak (hraval kdysi ligu za Rakovnik) koupil
ctyri piva. Pivo hralo rozhodujici roli v zapase, o nemz je Brezina
presvedcen, ze v nem podal svuj nejlepsi vykon, i kdyz jeho muzstvo
(Union Malesice) prohralo (s Branikem B) 12:1. Zapas se mel hrat
rano, byl odlozen, Brezinovi spoluhraci (s vyjimkou Breziny, ktery
vyrizoval nejake zalezitosti) se odebrali do restaurace, kde
tak holdovali pivu, ze se na hristi jen potaceli a tak Brezinovi
nezbylo nez zabranit jeste vetsi porazce a chytat jako Dolejsi.
A pak pracoval v lese, na vrtech a v nemocnici, kde mimo jine
osetroval i Jana Wericha.
Po podpisu Charty 77 byl pro nenastoupeni vojenske sluzby zatcen
a odsouzen na dva a pul roku do vezeni. Po propusteni pracoval
na poste, nez se mu pomoci mezinarodnich instituci podarilo odejit
do exilu. V exilu - misto, aby si budoval hospodarskou zakladnu,
projel stopem celou Ameriku a Kanadu a pak teprve zacal pracovat.
Od roku 1981 byl zamestnan v Novem domove, kde jsem se s nim prvne
seznamil, a v roce 1991 zalozil Satellite. Mezitim spolupracoval
s rozhlasovymi stanicemi Hlas Ameriky, Svobodna Evropa a Radio
Canada International. Take v letech 1973-1976 se mu podarilo
natocit film, je jednim z medialnich partneru plzenskeho filmoveho
festivalu Finale a v Torontu spolu s Karlou Hartlovou zalozili
televizni skupinu Okno, nez se vydali za dalsimi vyboji.
Zacal jsem tuto crtu zminkou o kole. Na kole Brezina zacal jezdit,
kdyz pracoval na vrtech. A dnes je to jeho hlavni dopravni prostredek.
I fotbal jeste hraje - jen se z hriste presunul do telocvicny.
A i kdyz snad je trochu mirnejsi, nesahejte mu na neco, v co opravdu
veri. Ales Brezina vi, ze pravda a vira jsou mocne zbrane a dovede
je pouzit.
Preji Vam - za sebe a jiste i za Vase ctenare - hodne zdravi a
uspechu.
Josef Cermak