Poezie dreva v North York
Library
Do 29. brezna 2008 muzete shlednout vystavu Martina
Patricneho v North York Library (5120 Yonge St., Toronto) Wood
and Book. Jeho serie umeleckych vytvoru ze dreva sem skutecne
zapada. Uz jen proto, ze je zde cela sbirka knihoven. Vytvarnik,
ktery zhotovi takovouto serii musi mit ke kniham urcity vztah.
Sam k tomu rika:
MP: Jsem vasnivym ctenarem a milovnikem knih. Knihy
se mi proto pletou do vseho, co delam. Samozrejme se mi pletou
i do prace s drevem. Takze tento napad je primo ze mne nikoliv,
ze bych si rekl, ted budu delat knihovny. Proto i vystava zde
v knihovne je pro mne velmi prijemna. Je to jakasi splatka meho
dluhu, kdy kniham vracim to, co mne daly. Podarilo se mi pripravit
i tri knihy. Dve jsou vyslovene o dreve. Jedna je vzpominani a
uvahy.
ABE: Jak zhotovujete napriklad stity?
MP: Vysoustruzim nejprve podklad a na to jsou lepeny jednotlive
kousky podle predem pripravene kompozice. Na zaver se to cele
prebrousi.
ABE: Improvizujete pri tom?
MP: Uplne improvizovat neni mozne, protoze by se mohlo zjistit,
ze nekde treba dva centimetry mohou chybet. Musi byt tedy zakladni
rozvrzeni. A pak jdete za tim drevem.
ABE: U vas je zajimave, ze pracujete s ruznym drevem, neni
s tim pak problem treba pri zmene vlhkosti?
MP: To je nejvetsi problem, ktery trapi vsechny drevare. My
vlhkost na jednu stranu milujeme, ale na druhou nam vadi. Snazim
se proto tam mit male spary, upravit tvar dreva, dulezite je lepidlo,
vetsinou pouzivam tzv. bily klih.
ABE: Barva dreva
MP: Vyuzivam prirozene barvy dreva, s vyjimkou moreni a tonovani.
Barva dreva je straslive dulezita, protoze drevo nenatiram, pouzivam
prirozene vosky a vysychave oleje. Problem je, jak uchovat svetla
dreva. Pokud treba natrete vysychavym olejem javor, tak vam ztmavne
o jeden az dva odstiny. Musite proto hledat takovy prostredek,
aby vam uchoval barvu.
ABE: Pouzivate nekdy kombinovanou techniku, dreva s necim jinym?
MP: Velice zridka pouzivam prirodni nebo rucni papir. Musi
byt vsak patricne stary. Obcas jsem pouzil stare zelezo. Musi
zde byt jednota, takze nemohu pouzivat treba nove srouby. Jednou
nebo dvakrat jsem pouzil kameny. Ale vetsinou delam pouze se drevem.
ABE: Nehrozi pro drevo nebezpeci od umelych hmot?
MP: Nemaji sanci. My totiz drevo potrebujeme, drevo nas nepotrebuje.
Kdyz nebudete mit v byte drevo, tak tam nebudete doma. V Evrope
se drevo vraci do domacnosti. Drevo je dulezite. Clovek si potrebuje
na neco sahnout.
ABE: Lze takovy umelecky vytvor navrhnout na pocitaci?
MP: Videl jsem nekolik virtualnich galerii, ale drevo tam
chybi. Na pocitaci takovouhle vec nemuzete udelat. Moje kresby
jsou spis technicke vykresy, ale nakonec vzdy polozim spalicek
vedle spalicku. Nerikam, ze to neni mozne, ale ja to neumim.
ABE: Jake nastroje pri tom pouzivate?
MP: To co je potreba na soustruh, dlata, pasovou pilu, cirkularku
zkratka bezne nastroje na opracovani dreva. Nepouzivam frezu.
ABE: Poustite se do velkych socharskych vytvoru ze dreva?
MP: Nemel jsem tu potrebu. Dvakrat jsem udelal vyjimku a udelal
jsem veci, ktere jsem nemohl unest.
ABE: V cem se ucite od starych mistru?
MP: Mam stare mistry ve velke ucte, ale byli stejni jako my.
Jejich nekriticke zboznovani je naprosty nesmysl. Drevo je neco,
co mne s nimi spojuje. Oni to delali stejnym zpusobem jako my.
Proto to nemohu ani nijak hodnotit. Kdyz vsak vidim nektera jejich
dila a nastroje, kterymi to delali, tak klobouk dolu.
ABE: Myslite si, ze se bude menit technologie pri praci s drevem?
MP: Napsal jsem knizku o praci se drevem, protoze v druhe
polovine devadesatych let nic na ceskem kniznim trhu o dreve nebylo.
Po osmi letech jsem pripravoval treti rozsirene vydani. Mezi drobnymi
strojky byl snad jeden navic. Neco jineho je prumyslova vyroba.
V tom, co ale delate doma jako kutil se toho skutecne mnoho nemeni
a kdyz zvladnete behem produktivniho zivota ty zaklady, tak vic
nepotrebujete.
Ales Brezina
