Navrat na hlavni stranu

T. G. Masaryk v kresbe A. Lanik-Gabanek

OTEC A SYN
Na prvni (ale ani na desaty) pohled se nezdaji mit mnoho spolecneho. Otec, syn slovenskeho panskeho kociho a proste Moravanky, byl - zvlast v pozdnim veku - zjevem i chovanim snad nejaristokratictejsi postavou svetoveho politickeho deni: vysoky, stihly, nekriklave elegantni. Syn - v dospelem veku - spis zaobleny, ze siroka postaveny, zjevem daleko vic venkovan nez jeho prezidentsky otec.
Otec - vyznamny intelekt, stavitel armad i vyznavac Jezisova miru, hledac a obrance pravdy, asketicky vychutnavac prostych daru zivota, moudry vladar vladnouci zezlem ruze.
Syn - milacek kralovskych dvoru (jez ucil stavnatejsim ceskym slovum), mistr citoveho jazyka, jimz za druhe svetove valky z Londyna zivil nadeji milionu v rodne zemi, ze pravda jeho otce zvitezi.
Otec, skoro nezranitelny zivotem, svadel putky o pravdu jako profesor - ve sporu o pravosti rukopisu, jimiz se jejich zastanci snazili dokazat, ze ceska kultura ve 13. stoleti byla na vyssi urovni nez nemecka se vystavil nenavisti ceskych sovinistu svym odmitnutim jejich pravosti: "Pro mne otazka rukopisu byla predevsim a hlavne otazkou mravni. Jestlize byly podvrzeny, musime to priznat pred celym svetem. V roce 1889 Zid Hilsner byl obvinen z ritualni vrazdy. Masaryk, ackoliv nebyl pravnikem, dokazal, ze Hilsner vrazdu nemohl spachat a byl za to vystaven nenavisti ulice i vlastnich studentu. Tehdy se malem stal Americanem... V roce 1909 skupina Srbu byly obvinena ze spiknuti spachat velezradu. Zaloba byla zalozena na dokumentech predlozenych videnskym historikem Dr. Heinrichem Friedjungem. Masaryk v reci pred videnskym parlamentem dokazal, ze Friedjungovy dokumenty byly padelky. Srbove Friedjunga zalovali pro urazku na cti. Jeden ze soudcu Masaryka castoval poklonami: padouch, utecenec ze stoky, tezky zlocinec, lidska spodina. Pravda nakonec zvitezila...
Januv zivot byl zamotanejsi. Jeho manzelstvi - otec i syn se ozenili s Americankami - nevyslo. Po debate v britskem parlamente se dotazal Chamberlaina i ministra zahranici Halifaxe, zda Ceskoslovensko bude pozvano do Mnichova. Po jejich zaporne odpovedi pronesl mozna nejvznesenejsi slova v historii diplomacie: "Jestlize jste obetovali muj narod, abyste zachranili mir, budu prvni, kdo vam zatleska. Ale jestlize ne, panove, Buh pomoz vasim dusim."
O deset roku pozdeji prisla na jeho narod dalsi morova rana. Vlady v jeho zemi se zmocnila ruda odruda nacismu a fasismu. Jan Masaryk stal pred nejslozitejsi krizovatkou sveho zivota: rezignovat s nekomunistickymi ministry, odejit po druhe do exilu, zustat ve vlade... Snad z loajality k Benesovi, snad v nadeji, ze muze zmirnit udel alespon nekolika lidi, snad z pocitu, ze musi nest osud sveho naroda, se rozhodl zustat ve vlade ("S touhle vladou si rad zavladnu."). Dva tydny po puci bylo jeho mrtve telo nalezeno na dlazbe pred Cerninskym palacem. Vetsina tech, kteri jeho smrt zkoumali, usoudila, ze slo o vrazdu. Ti, kteri uvazovali o moznosti sebevrazdy, poukazovali na bibli na jeho stole, otevrenou na strance s citatem: ten, kdo svuj zivot ztrati, ho nalezne. Mozna, ze nikdy nezjistime s urcitosti, zda Jan Masaryk byl zavrazden. A snad to ani neni nad miru dulezite: nebyl-li zavrazden, byl sebezavrazden...
Letos se kruhy jejich zivotnich dat podivne protaly: sedesate vyroci smrti Jana Masaryka prislo jen tri dny po 158. narozeninach jeho otce.
Josef Cermak

Navrat na hlavni stranu