Mraky (z) automobilu
Neni to tak davno, kdy mezi hlavni medialni temata patrila obava
z prelidneni planety. Aktualni namet dneska muzeme klidne preladit
na tema "preautomobilovani planety".
Je tomu skutecne tak? Mame si delat dalsi vrasky? Vzdyt Zeme je
velika a mista je tu dost, jak se zpiva ve zname pisni. A idealisticky
optimista by jeste dodal, ze lide si vzdycky nejak poradi.
Nuze pohledme na nejhusteji osidlene aglomerace. Od bohate Kalifornie,
pres vyspelou Evropu az po cinska a indicka velkomesta: Ovzdusi
vice ci mene nasycene smogem, tisice aut pohybujicich se rychlosti
priotraveneho cyklisty, dopravni provoz na hranici kolapsu ochromujici
zivot mest. A houstnouci doprava se netyka jen velkych sidel,
rozleva se i do jejich okoli, a pak dal a dal do krajiny.
Automobil je totiz velice zvlastni komodita. Na rozdil treba od
pracek, televizi, mobilu ci bazenu. Jiz ze sve podstaty se nevaze
na teritorium vlastnika. Naopak. Zakladni podminkou pouzivani
automobilu je existence dopravni infrastruktury, tedy vyuzivani
verejneho prostoru. Pres vsechny vyhody, ktere tento dopravni
prostredek lidem prinasi, je potreba i videt, ze produkuje emise
jedovatych latek, jakoz i sklenikovych plynu a hluku. Pro uplnost
dodejme, ze je to prostredek zpusobujici casto zraneni (20-50
milionu lidi rocne) a smrt lidi (1,2 milionu rocne) i zvirat.
A odhad rocnich skod v dusledku silnicnich dopravnich nehod cini
518 miliard dolaru. Zkratka pouzivani automobilu neni vec soukroma.
Rovnez jeho vyroba i likvidace, krome toho, ze poskytuje mnoha
lidem praci, ovlivnuje kvalitu zivotniho prostredi a nese sebou
nemala ekologicka rizika.
Obecne nejvetsi potize s rustem poctu automobilu maji mesta. Ta
tvori prave ona uzka hrdla. Neni tudiz divu, ze jsme svedky jejich
obrannych, sebezachovnych reakci. Z nejznamejsich pokusu zminme
zpoplatneni vjezdu do center (Londyn, Stockholm, nejnoveji Milan),
zavadeni "certifikatu prijatelneho znecistovatele" (Berlin,
Kolin n. R.). Ze sveta zname regulaci v podobe "zelene"
jednou pro suda, jindy pro licha cisla registracnich znacek, nebo
pro vozidla obsazena vice osobami, atd.
Mesta se rozpinavemu automobilizmu brani mnohem intenzivneji a
efektivneji nez staty a kuprikladu Evropska unie. A to navzdory
zavadeni mytnych systemu, navzdory zprisnovani emisnich limitu
a bezpecnostnich standardu a navzdory opakovanym sebevedomym politickym
proklamacim o nezbytnosti prechodu na trajektorii udrzitelne dopravy.
Vlady se dokonce casto ocitaji primo na druhe strane pomyslne
barikady. A to svoji (nekritickou) podporou automobiloveho prumyslu
a vystavbe silnicni infrastruktury.
Tato druha strana barikady je samozrejme vyhrazena automobilkam.
A ty se chovaji, jak jinak nez, trzne. Jejich heslem je vice vyrobit,
vice prodat Na problemy mest reaguji po svem: konstrukci novych,
mestskych typu vozidel. Bohaty sortiment pak nabizi i vozy terenni,
ba i tzv. off roads, ktere nepotrebuji ani silnice. Tim se problem
s automobily rozsiruje i na spravu volne krajiny a ochranu prirody.
V soucasne dobe jsme svedky zvysene expanze automobilek vyspelych
zemi do teritorii tzv. tretiho sveta, kde citi obrovsky budouci
trh. Zakazniku lacnych po euro-americkem zivotnim stylu je tu
nepocitane. Jedinou nevyhodou je jejich nizka kupni sila. Resenim
je nabizet automobily co nejjednodussi, kracene na bezpecnostnich
a proekologickych prvcich. Vyrobce aut asi prilis netrapi ani
nizka uroven silnicni site v techto zemich. Jejich marketinkova
politika vsak pocita s tim, ze staty, regiony a mesta bujici automobilismus
rychle prinuti ke stavbe novych silnic, dalnic a k pretvareni
mestskych sidel podle potreb automobilove dopravy. Co to prinese
obyvatelum takoveho Dilli ci Bombaje, kteri se jiz davno dusi
v huste atmosfere jedovatych vyfukovych plynu, neni tezke uhadnout.
Samozrejme jim muzeme, coby vyspelejsi cast sveta, doporucit uzivani
vitaminu, budovani kyslikovych stanic nebo ozdravne pobyty na
horach. Tedy dokud tam ona automobilova vlna take nedorazi.
Mala Ceska republika se v produkci osobnich ctyrkolovych vehiklu
zene se statni podporou smele k vyssim metam. Na obzoru je jiz
kota milion vyrobenych kusu za jediny rok (loni 932 tisic). O
tom, ze nejde o zadny definitivni vrchol svedci plany Skodovky
se svym zavodem ve Vrchlabi. Jiz pouhy tento provoz ma od roku
2010 chrlit celou tisicovku auticek denne. A po "zajeti"
Nosovickeho Hyundaje se bude moci Cesko, coby automobilova velmoc,
pry pochlubit vykonem citajicim bratru 1,6 milionu cerstve nablyskanych
exemplaru za rok.
A jelikoz podil automobiloveho prumyslu a jeho dodavatelu v ceske
ekonomice stale roste, nabyva na vaze i otazka zavislosti naseho
hospodarstvi na tomto prumyslovem odvetvi. Kazda krize spojena
s ropou a automobilovym businessem nas jiz od jiste doby nemuze
nechavat chladnymi. Otazek, trebaze kacirsky netrznich, se vsak
nabizi daleko vice. Tak treba, kam se ty mraky aut vlastne rozptyli?
Anebo jeste lepe, jaky tam v tom obstastnenem miste nasi modre,
ci chcete-li zelene planety, vlastne vyvolaji klima?
Miroslav Petr, leden 2008
Maly prispevek do velke besidky STUZ na tema automobilovy prumysl
a dusledky jeho expanze.
Zdroje: Sdruzeni automobiloveho prumyslu, tiskove informace; WHO,
World report on road traffic injury prevention z r. 2004.
***