Kanadska opera uvede Janackovu
operu Z mrtveho domu
V ramci osmickovych vyroci si letos pripomeneme i 80. vyroci umrti
hudebniho genia Leose Janacka, ktery zemrel 12. srpna 1928 v Ostrave.
Jeho posledni opera byla na tema Dostojevskeho knihy Zapisky z
mrtveho domu. Janacek si napsal sam libreto podle ruskeho originalu.
Premieru mela v Brne az dva roky po jeho smrti.
Torontska Canadian Opera Company ji uvede v premiere 2. unora
2008 v 19:30. Reprizy jsou pak 5., 7., 10., 13., 16., 19. a 22.
unora 2008 (ve vsedni dny v 19:30, v sobotu v 16:30 a v nedeli
ve 14 hodin).
Prestoze se dej odehrava v sibirskem trestaneckem tabore, neni
beznadejny. Opera bude uvedena v cestine s anglickymi nadtitulky.
Roli velitele tabora bude zpivat bas Zdenek Plech. V hlavnich
rolich veznu budou Robert Pomakov, David Pomeroy, Pavlo Hunka,
Robert Künzli a Lauren Segal. Dale zpivaji Cornelis Opthof,
Peter Barrett, Lawrence Wiliford, Alexander Hajek, Jon-Paul Decosse,
Justin Welsh, Andrew Stewart, Adam Luther a Lisa DiMaria.
Ze zakulisi uvedme, ze v opere je pouzito 1350 metru latky a 800
knofliku na uniformy pro vezne a dozorce. Vystupuje v ni
94 veznu a jedna vezenkyne (v cele opere je jen devet zenskych
postav). Do roli je obsazeno 21 pevcu, 60 hercu a 48 statistu.
Celkem 65 muzu si muselo pro svou roli oholit hlavu. Na scenu
se pouzilo okolo 500 kg materialu a 8 velkoplosnych LCD obrazovek.
Vystupuji take dva zivi ptaci (samice jestraba s rozpetim kridel
95 cm a orel), o ktere se stara profesionalni sokolnik.
Cena listku je od 60 do 275 dolaru. Skupiny a mladez maji slevu.
Skladatel Leos JANACEK(* 3. 7. 1854 Hukvaldy, + 12. 8. 1928 Ostrava),
jehoz dilo je ocenovano jako jeden z piliru svetove moderni hudby,
pochazel z ucitelske rodiny. Zaklady hudby ziskal v Brne u Pavla
Krizkovskeho, ve studiu varhanni hry pokracoval u Frantiska Zdenka
Skuherskeho v Praze, a navstevoval konzervatore v Lipsku a ve
Vidni.
Roku 1881 se Janacek vratil do Brna jako reditel tamejsi varhanni
skoly, od roku 1919 v nove republice pusobil jako profesor konzervatore
v Brne i v Praze. Do hudebni teorie vnesl novy zpusob nazirani
na melodii a rytmus na zaklade pozorovani a zapisu napevu hovorove
mluvy jako pramenu realisticke zive melodie a rytmu. Svou metodu
potom uplatnoval v praxi ve vokalnich dilech, a stala se tak podkladem
jeho realistickeho hudebne dramatickeho slohu. V opernim zanru
opoustel vzite pojeti uzavrenych ariovych celku.
Krome svetove proslulych oper - zejmena Jeji pastorkyna, Prihody
lisky Bystrousky, Vec Makropulos, Z mrtveho domu, Vylety pana
Broucka - psal vokalni skladby a kantaty, z nichz nejvetsi
slavy dosahla Glagolska mse, psana na staroslovensky text.
Ve sve tvorbe Janacek vychazel programove z moravskeho folkloru,
jehoz byl vynikajicim znalcem, sberatelem a hlubokym obdivovatelem.
Jako moderni pokracovatel navazuje na sveho ucitele Krizkovskeho
tvorbou interpretacne narocnych muzskych sboru se socialni tematikou
(i jinde u Janacka ostrou) na texty Slezskych pisni Petra
Bezruce: Kantor Halfar, Marycka Magdonova, Sedmdesat tisic.
Znal a miloval kulturu slovanskych narodu. V tom jsou koreny nejen
Glagolske mse, ale i oper Z mrtveho domu (podle romanu
Dostojevskeho) a Kata Kabanova (podle Ostrovskeho Boure)
ci smyccoveho kvartetu z podnetu Tolsteho Kreutzerovy sonaty.
Jeho moderni hudba zustavala nejprve - zejmena v domacim prostredi
- nepochopena a odmitana. Ale Janackuv talent se nakonec jednoznacne
prosadil jak doma, tak v cizine, kde jeho dila patri dodnes do
kmenoveho repertoaru. Navic obliba urcite casti jeho dila pronika
do nejsirsich vrstev, napriklad Lasske tance, dramaticky
pisnovy cyklus Zapisky zmizeleho, smyccovy kvartet Listy
duverne (inspirovaneho jako mnoho jinych skladeb jeho zraleho
obdobi Kamilou Stösslovou) ci slavnostni hudba jeho Symfoniety.
Za velike zasluhy o ceskou hudbu byl roku 1925 jmenovan cestnym
doktorem brnenske univerzity. Vedle Smetany a Dvoraka je Janacek
vyraznou postavou nasi novodobe hudebni kultury a jejim jedinecnym
reprezentantem v zahranici.
abe
Prameny: COC, Kdo byl kdo v 20. stoleti (pa, pp) Vogel J.:
Leos Janacek dramatik, Praha 1948; Stedron B.: Dilo Leose Janacka,
Praha 1959; Seda J.: Leos Janacek, Praha 1961; Stedron B.: Leos
Janacek, Praha 1976. Foto: COC.
***
