Navrat na hlavni stranu

Na okraj
George (Juraj) Gross - 85

Narodil se 23. ledna 1923 v Bratislave. Dulezity fakt, bez nehoz bych nemel podklad k teto zdravici, ale ne nutne nejzajimavejsi v nanejvys poutave historii George. (Juraj zni daleko kouzelneji - nejak v tom slove slysim fujaru? stejne hlasky, s vyjimkou "f".)
Juraj Gross nepotrebuje reklamu. Nehleda viditelnost - zviditelnuje druhe. Ale i to dela bez ramusu. Je v nem neco, co pritahuje svoji solidnosti a nevtiravym kouzlem. Zacalo to ve velkem v roce 1945. Na letisti v Ruzyni. Ten den se vracel do vlasti jeden z jejich nejmilovanejsich synu, Jan Masaryk. V zastupu novinaru mu nejak padl do oka mlady reporter z Bratislavy, dali se do reci a spratelili. Jmeno mladeho reportera? Juraj Gross. O rok pozdeji se v Parizi konala velka konference, ktere se mel zucastnit i Winston Churchill. Juraj Gross zavolal Janu Masarykovi a rekl mu neco jako: "Moc rad bych si popovidal s panem Churchillem, ale mam problem - neumim anglicky ani slovo." Pristi vystup byl v Parizi: dva muzi sedeli v kreslech; ten treti, Jan Masaryk, sedel na stole mezi nimi. A prekladal, co si Winston Churchill (anglicky) a Juraj Gross (slovensky) povidali...
A zivot sel dal. Jan Masaryk byl zasebezavrazden. O par let pozdeji Juraje Grosse zavreli, ponevadz se jim nelibily jeho politicke clanky (psal hlavne - jako dodnes - o sportu). Nejen zavreli, ale pri neznem vyslechu prisel o pet zubu. Kdyz ho pustili, dlouho se v Bratislave nezdrzoval: se svym kamaradem se v kajaku preplavili pres Dunaj do Rakouska. V roce 1950 uz sklizel v Bradfordu brambory. A pak zase k novinarstvi (zrejme se mezitim nejak naucil par slov anglicky, protoze jeho novym pusobistem byl torontsky The Telegram. Potom presel do deniku The Sun a tam je dosud. Po case Kanada privitala dalsiho uprchlika, vynikajiciho hokejistu Nedomanskeho. Juraj Gross, ktery v tom mel prsty, o nem psal tak dobre, ze v roce 1974 ziskal National Newspaper Award. To ovsem nebylo jedine vyznamne vyznamenani, ktereho se mu dostalo. Na priklad Dunlop Award; Olympic Order; v Torontu byl uveden do Hockey Hall of Fame a v roce 2001 byl jmenovan Mezinarodnim hokejovym spisovatelem. Rok na to byl uveden do Slovak Hall of Fame v Bratislave. Takze viditelnost hledala jeho...
Udrzoval styky s nasimi sportovci v Torontu, s Tonym Vecerou, Joe Pruchou a Standou Kelnarem. Velmi blizko byl Ladislavu Myslivcovi, jehoz smrt zaznamenal krasnym nekrologem v Toronto Sun: "Jak se blizime ke konci zivota doufame, ze jsme se dotkli alespon jednoho zivota - Laddie Myslivec sel o krok dal. Dotknul se zivota vsech, s kterymi prisel do styku. Kdyz se roznesla zprava, ze nas tento devetasedmdesatilety byvaly sportovec opustil, plakali lide v kanadskych obchodnich a sportovnich komunitach, stejne jako Cesi a Slovaci na obou stranach Atlantickeho oceanu. I nebe vcera plakalo."
George Gross se tesi dobremu zdravi. A dosud pracuje: v pondeli, ve ctvrtek a v nedeli najdete jeho uvodnik ve sportovni casti Toronto Sun. Uvodnik, nesouci jaksi protichudny nazev: The Last Word.
Juraji (i George) Grossovi prejeme dlouha a stastne leta.
Josef Cermak
***---
Jan Waldauf: Male dejiny velke myslenky
Kratce pred vanocemi 2007 vysel v nakladatelstvi AtelierIM Luhacovice prvni dil Waldaufovy historie sokolstva. Jestlize nazev knihy svedci o autorove zname skromnosti, ani na vzhledu ani na obsahu knihy jsem nenasel nic maleho. Naopak - jak autor tak nakladatelstvi maji vsechny duvody byt s touto knihou nanejvys spokojeni.
Jan Waldauf ovsem o Sokolu vi vic nez pravdepodobne kdokoliv jiny. Jeho zivotni prace v torontske jednote, v kanadske zupe, v Sokolu v zahranici je legendarni. Jeho sokolovani nezacalo az v exilu. Bylo v jeho krvi: jeho otec (take Jan), jehoz posledni funkce bylo mistonacelnictvi zupy Husovy, byl cely zivot oddanym Sokolem. A za sve sokolstvi platil nejtvrdsi valutou: na samem pocatku valky, 3. zari 1939, byl nacisty zatcen a teprve v kvetnu 1945 se vratil z koncentraku - s podlomenym zdravim.
Jan puvodne planoval napsat dejiny Cs. sokolstva v zahranici. Ale pak spravne usoudil, ze by bylo moudrejsi zacit od zacatku. V uvodu sve knizky rika: V zajmu uplnosti a lepsiho porozumeni vzniku, cinnosti a poslani zahranicniho sokolstva je zaznam predeslan strucnym prehledem sokolskych dejin do roku 1948 a ponekud podrobnejsim popisem zniceni sokolske organizace komunisty v Ceskoslovensku v roce 1948, ktere, pokud znamo, nebylo dosud popsano, a v jeho dusledku doslo k ustaveni docasne samostatne organizace ceskoslovenskeho zahranicniho sokolstva.
Neuskodi pripomenout si s autorem alespon nekolik dat: do prvni svetove valky vznikly v zahranici sokolske jednoty v deviti zemich: v Rakousku, ve Svycarsku, v Nemecku, v Polsku, ve Francii, v Madarsku, v Anglii, v Argentine, v Dansku a v Kanade. Alespon jeden vyrok - president T.G. Masaryk po prvni svetove valce zhodnotil vyznam Sokola v zahranici: Podcenoval jsem zahranicni cinnost sokolstva, ale za pobytu v cizine v dobe valky jsem poznal, ze mnohdy jedine, co se o nas vedelo, bylo, ze jest u nas sokolstvo, jez porada slety.
Ale nejvetsi prinos Waldaufovy knihy je v popisu pounoroveho osudu sokolstva v Ceskoslovensku, a zaznam postoje presidenta Benese a jinych vyznacnych osobnosti te doby. Jedna z perlicek: v dobe po rezignaci nekomunistickych ministru predseda vlady Gottwald trval na prijeti demise a pozdeji se priznal: Modlil jsem se (Gottwald?), aby je ta hloupost s demisi neopustila. Poslanec Cenek Torn, graduant nacistickeho koncentraku, jehoz osobni statecnosti jsem byl svedkem v povalecne volebni kampani: Sokolove meli jit do ulic, jako stit naroda, ktery by se byl pripojil - proti komunistickym milicim. Pasivitou odporu jsme si nechali podrezat krky.
Liceni boje o dusi sokolstva po puci (historicka oblast, o niz je dosud malo znamo) se cte jako detektivka; popis XI. vsesokolskeho sletu svym strizlivym stylem podbarvuje citove vzepeti jednoho z nejvznesenejsich zazitku meho zivota a jiste vsech, kdo v ten den pri pochodu odvratili hlavy od tribuny, na niz sedeli Gottwald, Nejedly Vyvrcholenim byla dynamicka a pohybove narocna skladba muzu "Verni zustaneme", ktera byla holdem sokolske vernosti demokracii za valky a vyznanim viry ve stastnou budoucnost sokolstva i naroda. Jeji doprovodna recitace zustala nezapomenutelne vryta do podvedomi vsech, kdo ji cvicili i tech, kdo ji z tribun stadionu sledovali:
Vam, padli cest!
Vam, padli bez hrobu!
Vam nase srdce hrobem jest!
Vam, padli, dik!

Co nasledovalo po slete je ramcove znamo. Detaily, casto otresne, najdete ve Waldaufove knizce. Stejne tam najdete celkem nezname informace o zalozeni Ceskoslovenskeho Sokola v exilu, epizody ze zivota (casto velmi kratkeho) exulantskych jednot, vzpominky na citlive okamziky pobytu v uprchlickych taborech. Tak v roce 1995 sokolska cvicitelka a nacelnice z Washingtonu, Dagmar Fialova (v roce 1948 Dagmar Mrkosova), napsala: Jednoho dne prisel do tabora paserak a predal mi balicek od me matky. K memu velkemu prekvapeni byl v nem muj slavnostni sokolsky kroj, na nemz spocival cerveny a bily karafiat. V te dobe byl muj otec jiz v komunistickem kriminale a tento kroj byl po mne symbolem demokracie, svobody a nadeje...
Posledni tri kapitoly prvniho dilu Waldaufovy knihy jsou venovany Sokolske zupe v exilu dr. Edvarda Benese, pokusu vytvorit Svaz ceskoslovenskeho sokolstva v zahranici a Ustredi ceskoslovenskeho sokolstva v exilu. Zupa byla ustavena 5. brezna 1945 v tabore Krabbenloch v Ludwigsburgu a jeji cinnost byla ukoncena v temze tabore likvidacni valnou hromadou 24. cervna 1950. Pokus o vytvoreni Svazu skoncil neuspechem. Ustredi zahajilo svoji cinnost 1. ledna 1952.
Ve Waldaufove knize - kterou bez vyhrad doporucuji - najdete desitky fotografii (vcetne fotografii pekne radky pozdejsich Kanadanu - Vaclav Spacek, Jiri Corn, Karel Jerabek, Ludvik Urban, Karel Pavel, Jan Fellmann), osm stranek jmen, prameny a seznam literatury.
Knihu mozno objednat na adrese: Canadian Sokol 411-1369 Bloor Street West, Toronto, ON M6P 4J4. Cena $25.00 - postou: v Kanade $35.00, v USA $39.00
***---
"DOBRI CHLAPCI" Z HRADCE KRALOVE
Neznam ocistnejsi zazitek nez koncert detskeho sboru. Zazitek, ktery nas vraci do doby naseho vlastniho detstvi, kdy kazde rano bylo zazrakem a kazdy zitrek nabizel moznosti bez hranic. Zazitek, ktery je mnohonasobne umocnen, jde-li o sbor tak vynikajici jako jsou Boni pueri (Dobri chlapci) z Hradce Kralove. Tato skupina 28 chlapcu vystoupila s nejprednejsimi orchestry a solisty Evropy a je povazovana za jeden z nejlepsich sboru na svete. Sve letosni kanadske turne (celkem 13 koncertu) zahaji v pondeli 11. unora 2OO8 v 19:30 v kostele sv. Vaclava v Torontu, v miste, ktere svoji slavnostni atmosferou, vybornou akustikou a krasnym klavirem (dar Borise a dr. Milose Krajnych) nabizi idealni prostredi pro jedinecny vecer. Jestli pisu s nekritickym nadsenim, neomlouvam se. Ti chlapci si to zaslouzi a delaji nam cest. Proto jsem pozval i nekolik svych kanadskych pratel. Doufam, ze tak ucini i dalsi.
Josef Cermak

Navrat na hlavni stranu