Podekovani
Na usmevavych tvarich zpevaku se zraci radost a pohoda. Je pred
zahajenim vanocniho koncertu ceskych a slovenskych koled. Deti
krajanu svou spontannosti dotvari charakter vecera v predzvesti
Vanoc. Myslenka spojit krajanskou verejnost v jedno teleso ke
spolecnemu vystoupeni se stava skutecnosti.
Prevzala jsem tuto praci po Ing. Milosi Solcovi, ktery pusobil
v 80. letech jako kazatel Ceskoslovenskeho baptistickeho sboru
v Toronte. Jemu se podarilo ziskat deti i z rad krajanu jiz v
roce 1983. Zpivani vanocnich koled se tak stalo soucasti oslav
vanocnich svatku. V prubehu let se koledy staly neodmyslitelnou
akci, na kterou jsme se vsichni vzdy tesili.
Letosni pripravy byly z me strany poznaceny urcitou davkou pesimismu.
Kladla jsem si otazku, zda-li se sejde dostatek zajemcu ke zpevu.
Vdecim rodicum deti, kteri projevili zajem a iniciativu. Pripojili
se i dalsi krajane. Spojeni talentu deti i dospelych vyustilo
v uzasny vecer, v nemz se odrazelo poselstvi Vanoc, laska k cloveku.
Dekuji uprimne vsem krajanum, kteri se pripojili k peveckemu sboru.
Dekuji rodicum a detem z ceske skoly, ze Sokola a z cele krajanske
verejnosti za ucast pri nacviku. Podekovani patri take vam, kteri
jste si prisli koledy poslechnout.
Spojeni hudebniku, zpevaku a solistu zaradilo letosni koncert
koled k nezapomenutelnym zazitkum. Ruznorodost jednotlivych prispevku,
at to byla fujara farare Ladislava Kozaka, prekrasny baryton Jana
Vaculika nebo zvest Vanoc citlive vyjadrena v pisnich Marky Rajna,
vytvorila pestrou mozaiku. Rozzarene oci deti nutne oslovily vsechny
pritomne. Deti nejenze krasne zpivaly, ale take se chovaly vzorne.
Neni divu, ze po koncerte na ne cekal Mikulas. Vsem vam patri
dik.
Natasa Legierska