Telo zlomene, zachranene
a Isenheimsky oltar
Letos na podzim vysla v Anglii v nakladatelstvi
Piquant Editions Ltd. kniha Marie Gabankove body broken/body
redeemed s uvodem Johna Franklina. Kniha je opatrena seznamem
vystav jejich obrazu, portretovanych osobnosti a bibliografii.
Obrazy Marie Gabankove maji dramatickou kvalitu starych mistru
a jsou svedectvim jeji obdivuhodne znalosti anatomie lidskeho
tela. Ale predevsim svedectvim jeji viry. Jelikoz od 12. ledna
do 3. unora 2008 se kona v Loop Gallery (1174
Queen St. W., Toronto) vystava nekterych obrazu z teto knihy,
polozil jsem ji nekolik otazek, ktere laskave zodpovedela.
JC: Pani Gabankova, nazvala jste svoji knihu body broken/body
redeemed. Co jste temi ctyrmi slovy chtela vyjadrit?
MG: Nedavno mi jedna znama rekla, ze nazev me knihy
je provokativni. Jeji oznaceni mne zaujalo a vlastne potesilo.
Snad take proto, ze podstatou temat obrazu v knize je radikalni
poselstvi o zachrane ztraceneho cloveka. Jde mi o vyjadreni lidske
zlomenosti v kontextu soucasneho sveta a o hledani smyslu byti,
hledani Boha. Telo zlomene je alegorii vnitrni zlomenosti, kdyz
je clovek ve slepe ulicce a nevi, jak dal. Telo zachranene ukazuje
na realnost nadeje, nejen pro budoucnost, ale i pro pritomnost.
Nadeje zmeny, cesty ze zoufalstvi, nadeje radosti, uzdraveni,
obnovy. Slova broken a redeemed se nachazeji v ruznych
biblickych textech jako napr. This is my body broken for you
Zde ukazuji na Kristuv odkaz Toto jest telo me, ktere se
za vas lame (1 Korintskym 11,24).
JC: Kresba kresliciho ditete, Sleepers I,II a III
a Reader na zacatku knihy a kresba odchazejici dvojice
Going Home na konci knihy jsou stylisticky navazne.
Je mezi nimi tematicka souvislost?
MG.: Jsou to tuzkove kresby, rychlovky, delane v primych
zivotnich situacich na rozdil od prace podle modelu v atelieru.
Zde slo o lidi v metru, na nadrazi, dite pratel kreslici doma
na zemi, bezdomovci na ceste
JC: Obrazy Kosovo, Globalization a Hammer
in the Head se mi jevi jako politicky komentar. Proc jste si
vybrala prave tyto udalosti?
MG: Obrazu s politickym pozadim jsem udelala behem let celou
radu. Nekdy to byly i male serie. Jako treba Kosovo patrilo
k cyklu Novy svetovy rad. V techto dnech se stava zase
aktualnim. Obrazy vznikaji z ruznych impulsu. Nekdy nevim, jak
se vyporadat se skutecnosti nasili, ruznych valecnych konfliktu
a jinych demonskych projevu. Chci take vyjadrit sve obavy z otupujici
konzumni pakultury.
JC: Silne na mne zapusobil Vas Selfportrait - Fear.
Strach z ceho?
MG: Strach je monstrum v nas. Je to strach z mnoha veci.
Strach sama ze sebe. Kdyz malir maluje podle skutecnosti, obcas
pouzije sebe jako model ke studiim vyrazu tvare nebo gest rukou.
Je to jeden ze zpusobu poznavani sebe i jinych lidi zaroven. V
roce 2003 jsem nainstalovala celou zed v Loop Gallery s
nazvem Strach a boj se strachem. Chci zaroven zobrazit
usili, jak strach premoci.
JC: Inspiraci vetsiny vasich obrazu je Bible. Z ceho vyvera
vase vira a co vam dava?
MG: Uz kdyz jsem byla mala a vyrustala v rodine vericich vytvarniku,
poznavala jsem tajemne obrazy z knih, znazornujici podivuhodne
biblicke pribehy. Zaujalo mne, ze tolik velkych umelcu se inspirovalo
Bibli, at uz to byli Rembrandt, Gustav Dore, van Gogh a jini evropsti
mistri od stredoveku az po soucasnost. Pozdeji se pro mne Bible
stala mnohem vic nez krasna inspirujici kniha. Stala se pro mne
zivou knihou a zaroven pramenem viry a kontaktu s zivym Bohem.
Jestlize hovorime o starych mistrech, na vystave bude rovnez moje
kopie jednoho panelu z Isenheimskeho oltare Matthiase Grünewalda
(1460?-1528). Je zajimave, ze umeni se muze transformovat ruznymi
zpusoby. Napriklad pred nedavnem byl v St. James Cathedral v Torontu
pri prilezitosti mezinarodni svetove konference o AIDS vystaven
Keiskammsky oltar z jizni Afriky, ktery vytvorila tamni
komunita postizena AIDS. Inspiraci jim byl prave Isenheimsky
oltar.
Ptal se Josef Cermak
***
Labyrinth of Heart