Petr Chudozilov: Sametovy
sex
Puvodne jsem zamyslel napsat bilancni silvestrovsky
sloupek udalosti v ceskem verejnem zivote, ktera mi svou jedinecnosti,
pravni komplikovanosti, humornosti a vubec celkovym kalibrem pripada
daleko zajimavejsi nez vsechno ostatni, co se v roce 2005 v Ceske
republice prihodilo. Osoba, vystupujici na verejnosti jako samorozhodkyne
Sandra Svobodova, si vymyslela a vytvorila instituci Vnitrostatni
a mezinarodni arbitraze. Aniz by si to poskozene strany byly
praly, behem jednoho jedineho roku rozhodla ctyri sta hospodarskych
sporu a poverila exekutory zabavenim majetku. Ponechme stranou,
ze efektivnosti sve prace zahanbila cele ceske soudnictvi, svetove
proslule svym hlemyzdim tempem. Ani skoda, ve srovnani s jinymi,
miliardovymi kauzami, neni prilis velika, samorozhodkyne vybrala
pet milionu, druhotne ztraty se radove pohybuji v mizernych desitkach
milionu korun. Okouzlilo me vsak, ze Sandra Svobodova je s nejvyssi
pravdepodobnosti slovensky obcan, mezinarodne hledany zlocinec
muzskeho pohlavi. Policie prohlasila, cituji, dokud proverovani
identity a totoznosti zadrzene osoby neskonci, vystupuje u nas
jako zena. Predstava, kdo a jakym zpusobem zjisti skutecne
pohlavi tohoto podnikaveho cloveka me rozveselila. Napadlo me,
ze kazdy soudce a soudkyne by pred nastoupenim uradu meli na nejakem
vhodnem miste, nejlepe na zachode, ukazat urednimu vykonavateli
to, co skryvaji v kalhotach nebo sukni. Mozna by se nemuselo zustat
jenom u soudcu? Tem, kdo snad moji obsedantni myslenku povazuji
za prilis oplzlou, pripominam drevenou stolici ve Vatikanu, jejimz
prostrednictvim muze byt prezkoumano pohlavi noveho papeze pred
nastoupenim uradu. Ma tak byt zabraneno opakovani jednoho nebo
dvou pripadu z minulych stoleti, kdy nejpatriarchalnejsiho uradu
ze vsech se uskokem zmocnila obycejna zenska.
Protoze vsak Svobodova okamzite podala trestni oznameni pro podezreni
z pomluvy, kriveho svedectvi a zasahovani do nezavislosti soudu,
rozhodl jsem se vyckat rozsudku a zvolit nahradni sice, ale nemene
zajimave tema. Je jim vliv sametove revoluce na pohlavni zivot
muzske populace ceskeho exilu. Znam totiz nekolik desitek konkretnich
pripadu, kdy cesti emigranti vyuzili prizne hodiny a po listopadu
1989 opustili sve zakonne, straznemi exilu verne doprovazejici,
nicmene jiz stare a neatraktivni manzelky v prospech mladych devcat
z drivejsiho domova. Situace v prvnich letech po listopadu dosahla
temer dimenzi kalamity, napriklad Svycarske sdruzeni rozvodovych
soudcu se obratilo na tehdejsiho prezidenta Vaclava Havla s prosbou,
aby v teto veci promluvil ceskym exulantum do duse. Neni bez zajimavosti,
ze Havel na tento dopis nikdy neodpovedel,
"Nezapomen, ze jsi starej, tlustej a blbej," radila
mi moje zena starostlive, kdykoliv jsem sam bez jejiho doprovodu
jel do Ceske republiky, "ty holky mysleji, ze kdyz mas auto,
tak ses bohatej." Meli jsme stesti, nase manzelstvi na rozdil
od mnoha jinych zustalo zachovano. "Jak dlouho myslis, ze
to vydrzi?" vyptaval se Jindrich G., petasedmdesatilety strojni
inzenyr, muj dlouholety kamarad, usazeny v sousednim nemeckem
Schwarzwaldu. Privezl si z domovskych jiznich Cech nadhernou dvacetiletou
kocicku, vnucku sveho gymnazialniho spoluzaka. "Sest let,"
odpovedel jsem bez rozmysleni. "Jak jsi prisel zrovna na
sest let?" kroutil Jindrich hlavou."V Nemecku se na
obcanstvi ceka sest let," rekl jsem nemilosrdne, "co
by s tebou starousi delala, az prestanes byt nastrojem potrebnym
k umozneni pobytu?" Jindrich je uz davno zase rozvedeny,
kocicka se vratila domu, protoze shledala, ze zivot v Ceskych
Budejovicich se v poslednich letech stal stejne zajimavym jako
na Zapade. Dokonce ani nechtela vypalne. Jindrich se chtel vratit
ke sve puvodni zene, ale ta se mu ve statisticke shode s jinymi
pripady vysmala. Zivot neni pericko!
31.12.2005
Psano pro CRO 6. Otisteno s vedomim autora.