Koho by to napadlo studovat
pocitadlo
Onehdy jsem hledal ve slovniku Webster presnou definici
slova comrade a companion; kdosi mi rekl, ze maji
stejny vyznam, ale nemaji: podle slovniku Webster je comrade
(soudruh) ten, kdo sdili moje aktivity, zatimco companion
(kumpan) je ten, kdo sdili moji praci, radosti i trampoty. Tim
jsem si ujasnil, ze soudruh je striktne spolupracovnik na spolecnem
dile, zatimco kumpan je spolecnik v zivote.
Nepisu to proto, abych ukazal, jake mam pofiderni zajmy, ale jako
ilustraci klikate cesty ke slovu computer, na ktere padlo
me oko mezi hledanymi slovy; computer mel totiz definici,
ze je to poctar anebo vypoctar, tedy clovek pocitajici. Podival
jsem se na rok vydani Webstra (1955) a v edici novejsi
(1964) je computer definovan jako elektronicke zarizeni
k vypoctum. Co se stalo, ze v tak kratkem case, se definice slova
computer zasadne premenila od pocitajiciho cloveka k vypocetni
masine? Od nepameti lide pouzivali pomucky k pocitani; nejdrive
asi prsty, pozdeji kaminky, aby se dopocitali, co jim kdo dluzi
anebo co jim patri. Archeologicky dochovane pocitadlo, abakus,
je pradavny nastroj k secitani a odecitani; pouzivali jsme abakus
v zakladni skole, byl to dreveny ram s horizontalnimi draty, na
kterych pojizdely drevene kulicky velikosti pingpongoveho micku.
Slabsi poctari museli jit na stupinek a provadet secitani na pocitadle
namisto na prstech. Abakus se uzival tisice let a nekde
ho pouzivaji dodnes. Ze zakladni skoly jsem postoupil na gymnazium
v Ostrave a tam jsme uz nemeli pocitadlo, ale uzivali jsme logaritmicke
pravitko, zvane logaro.
Logaritmicke pravitko vymyslel John Napier 1614, kdyz domyslil,
ze pocetni ukony nasobeni a deleni se zmeni na secitani a odcitani
s pomoci logaritmu. Tento napad byl mechanicky vylepsovan 350
let do podoby dokonaleho kapesniho nastroje k provadeni vypoctu.
Otec mi koupil kapesni, hlinikove logaro, ktere jsem uzival
mnoho let, a ktere mi nedavno zabavil syn jako starozitnost. Az
do roku 1963 byly papir, tuzka, logaro a mechanicka kalkulacka
hlavnimi inzenyrskymi nastroji k vypoctum. V tom roce byl uveden
na trh prvni stolni elektricky pocitaci stroj, ktery vazil 30
kg a jedinou vyhodou oproti mechanicke kalkulacce byl tichy proces
bez rachotu mechanickych kolecek. Nasledujicich 10 let desitky
firem, hlavne v Americe a v Japonsku, vyrabely a vylepsovaly stolni
kalkulacky zavratnym tempem a umem do podoby kapesni kalkulacky.
V roce 1973, tedy za pouhych 10 let, se pocatecni monster-kalkulacka
stojici tisice dolaru vyvinula do kapesni podoby v cene nekolika
desitek dolaru, a ve stejnem roce prakticky skoncila vyroba a
prodej logaritmickych pravitek. Vzpominam si, jak mi se znacnou
slavou a pathosem byla predana do uzivani kalkulacka znacky Sharp
a jak mi muj nadrizeny oznamil, ze Sharpka stala podnik
8000 Kcs a ze ji mam strezit jako oko v hlave. To mi ani nemusel
rikat, protoze jsem prosel vyuku od pocitadla k logaru
az ke kapesni kalkulacce Sharp obsahujici nejen zakladni
vypocetni funkce, ale i mocniny a trigonometricke funkce.
Lec kalkulacka Sharp nestacila ke spokojenosti a emigrovali jsme
o rok pozdeji. Jaky byl muj uzas, kdyz jsem v Sudbury koupil prvni
kapesni kalkulacku, kterou jsem potreboval ke sve praci merice
a stala mene nez ostrihani vlasu. O 12 let pozdeji jsem prvne
letel do vlasti pote, kdyz politicky prevrat v rodne zemi doznel
a my dostali postou pisemne vyrozumeni o zruseni rozsudku z Krajskeho
soudu v Ostrave, kde bylo cerne na bilem, ze nase rozsudky z roku
1981 na tri roky za mrizemi kvuli ilegalnimu opusteni socialisticke
republiky jsou neplatne. V euforii navstevy rodne Ostravy jsem
navstivil sve kolegy v Dome vodohospodaru, kde jsem 10
let byl zamestnan jako programator a bylo to srdecne setkani po
mnoha letech, kafe vonelo a koralka tekla a reci se rikaly. A
nahle padla otazka, zdali jsem tu kalkulacku Sharp odvezl
do emigrace? "Kdo by na to myslel brat si kalkulacku na cestu
do sveta?" rekl jsem nevinne. Vsichni jsme si to mysleli,
rekla kolegyne Lida a vypravela mi detailne, jak to STB vysetrovala
a jak se patralo po one vzacne kalkulacce, ktera se nikdy nenasla.
I podaroval jsem kolegyni Lidu tenouckou kalkulackou, co nosim
v penezence, aby mi odpustila. O rok pozdeji jsem do Ostravy vezl
tucet solarnich kalkulacek, ale neudelal jsem tim zadny dojem,
protoze uz i tam kalkulacky staly jako strihani vlasu.
Tolik veci se za muj zivot zmenilo, co noveho jsem se musel naucit
a co stareho mi je k nicemu; nove technologie zaplnily nase dny
rychleji nez pampelisky louku zjara. Ale nas slovnik zhusta zustava
pradavny, a proto se nemuzeme casto domluvit. Pred rokem 1960
slovo computer znamenalo poctare a o par let pozdeji znamena
pocitac. Asi bych si toho nevsimnul, kdybych nehledal definici
kumpana.
A tez mne napadlo, ze dnes mam kalkulacek vice a kumpanu mene;
a kdo ne?
Zdravim a preji hezky den a vsecko dobre na kazdem kroku.
Ross Firla - Sudbury