Bohous Maca ve Stare dobre kapele
Bohous Maca s Jirim Bendou ve Stare dobre kapele
S Pavlem Kralem v Lucerne
V Adam Stvoritel
Bohous Maca byl velkym hercem. Ne
tim, ze by hral v nekterem z velkych divadel. To mu nebylo doprano,
ale tim, ze daval do predstaveni dusi. Jeho schopnost vcitit se
do role byla jedinecna a nenahraditelna. Pamatuji se, ze kdyz
jsem prisel do Kanady v roce 1980, ze mne nekdo ukazal video-zaznam
Skvoreckeho hry Buh do domu a tam mne zaujal prave vykon herce,
ktereho jsem tehdy neznal. Byl to Bohous Maca, ktereho jsem pak
videl v bezpoctu predstaveni Noveho divadla. Stejne velkymi
zazitky bylo, kdyz Bohous prednasel poezii. Jednou v druhe polovine
osmdesatych let se konal Vecer poezie v kostele svateho Pavla.
Kazdy z autoru mel dve basne. Jednu cetl sam. Druhou pak nekdo
z hercu Noveho divadla. Mel jsem to stesti, ze moji s nazvem
Po 30 letech recitoval Bohous. Najednou jsem videl nadstavbu,
kterou do poezie daval. Byl to zvlastni pohled na sebe sameho
pres nekoho druheho.
Divadelni hry nejprve vstrebal do sebe, uchopil je a pak je prave
takto pretavene na jevisti vracel. Pri tom to delal nenapadne,
bez vnejsich lacinych efektu, ale o to s vetsi vnitrni silou.
Tesili jsme se, ze ho uvidime koncem rijna ve hre Familie
aneb Dedictvi otcu zachovej nam, Pane! Tomas Masek v bulletinu,
ktery je k tomuto predstaveni napsal, ze se jedna o dream team.
V predvecer uzaverky tohoto cisla jsme se dovedeli, ze Bohous
nahle zemrel. Herci Noveho divadla nejprve chteli predstaveni
zrusit nebo odlozit, ale nakonec se rozhodli, ze timto predstavenim
ucti jeho pamatku.