Na okraj
Vlasta Troblova - 95
Skoro kazdou nedeli ji uvidite sedet - obvykle se synem Zdenkem
- v jedne ze zadnich lavic kostela Sv. Vaclava v Torontu. 29.
rijna oslavi 95 roku pobytu na nasi planete - prekvapive svezi,
dobre vidi (i kdyz se na svet diva vetsinou brylemi) i slysi,
pamatuje si vic a jasneji, nez se slusi a patri na zenu, ktera
se narodila pred Prvni svetovou valkou (29. rijna 1912), slusne
chodi i kdyz ji nekdy zlobi nohy (jeji -puvodni kycle i kolena
jsou v dobrem stavu, co ji zlobi, jsou svaly na nohou, ponevadz
cely zivot hodne chodila i stala) a ode dne nekdy pred ctvrt stoletim,
kdy (v kostele Sv. Vaclava v Torontu) omdlela a do ambulance ji
po schodech donesli na zidli, zadnou vaznejsi chorobou netrpela.
Ti z nas, jichz pamet saha nazpet vic nez pul stoleti, si urcite
vzpomenou na vzruseni, s jakym jsme sledovali "unos"
vlaku, ktery se nezastavil v Chebu - jak mu narizoval jizdni rad
-, ale proletel hranice a zastavil se az v Zapadnim Nemecku. Svet
mu dal jmeno "Vlak svobody" a mezi jeho 261 (na tu cifru
bych nechtel prisahat) pasazery byla i Vlasta Troblova, jeji manzel
Vaclav a syn Zdenek. Vaclav Trobl v tomto dramatu dokonce sehral
rozhodujici roli: byl to on, kdo presvedcil strojvudce Konvalinku,
aby projel hranicni carou, kdyz predtim lekar Svec a nekolik studentu
zmenili signal na trati. Konvalinku presvedcil dost snadno: komunisticka
tajna policie ho podezirala, ze prevazi lidi pres hranice a snazili
se ziskat Trobla (ktereho nekolikrat predtim zatkli a veznili),
aby jim pomohl Konvalinku pristihnout pri cinu. Trobl (do komunistickeho
puce zastupce policejniho inspektora v Praze) Konvalinku o planech
tajne policie uvedomil. Konvalinka mel na vybranou: bud cekat
na zatceni nebo projet hranice. Rozhodl se pro druhou alternativu.
26. rijna 1951 torontsky Globe and Mail prinesl clanek
a fotografii ctyr clenu skupiny (dvou studentu a manzelu Troblovych),
cestujicich kanadskou verzi Vlaku svobody z Halifaxu do
Ajaxu.
V Kanade zacinali stejne jako velka vetsina uprchliku: byla to
fuska s dobrym koncem - Kanada, potvrzuje pani Vlasta, k nam byla
dobra. Vaclav Trobl nakonec skoncil v cokoladovne Neilson,
syn Zdenek jako tiskar v MacLean Hunter, kam ho nasledoval
i jeho syn Johny. Nase oslavenkyne rok po prijezdu do Kanady nasla
praci - nejprve jeden den v tydnu (tehdy se platilo pet dolaru
za den) a pozdeji na plny uvazek v slovenske rodine Gizelly a
Alexandra Kerneyovych. Starala se o domacnost a delala to tak
dobre, ze u nich zustala 33 roku. Potom hodne cestovala, projela
severni i Jizni Ameriku i Evropu. Jejich manzele jsou davno mrtvi,
ale Gizelle Kerney (v lednu ji bude 92 roku) a Vlasta Troblova
si dosud vymenuji prani k narozeninam a vanocum...
95. narozeniny Vlasty Troblove jeji pratele oslavi v kostele Sv.
Vaclava po msi 28. rijna 2007. Mel by to byt hezky zacatek do
posledni petiletky ve Vlastine prvni stovce. Mnogaja leta!
***
MILADA BACKOVSKA - 100
Nevim presne pokolikate uz pisi zdravici k narozeninam
nasi (alespon v Kanade) nejstarsi Sokolky. A vsecky se mi podarilo
zmrvit: bud jsem pridal nebo (casteji) ubral pet roku; nebo jsem
(slovne) likvidoval jednoho nebo dokonce dva z jejich potomku.
Rad bych tvrdil, ze jsem dostal nespravne informace. Byla by to
lez. Vinikem jsou moje kvapne hasnouci mozkova svetelka. Uz to
tam proste vyhasina. Tak tentokrat - k tem velkym slavnym narozeninam
pozoruhodne zeny, Sokolky, vlastenky a maminky zvlast zdarilych
deti, pani Milady Backovske, proste ocituji krasnou zdravici,
kterou jsem objevil v letosnim podzimnim cisle Dobreho dne, krajanskeho
ctvrtletniku v Kitcheneru, Waterloo a Guelphu:
A STOKRAT GRATULUJEME nasi clence, Sokolce, vlastence, pani
Milade Backovske, jez se tento rok doziva sta let.
Zivot pani Backovske, kterou kazdy oslovuje "Babicka"
mel mnoho dramatickych momentu a zrejme byl natolik zajimavy,
ze se az dostal do literatury. Povidku o Milade napsal cesky spisovatel
Oldrich Danek.
Dankova kniha povidek kresli osudy lidi za nacisticke okupace
Ceskoslovenska, mnohe tragictejsi nez Miladin udel, ale presto
ctenar chape, ze po relativne sladkych letech mladi, behem okupace
a pod komunistickym rezimem, Milada prosla mnoha strastmi.
Milada se narodila 31.10.1907 do rodiny vladniho urednika, diplomata.
Tatinek byl nadseny Sokol a v roce 1890 se ucastnil Olympijskych
her v Parizi.
Milada studovala jazyky a telocvik na Karlove universite, ale
brzy po ukonceni studia se vdala za Karla Krale, meli spolu dve
deti. Kdyz vypukla 2, svetova valka, Karel zustal v Anglii. Ve
snaze ulehcit zivot Milade, kterou pronasledovalo Gestapo, navrhl
ji rozvod.
Milada byla v roce 1940 odvezena Gestapem do Veletrzniho palace,
kde ceskoslovensti obcane cekali na odvoz do koncentracniho tabora.
Tam se setkala s mnoha umelci, dokonce s pani Kubelikovou. Rafaelu
Kubelikovi sdelili behem koncertu ve Svycarsku, ze jeho pani byla
popravena. Dirigoval do konce, ale potom se zhroutil (byla to
falesna zprava). Milada mela stesti, ze pomoci pratel a uplatku
se vyhnula strasnemu osudu zivota v koncentracnim tabore.
Milada mela dobreho pritele Lubora, ktery ji pomohl behem valky;
provdala se za nej a meli spolu jedno dite. Lubor byl dobry otec
vsem detem. Zni to filmove, ale Karel se po valce vratil a nabidl
cele rodine odchod do Anglie, ale Milada zustala s celou rodinou
doma. Deti po roce 1968 odesly do Kanady. Milada se k nim pripojila
v roce 1983, po Luborove smrti. Lubor zemrel po dlouhe nemoci,
behem ktere se o nej Milada plne starala.
Bylo ji 76 let kdyz prisla do Kanady a ihned zapadla do ceskeho
prostredi a dodnes, skutecne dodnes, jeste nekdy prijde cvicit
do Sokola! Vzdyt jeji tatinek bezel na Olympiade a jejim velkym
vzorem vzdy byla jeji ucitelka, Marie Provaznikova, ktera se dozila
102 let. Nejak se to sokolske cviceni vyplaci!
Premila Miladko, oslavujeme s Tebou!
***
Pocta Janu Waldaufovi - dozivotni clenstvi
v Gymnastic Ontario
Gymnasticka organizace Gymnastic Ontario
udelila na sve vyrocni schuzi, konane 13. rijna 2007 v Orangevillu
dozivotni clenstvi Janu Waldaufovi, za jeho dlouholetou sluzbu
telocviku a obohaceni sportu. Vyznamenani nesporne nejvyznamnejsimu
zijicimu predstaviteli Sokola nejen v Kanade, ale pravdepodobne
vubec.
V citaci, kterou uvadime zkracene v ceskem prekladu, se pravi:
Narozen v Ceskoslovensku, Jan prisel do Kanady v roce 1949 a pracoval
radu let v Sokole Toronto i v Sokole Kanada jako nacelnik muzu,
pokladnik a prezident. Byl clenem vykonneho vyboru Ceskoslovenskeho
Sokola v zahranici, v nemz zastaval ruzne funkce, vcetne 14 roku
jako nacelnik muzu a 8 roku jako prezident.
V roce 1955 Ontario vyuzilo jeho vedomosti, zkusenosti a zajmu
o gymnastiku a zvolilo ho vice-prezidentem stredoontarijske pobocky
Amaterske atleticke unie. Jeho pricinenim byla vytvorena zakladna
pro organizovany telocvik v provincii Ontario, jez vedla k zalozeni
Ontario Gymnastic Association (OGA) v roce 1968.
V OGA a v jeji pokracovatelce Ontario Gymnastic Federation
(OGF), zastaval radu funkci, vcetne prezidenta a clena reditelske
rady. Behem jeho prezidentstvi, Federace prijala nove stanovy
a byla inkorporovana v provincii Ontario pod jmenem The Ontario
Gymnastic Federation. Pocet klubu Federace vzrostl z 20 na
66, pocet clenu z 600 na 2600 a rocni rozpocet z $10,000 na 280,000.
Jan Waldauf vyjednal s Ontario Milk Marketing Board sponzorskou
umluvu, dovolujici Federaci organizovat velke mezinarodni telocvicne
akce a Milk Meet zavody v Maple Leaf Gardens, kde
ucast 16000 divaku v roce 1974 kvalifikovala jako Guiness World
rekord. V roce 1973 Jan zavedl petilety plan rozvoje telocviku
v Ontariu a dal podnet k vytvoreni Regions a Provincial Council.
Od roku 1971 do roku 1975 Jan byl rovnez clenem reditelske rady
Canadian Gymnastic Federation (GGF) a v letech 1974 a 1975
byl zde predsedou v National Development Committee.
Od roku 1967 do roku 1970 byl clenem National Advisory Council
federalni vlady pro zdravi a amatersky sport a predsedou podvyboru
pro vytvoreni Canada's Fitness Incentive Award.
V letech 1970 az 1975 byl clenem Sports Committee Canadian
National Exhibition a od roku 1970 do roku 1973 clenem Canadian
Gymnastic Seminars Committee na York University a od roku
1971 do roku 1974 clenem Advisory Committee na Seneca College.
V roce 1975 Provincie Ontario mu v uznani jeho prispevku telocviku
udelila "Syl Apps Special achievemnent in Sport"
Award.
A ponevadz Jan Waldauf je, kdo je, zakazal mi, abych cokoliv o
tomto mimoradnem uznani jeho prace uverejnoval. Promin, Honziku...
Josef Cermak