DAWSONSKA PATROLA
Asi mesic pred vodnim vandrem Expedice Teslin River 2005,
kde se sesli trampove skoro z celeho sveta a sjeli reky Teslin
a Yukon od Johnsons Crossing az do Carmacks na Yukonu - celkem
asi 370 km v divocine - a ktereho se zucastnilo skoro 90 lidi
od Ceska, Slovenska pres Kanadu, USA az po Australii a jelo se
na vlastnich a vypujcenych kanoich i jinych lodich, se konal v
yukonskem Dawson City Music Festival. Ocekavalo se hodne
lidi a navstevniku, bud jen kvuli hudbe ci si neco vypit a nebo
i se zapojit do neceho nezakonneho.
Dawsonsky velitel jednotky RCMP Kanadske jizdni policie
pozadal hlavni yukonske velitelstvi ve Whitehorse o vypomoc, aby
se zvladly ocekavane i neocekavane problemy, pokud mozno bez zadnych
zvlastnich potizi.
Velitel yukonske divize rozhodl, ze posle dve auta od Highway
patrol - celkem ctyri muze a psovoda se psem, jehoz jmeno
je Justice a ma dedecka z Ceska. Tedy ten pes. Justice je pet
roku stary vlcak, ktery je hrozne prima a moc dobre vycvicen,
ale ma jednu vlastnost, ze jak sedne do auta, tak zacne stekat
vzrusenim a nechce prestat. Jak se mu ale da nejaky povel, okamzite
prestane a povel vykona bez odmlouvani.
Pro ty, co se divi, ze nas jelo tak malo pri ocekavanem naporu
pres 1000 lidi navic, tak to berte skoro jako stare zname heslo
texaskych rangeru: "One riot One ranger".
V te dobe jsem byl zrovna pridelen k Highway Patrol a tak
jsem byl jednim z tech "stastlivcu", co mel jet na skoro
ctyri dny do Dawsonu na ten vylet.
Jel jsem v aute s mym dobrym kamaradem, co se zname spolu uz aspon
tricet let a tak jsme si mohli povidat a vzpominat na casy, kdy
jsme byli oba trosku mladsi a horkokrevnejsi a kdy nam neco takoveho
zvedlo tep, uz jen kdyz se o tom zacalo mluvit.
Po ceste jsme zastavili par aut, co jeli trosku moc rychle, sebrali
jsme dva radary, ktere jsou na Yukonu ilegalni, vylili jsme par
lahvi alkoholu a piva, ktere byly bud otevrene a nebo moc blizko
u ridice.
Doby, kdy se mohlo na Yukonu jezdit a pit zaroven a kdy si sofer
mohl popijet pivo i kdyz byl zastaven policii jsou uz davno za
nami, i kdyz na to hodne lidi jeste rado vzpomina a neni to tak
davno, co se to jeste mohlo. Ale zakon je zakon a tak jsme psali
pokuty a delali proste to, co nas zakon nam kaze, ze musime delat
v patricnem pripade.
Dawson City je 536 km od Whitehorse a tak je to cesta se zastavkami
dost dlouha. Kdyz jsme se uz priblizovali k Dawsonu, slyseli jsme
na mistni CBC, ze mluvili o festivalu a zaroven take varovali,
ze do Dawsonu jede posila od RCMP a aby se lidi chovali tak, jak
maji neb Highway Patrol ma povest muzu, kteri nesmlouvaji s nikym.
Takove varovani slouzi pro obe strany. Ti, co to uslysi a rozhodnou
se, ze si daji vetsi pozor a druzi, co to sice slysi, ale nemini
se stejnak ridit zakonem a jedou na takove festivaly s jinym zamerem
Po prijezdu a ubytovani se v hotelu jsme se sli podivat na domaci
dawsonske velitelstvi a hlasili jsme se serzantovi, ktery to tam
vedl, ze jsme tady a co mame v umyslu, aby o tom vedel. Nezalezelo
na tom, jakou kdo z nas mel hodnost a pozici tohle bylo
jeho mesto. Souhlasil, seridili jsme si radia na stejnou frekvenci,
zjistili jsme si cisla, ktera policejni auta jsou ve sluzbe pres
vikend a kdo je v nich a odjeli jsme. Byli jsme tam sice na jeho
zadost, ale byl to nas cas a nase rozhodnuti, co a jak budeme
delat. A on kdyby potreboval, tak aby vedel, kde budeme a mohl
si nas zavolat na pomoc. Nas cas byl jinak nas a delali jsme podle
sveho uvazeni, kdy, co, kde a na co nas bude potreba
Jelikoz jsme byli Highway Patrol, rozhodli jsme se, ze
zastavime Dawsonskou highway z obou stran a budeme kontrolovat
vsechna auta obema smery. Pro ty, co to nevedi, tak do Dawsonu
vede jen jedna silnice a ta pokracuje pak pres Yukon River smerem
na Aljasku.
Postavili jsme se hned na kraji mesta - kazde auto na jedne strane,
zapnuli vsechna svetla i pohotovostni barevna na strechach a dali
se do prace
Policejni Check Stop podle kanadskych zakonu nam dava pravo
zastavit jakekoliv auto bez oduvodneni a praktikuje se tak zvana
nulova tolerance, kdy se kontroluje prakticky vsechno,
co chceme a muzeme a za cokoliv protizakonneho ci nefungujiciho
jako jsou svetla, blinkry, pasy, prosle cislo, alkohol, ridicak,
pojisteni a podobne se pise pokuta a nebo se i auto necha odtahnout,
protoze co lide nevi, tak kdyz je treba prosle cislo, auto je
na silnici nezakonne a kdyz se naboura, pojistovna malokdy neco
zaplati, protoze to auto tam nemelo co delat. Jelikoz jsme ale
hodni kluci, hodne lidi od nas dostalo jen warning - varovani
a pustili jsme je dal, abychom jim zbytecne nekazili vikend.
No, meli jsme plne ruce prace a i pres opakovane upozornovani
rozhlasove stanice CBC a pak taky od lidi z mesta, ze tam jsme,
tak jsme nasli hodne ridicu, kteri nemeli za volantem co delat
a nebo nemeli s autem neco v poradku. Dve odtahove sluzby v Dawsonu
byli v kratkem case plne vytizene a jejich soferi nam rikali,
ze takhle nepracovali uz hodne dlouho, ale urcite jsme
zvedli trosku jejich ekonomii
Musim priznat, ze dost lidi od nas neodchazelo a nebo neodjizdelo
s velkym usmevem na tvari, ale hodne jich zase rikalo, ze je to
prima, ze tam jsme a ze by jsme tam meli byt casteji a dekovali
nam. Holt se vsem nikdy nezavdecime haha.
Stali jsme hned u zatacky blizko soutoku reky Klondike a Yukon
a lide nas nemohli videt az v poslednim okamziku a uz nemohli
odbocit a ujet pred nami.
V patek jsem zastavil i dva Cechy z Toronta, kteri jeli na dovolenou
po Aljasce a vraceli se pres Top of the World highway a
nechteli mit s Music Fest nic spolecneho, tak se jen preptali
na par informaci a jeli dal. A pak jednoho ceskeho starousedlika,
co pracoval v mistnim hotelu pres leto.
V sobotu rano jsme se jeli podivat trosku kolem i na kopec nad
Dawsonem, ukazal jsem memu partnerovi hrob, kde je pohrben J.
Welzl a zajeli jsme se podivat k velkemu bagru ze zlate horecky
(Dredge number 4). Odpoledne jsme se postavili zase na
nase misto a ocekavali klidnou sobotu. Bohuzel ani opakovane
varovani, ze tam jsme pro nektere lidi neplatilo a prace bylo
zase vic nez dost a dokonce jsme i pomohli domacim naplnit jejich
vezeni.
Vetsinou ale lidi byli radi, ze tam jsme, obzvlaste Americane
a Evropane. Nekteri jeste nevideli a nemluvili s kanadskym jizdnim
policistou a vybavovali by se do nekonecna bohuzel na to
nebyl cas, ktery nam jinak docela dobre utikal.
Prijelo auto a v nem tri mladi kluci tak asi mezi devatenacti
a triceti. Zastavil jsem je a pozadal sofera o ridicsky prukaz
a papiry od auta auto bylo z Kalifornie a tak clovek nikdy
nevi Ridic je hledal a zezadu se cesky ozvalo "Co ten kokot
chce?"
Prohlidl jsem si podane dokumenty a zeptal se jeste par otazek,
obesel auto a prohlidl ho zezadu a tam byla malinka nalepka s
CZ. Ridic mel silny cesky prizvuk a tak jsem mu podal dokumenty
a po par urednich otazkach anglicky rikam cesky "A kam jedete
tedka?" Misto odpovedi jsem videl tri hrozne vykulene pary
oci, sofer sevrel volant, az mu ruce zbelely, jeho pasazer blednul
take a ten vzadu zrudnul a vyrazil ze sebe "TYYY VOLE, VON
MLUVI CESKY!!!!!!". malem jsem se zacal smat On si neuvedomil,
ze i tomu rozumim. Cecha muzes potkat i tady na severu Kanady
a i v uniforme Kanadske jizdni policie. Chvilku jsem si je prohlizel
jednoho po druhem bez mluveni. Zacinali se potit Ta povestna ceska
ucta k policii se ukazala.
Sofer nezil v Kalifornii dlouho a jeho pasazeri byli zde z Ceska
na dovolene. Ten zadni se vzpamatoval a rika "Prominte!"
Jako na me. No, byli z toho v soku a ze pry jeste v zivote nemluvili
s Kanadskym jizdnim policistou a natoz, aby on mluvil cesky.
Nemel jsem duvod je dal zdrzovat, ale oni se chteli vybavovat
a ptat, tak jsem jim rekl, at zajedou na stranu a ja k nim sel
jako ze s nimi mluvim sluzebne a par minut s nimi stravil a popovidal
si s nimi. Jeste se dovolili, jestli se se mnou mohou vyfotit
u naseho auta a pak jeli dal, ja nemel vic casu, ale dal jsem
jim na cestu radu, at si davaji pozor, co rikaji cesky clovek
nikdy nevi, znam jednoho Cecha u Highway Patrol v Oregonu
Zbytek vikendu uz byl bez zadnych zvlastnich udalosti.
S pozdravem
Mike, Whitehorse, Yukon