Hledani ztraceneho sveta
s Miro Zbirkou!
Atlantida
1. Zem pradavnych slnk
v chladnom tieni tajomstiev
na mapach jej davno niet
Zem pradavnych slnk
nepoznas jej zalospev
a more nevyda viac ten svet
Pod hladinou spi kamen s tvarou naveky
v nehybnom tieni rias
a milenci su si v tej hlbke vzdialeny
s rukou sa mina vlas
® Len more cez brany cias
zenie na brehy stlpy vln
more cez brany cias von vynasa stlpy vln
2. Zem stratenych slnk v oknach bludia oci ryb
tam hlboko niet kam ujst
zem stratenych slnk v oknach bludia oci ryb
hladaju kluc od ust
Pod hladinou spi kamen tvar a testament
v nehybnom tieni rias
cas ostal tam stat ocami hviezd sa diva svet
v tej hlbke je nieco z nas
3. Nepovie nam vsak viac
kde mtvy v nom byvaju
nepovie nam vsak viac
co mesta v nom skryvaju
Text k Atlantide mne zustal na mysli po skonceni koncertu
asi nejpopularnejsiho slovenskeho zpevaka Miro Zbirky. Jeho poeticnost
znovu vynikla, kdyz jsem si ho precetl na internetu a mel jsem
chut si nekde sehnat cedecko a jeste jednou si tuto pisnicku poslechnout.
Letos jsem si mohl vychutnat dvakrat Zbirkovo umeni. Poprve to
bylo na plzenskem festivalu Finale, kdy hral v detskem muzikalu
Dezo Ursinyho Neberte nam princeznu (z roku 1981). Podruhe
pri koncertu v Ukrajinskem stredisku v Christie Parku.
Zde laska mezi zpevakem a publikem nebyla na prvni pohled. Kulturne
vyhladovele publikum totiz milovalo zpevaka davno pred tim nez
se objevil s dvema ceskymi hudebniky, kytaristou Janem Ponocnym
a hracem na klavesy Janem Korinkem, na podiu. Mnozi z divaku byli
v sale jiz hodinu pred koncertem. Miro Zbirka vzapeti svou lasku
opetoval a byla ruka v rukave. Kdyz zazpival poetickou pisnicku
Mur nasich lasok, tak nejednoho z nas postihla jakasi nostalgie
nad necim, co je nenavratne pryc. V okamziku, kdyz zjistil, ze
v sale je i nekolik Kanadanu, kteri nerozumi slovensky zazpival
Beatles a pak se vratil ke svemu slovenskemu repertoaru.
Miro Zbirka vstoupil do sveta pop-music v druhe polovine osmdesatych
let a v popularite dokazal konkurovat i takovym hvezdam jako je
Karel Gott. Pri tom v Toronte vystupoval velice skromne. Udelal
si cas na sve fanousky i na media. V kratkem rozhovoru jsme se
ho zeptali na obdobi, kdy zacinal:
ABE: Jak vzpominate na obdobi Beatmenu a Buttons, dvou bratislavskych
skupin, ktere jsou asi dnes jiz zapomenute?
MZ: Mam velice rad toto obdobi a take zpevaka Dodo Suhajdu.
Pamatuji se, jak byli nesmirne hrdi na to, kdyz Rolling Stones
vydali celkem neznamou desku, kterou vsak ja mam stale rad, Between
the Buttons. Vsichni v Bratislave si mysleli, ze Buttons
jsou kamosi s Rolling Stones a oni se tvarili jako kdyby
tomu tak skutecne bylo. Druha legendarni skupina Beatmeni
spise inklinovali k Beatles. Zacinali driv, oblekali se
jako Beatles, pripominali je ve vsem, coz bylo na tu dobu
fantasticke. Z nich se oddelil Dezo Ursiny, s typickym autorskym
rukopisem, kdy neustale vymyslel disonantni akordy. Vytvoril skupinu
The Soulmen, tim se pripodobnil spise skupine Cream. Toto
obdobi, ktere jsme si nedavno pripomneli v Bratislave velkym koncertem
v PKO, mam velice rad. Dodnes z neho pochazeji krasne pisnicky
jako treba jsou na desce skupiny Prudy Zvonky, zvonte.
Kdyz to dnes poslouchate, tak tam hraje skvele Marian Varga s
Palem Hamelem. Oba doposud pusobi. To jsou zaklady slovenske pisne.
V te dobe se vse soustredovalo okolo V-klubu. Tehdy jsem tam videl
v patnacti letech zname postavy nejen slovenske kultury jako Jakubiska,
ale i Karla Kryla.
ABE: Natocil jste s Dezem Ursinym film Neberte nam princeznu.
Jak k tomu doslo?
MZ: Ursiny mel fixni ideu, ze musime neco udelat spolu.
Jednou me obsadil do nejake epizodni role, kde jsem vyhubly v
dlouhych vlasech pouze postaval. V tomto muzikalu, o kterem hovorite
mne obsadil do hlavni role a ja pak pritahl jeste Mariku Gombitovou.
ABE: To uz je obdobi let osmdesatych
MZ: Osmdesata leta byla o neco snadnejsi nez sedmdesata. Normalizace
byla pro rockovou a beatovou hudbu velice tezka. Tehdy jsme se
snazili s Modusem prosadit, ale neslo to. Meli jsme rocni zakaz
vystupovani, protoze jsme hrali na Bratislavske lyre pisnicku
Usmev a v Rudem pravu napsali, ze jsme se nalezli
v prvcich kosmopolitnich. Tato veta vsak zapricinila, ze jsme
rok nemohli natocit zadne album. Prvni album jsme tedy natocili
az v roce 1978. Kdyz se to prehouplo do tech let osmdesatych,
tak to najednou zacalo byt nejak jednodussi. Dnes mne mladi hudebnici
nechteji verit, ze kdyz jsme v te dobe natocili pisen Cerny
kvet, tak se to prejmenovalo na Biely kvet, aby to
bylo optimistictejsi.
ABE: Vidite rozdil v hudebnim vyvoji v Cechach a na Slovensku?
MZ: Rozdil byl. Jedno z mych zduvodneni je, ze tomu tak bylo,
protoze jsme byli blizko Vidne. Byli jsme tedy zasazeni rakouskou
televizi a hlavne rozhlasovou stranici Ö3. Pro nas tedy nebylo
cestou prekladat hity. Prelozit Rod Stuarta do slovenstiny by
vypadalo smesne. Pro nas tedy byla cesta tvorit vlastni pisne.
Meli jsme stesti, ze tam byl Janko Lehotsky, ktery sypal melodie
z rukavu. Pak jsem zacal i ja psat pisnicky. Tato cesta se pak
prosadila i v Cechach, kde se nejprve vychazelo z prekladu anglickych
pisnicek a nikdo to moc nepoznal.
ABE: V textove oblasti byl takovou velkou postavou Kamil Peteraj
MZ: Kamil Peteraj mel neobycejny zaber. Psal nejen pro mne,
ale i pro Pavola Hamela, Janka Lehotskeho, Mariku Gobitovou. Byli
tam i jini borci jako Boris Filan, Janko Straser.
ABE: V Cechach vsak existoval tvrdy underground, skupiny jako
Plastic People of the Universe, DG 307 Bylo neco podobneho
na Slovensku?
MZ: Byly tam kapely jako Bez ladu a skladu, ale
mate pravdu, ze v Cechach byl rock vic potlacovan. Nebylo to jednoduche
ani na Slovensku, ale to, co melo rockove prvky, to se tezko protlacovalo
v Cechach zejmena do medii a do televize. Plastici, ti uz vubec
nikam nesmeli. Ale treba problemy mel i takovy Prazsky vyber.
ABE: Ironii je, ze Plastici hrali Bondyho a ten pak emigroval
do Bratislavy
MZ: Vyvoj sel skutecne prekvapive zvlastnim smerem, ale to
uz jsme v devadesatych letech a temer v soucasnosti.
Cas vymezeny na rozhovor se naplnil a tak o soucasnosti, pokud
Miro Zbirka prijede, tak nekdy priste.
Ales Brezina