Na okraj
Dva zivoty : Peter Newman, Bedrich Prochazka
Prisly skoro soucasne: dopis od Bedricha Prochazky s hrsti vyzadanych
informaci o jeho zivote; a pozvanka na veceri na pocest Petera
Newmana. Nitky, ktere v me mysli spojily zivoty dvou muzu, jednoho,
Petera Newmana, ktereho znam jen podle videni a z jeho clanku
a knih, a druheho, ktereho jsem obcas potkal na ulici nebo na
ostrove a ktery obcas prispiva do krajanskeho tisku. Peter Newman
a Bedrich Prochazka maji spolecnou zemi puvodu (i kdyz Newman
v zivotopisne crte v Canadian Who's Who udava Viden jako misto
narozeni a Prochazka se narodil v Praze devet let pred vznikem
Ceskoslovenska). Maji take spolecne nabozenske vyznani: Newman
se hlasi k zidovskemu vyznani stejne jako se k nemu hlasila dnes
jiz zemrela zena Bedricha Prochazky.
Newman se narodil v roce 1909 a vetsinu prvniho desetileti sveho
zivota prozil v Breclavi, kde jeho otec byl uspesnym tovarnikem
a kde Peter mel sve sluzebniky i malou zoologickou zahradu. Rodina
vcas opustila Ceskoslovensko a v roce 1940 se pristehovala do
Kanady. Peter navstevoval elitni Upper Canada College,
graduoval na Torontske univerzite, kde rovnez ziskal Master's
degree. Mel karieru, o niz obrovska vetsina ctizadostivych
mladych muzu muze jen snit: novinar, jehoz clanky vychazely v
nejvyznamnejsich denicich a casopisech nejen v Kanade, ale i v
Anglii a USA; redaktor deniku jako Toronto Star a casopisu
jako MacLean's magazine; autor pohadkove uspesnych knih,
v nichz zmapoval politicke a obchodni dynastie Kanady, Renegade
in Power: the Diefenbaker Years, 1963; The Secret
Mulroney Tapes: Unguarded Confessions of a Prime Minister,
2005 (kniha vedla k prudke roztrzce mezi autorem a
Mulroneym); Bronfman Dynasty: The Rothschilds of the New World,
1975; Company of Adventurers: An Unauthorized History of Hudson's
Bay Company, Caesars of the Wilderness Vol.II, 1985,
Merchant Princes Vol.III, 1991 atd.
Newman je spoluautorem rady vynikajicich televiznich programu,
jako napriklad sedmidilne serie The Canadian Establishment,
ktera ziskala ctyri ACTRA ceny. Ma cestne doktoraty nekolika kanadskych
univerzit, byla mu udelena cena za zurnalistiku Life Award
vydavateli Encyclopedia Britannica, nejvyssi kanadske vyznamenani
Companion of the Order of Canada, Stribrna medaile Japonskeho
cerveneho krize, zastaval funkci National Governor of the Shaw
Festival, byl clenem reditelske rady National Youth Orchestra
of Canada, jednim z guverneru Torontske univerzity atd. Proste
dominantni komunikacni zjev sve doby v oboru prumyslu, obchodu
a politiky. Brilantni kronikar zivotu "titanu" sve generace,
jehoz dilo je vysledkem mimoradneho talentu a nevsedni ctizadosti,
jez nepochybne prispela k rozpadu jeho prvniho manzelstvi a odcizeni
dcery z tohoto manzelstvi.
Zivot Bedricha Prochazky, alespon jak ho popsal ve svem dopise,
by sotva mohl byt odlisnejsi. Styl dopisu je stridmy, skoro vecny,
jako kdyby psal nikoliv o sobe, ale o znamem, ktereho sice dobre
zna, ale s jehoz osudem si prilis nelame hlavu. Narodil se 26.
unora 1909 v Praze. Od mladi mel rad cizi jazyky a tak, kdyz se
mu jeho ucitelka francouzstiny (polovicni Francouzka) zminila,
ze jeji syn studuje na stipendium v Dijonu, obstaral si statni
stipendium na trilete studium na stredni skole Lycee v Nimes v
jizni Francii. Zamiloval se do krasne Francie (prijemne klima,
anticke pamatky, literatura). A nyni citat z dopisu, popisujici
vzorne uspornym jazykem nasledujici roky: Po navratu do Prahy
jsem vystudoval prava a vstoupil do soudni sluzby. V roce 1936
jsem se ozenil - moje manzelka byla puvodem zidovka. V roce 1937
jsem byl jmenovan okresnim soudcem v Jachymove. Kdyz v roce 1939
Hitler okupoval Ceskoslovensko, byl jsem jako manzel zidovky propusten
ze soudni sluzby a pracoval jsem u kamarada advokata. V srpnu
1944 jsem byl internovan v nacistickem koncentraku pro manzele
zidovek... V jednom kratkem paragrafu je tu stesnano cele
desetileti dramatickych udalosti. Prochazka i jeho zena, ktera
byla veznena v Terezine, valku prezili. Narodila se jim dceruska,
dr. Prochazka dostal misto na ministerstvu zahranicniho obchodu
a zivot se zdal najizdet do pokojnych koleji. Jenomze prisel unor
a komuniste dr. Prochazku jako "burzuje" z mista vyhodili
a zaradili do vyroby. Tri roky pracoval v tovarne na barvy a laky.
Nosil pytle s praskem, ktery byl zhoubny na plice a delnici se
chranili valecnymi plynovymi maskami; preleval kyselinu, jejiz
mala kapicka propalila kazdou latku. Po Stalinove smrti se jeho
situace zlepsila, na cas dostal zamestnani jako zasobovac, pak
hrozilo vyhozeni, ponevadz pri proverce zjistili, ze byval okresnim
soudcem. Aby si zlepsil kvalifikaci, udelal si vecerni dvouletou
prumyslovku a dostal misto technika. Po invazi v srpnu 1968 s
rodinou emigroval do Kanady, v Torontu dostal misto u firmy vydavajici
katalogy v anglictine a francouzstine, kde zustal az do odchodu
do duchodu. Pise: Byla to nejstastnejsi doba meho zivota.
Dr. Prochazka se zucastnil i krajanskeho zivota, prednasel na
schuzce Damskeho odboru Ceskeho a Slovenskeho sdruzeni a psal
clanky do Noveho domova. Jeho pani zemrela v roce 1998
, on sam v roce 2004 upadl, zlomil si kost v levem kycli a od
te doby se pohybuje s pomoci choditka. Dnes zije v Hastings Manor
v Belleville. Svuj dopis konci: Da-li Buh, doziji se v pristim
unoru 98 let, budu se snazit. Byl to dlouhy zivot, ale nikdy jsem
se nenudil.
Jestlize mohu jen tleskat mimoradnemu dilu Petera Newmana, protoze
si myslim, ze na vazkach hodnot zpusob, jak zijeme prevazuje nase
uspechy, citim se pokorneji tvari v tvar zivotu Bedricha Prochazky.
Josef Cermak
***---
Gala plesani
Lidi s puritanskymi sklony (ja mam s nimi neco spolecneho, pokud
jde o ukajeni mych osobnich potreb) nemaji radi rozhazovani penez
na marnivosti: vystrkovani se dopredu, vytahovani se nad druhe,
gala tance.
Jsou ovsem lide, kteri docela rozumne argumentuji, ze se svymi
penezi si mohou delat, co chteji a nikomu do toho nic neni, ze
je dobre se casem pochlubit, co jsme dosahli. A proc nemit pristi
rok, rok, kdy si budeme pripominat osudnou souvislost nasich dejin
s cislici 8, treba gala ples - jako uz par desitek let maji (vcetne
debutantek) na priklad Madari a skoro vzdycky o tom pisi torontske
deniky. Pred nekolika tydny s timhle napadem prislo nekolik aktivnich
lidi v nasi komunite. Napad se mi libil, dokud jsem neslysel navrhovane
vstupne: stovky dolaru za osobu. Samozrejme vsichni utracime penize
za neco, co se druhym muze zdat vyhazovanim, ale gala tanec je
neco strasne pomijiveho. Par hodin a zbude jen vzpominka. Stoji
to za stovky dolaru? Otazka, kterou si kazdy musime odpovedet
sam. Zda chceme obetovat nekrestanskou, nemuslimskou a neizraelitskou
castku za poteseni byt par hodin mezi lidmi, kterym to vyslo.
A za poteseni virit na parketach.
S tim virenim mam problemy. Na studentskych tanecnich mne tanecni
mistr uz pri druhe hodine prosil, abych se radeji ze salu vzdalil
(pro nedostatecnou uctu k tanecnimu umeni). Rad jsem ho poslechl
a vetsinu tanecnich stravil v baru - jen nedostatek penez a dobra
vychova zabranily, aby se ze mne stal alkoholik. V Kanade jsem
jednou tancoval na sokolskem maskarnim bale: sel jsem za rimskeho
konzula a z nejakych zahadnych duvodu jsem na podlaze delal premety.
Pak mne jednou jedna okouzlujici zena zlakala na ples madarske
komunity (o tech plesech uz byla zminka - rika se jim Heligon
Ball). Je to strasne vznesena zalezitost. Na tom plese - umne
veden zenou, ktera mne na ples zlakala - jsem viril po parketach
a i kdyz jsem si z toho delal srandu, skoro se mi to libilo.
Koreny meho ne zrovna nadseneho postoje k spolecenskym udalostem
je asi muj puvod a me geny. Jsem temperamentem i rodem venkovan
("peasant"), duse prosta, rad si hraji s hlinou a beham
(i kdyz ted uz dost zvolna) v trave. Nejradeji chodim v sortkach,
v keckach a tricku. Majetkem nijak zvlast neoplyvam, ponevadz
jsem vetsinu penez docela zajimave utratil na vselijake experimenty,
dobrocinnosti a tak. Takze otazka je, zda utratit par set dolaru
za vstupenku na ples spada do kategorie podobnych experimentu,
dobrocinnosti atd.
Moh' bych si ovsem vyvetrat smoking, ktery me krute zivotni podminky
pred drahnymi lety donutily objednat u sokolskeho krejcovskeho
mistra a znameniteho cvicence, Antonina Lekese, a do ktereho se
jeste vtesnam. A jestlize Peter C. Newman muze na svou recepci
prijit v cepici (a celou recepci ji nesundat), proc bych ja nemohl
prijit na gala ples v obnosenem, ale jeste porad slusivem smokingu?
Ach, muzska jesitnost! Take bych mel prilezitost obdivovat dukladne
vydrbane muze ve smokinzich (a nekdo by mozna prisel i ve fraku!),
ale doufam, ze by tam pustili i muze v cernych satech; a krasne
(jen mirne retusovane) zeny ve svudnych toaletach. A vsichni
bychom virili kolem a kolem (ja nejradsi virim - pokud vubec virim
- tangove: clovek se tolik nezpoti). Mate dojem, ze se sibruji
do kladneho postoje k teto hrisne, nerku-li nemravne zalezitosti?
A to jenom proto, abych ukazal, ze na to mam, ze mohu snobovat
s temi nejprachatejsimi! A abych na sebe jeste vic zesilil teroristicky
tlak, rikam si, ze to neni tak nemravny podnik, ponevadz se mi
doneslo, ze cast naseho vstupneho pujde na Novou vizi a dalsi
cast na nejaky dobrocinny ucel. Takze ty hrisne penize - kdybych
si vstupenku objednal - by nebyly docela vyhozene. A konec koncu
- jak moudre poznamenala Barunka Sherriffova - co je spatneho
na tom si jednou za dva, tri roky vyhodit (treba i snobsky) z
kopytka...
Vsecko nasvedcuje tomu, ze se ten gala ples konat bude - nekdy
v unoru 2008, dokonce pry uz je predprodano 100 vstupenek a tak
ti z nas, kteri na to maji, nebo jsou ochotni obejit se mesic
bez jidla, se asi prinuti se teto snobske, hrisne a nemravne akce
zucastnit. Ja jeste pockam. Treba si vstupenky objedna vic lidi,
nez se jich do salu vejde a mne nebudou potrebovat (smoking si
muzu na chalupe povesit na snuru na pradlo).
Mimochodem, mam napad na novy nazev pro nase aktivity pristi rok:
1918,1938,1948, 1968 - Czechoslovakia's Fateful Flirtation
with Figure 8.
Josef Cermak
***--
Tuhle hru proste musite videt
Vlastne nemusite. Samozrejme, ze nemusite. Ale byla by skoda,
kdybyste ji nevideli. Jedna se o hru bratri Capku Adam Stvoritel.
Ale vy o ni uz vsechno vite z predeslych clanku. I kdyz prevazne
z vazneho konce. Kdo jsou autori, co o hre napsal treba Jiri Frejka,
kdo ji reziruje, kdo v ni hraje atd. Tohle povidani je vic z toho
druheho konce.
Docetli jste se v predeslych clancich, ze Adamovi se pravdepodobne
nejlip podarilo stvorit blechy? Ovsemze ne. Nebo, ze s temi jeho
lidmi je asi stejny problem jako s temi puvodnimi? Eva je potvora,
i kdyz nebeha okolo s jabkem (utece nejdriv - ale s tim si nejsem
jist - s Adamovym konkurentem a skonci s nadclovekem, nebo tak
nejak), ale po pravde receno, ja se ji nedivim: jeji manzel (a
stvoritel), Pavel Kral, se ji rychle nabazil a moc nezne se k
ni nechoval. Na jeho obhajobu je vsak nutno rici, ze si toho
nabral moc: stvorit svet, rezirovat hru o tom, jak svet stvoril
a v te hre hrat hlavni roli... (Ta Eva se mu povedla: od tedka
si kazdou Evu budu predstavovat jako Janu Fabianovou).Taky se
mu povedla Lilith - tak pusatou zenskou jsem jeste nevidel a hlavne
neslysel. A vite, kdo ji hraje? Nezna pani Duskova (Radka Tamchynova)
z Mozarta na Bertramce! Pavel Novak se zakous' do masivni role
Alter Ega. Taky pekny pacholek, tenhle Alter Ego: vubec mu nevadilo,
ze ho Adam stvoril a hned, ze on by to doved' lepsi! Nebude se
parat s individualnimi tvory, ale zaridi si pasovou vyrobu - a
zaridil. I kdyz ja jsem ditko Adamovo, opravdu bych nedoved' rict,
ktery z tech dvou odved horsi praci. Alter Egovou zenou je Zuzka
Novotna a rek bych, ze je ji pro Alter Ega skoda. Rovnez mam vazne
vyhrady (a tentokrat se poustim rovnou do autoru) k roli, kterou
napsali pro Jana Vaculika: ani jedna prilezitost, aby si zazpival.
Takovy hlas! A uplne promarnen! Ale i tak si prijdete na sve.
Uvidite Milana Crhaka jako skoro cicerovskeho recnika, Jana Waldaufa
jako hadaveho (Jana Waldaufa!) poetu, Jana Smida jako nadcloveka
(on to hraje tak presvedcive, ze on snad opravdu nadclovek je).
A copak uz uvidite vylezat z jeskyne podivne stvoreni, ktere nese
jmeno Zmetek (v mistrnem podani Bohouse Maci), ktere tvrdi, ze
se stvorilo samo a sest rozkosnych deti (zatim mame jen ctyri:
tri Fryntovic holcicky, ktere se mimochodem uvolily hrat jedine
pod podminkou, ze je to prvni krok k hollywoodskemu angazma, a
Martina Znasika). A nakonec si predstavte horici Rim (ve hre bude
horet cely svet), do nehoz privravoraji tri opilci v podani povestnych
vytrzniku a ozralku: Jirky Skody, Romana Kozaka a Josefa Cermaka...Tohle
predstaveni opravdu musite videt...
jc