Navrat na hlavni stranu

Mam pravdu, protoze tady sedim
Charta 77 slavi v lednu tricet let od doby sveho vzniku. Kolem petice, ktera upozornovala tehdejsi ceskoslovenskou normalizacni vladu, ze nedodrzuje lidska prava, ac se k tomu v Helsinkach zavazala, se utvorilo volne sdruzene disidentu nejruznejsich nazoru i generaci.
Kdyz se moc pokousela nebezpecnou iniciativu co nejrychleji verejne diskreditovat, oznacila chartisty mimo jine za "ztroskotance a zaprodance". Pro nekoho Charta 77 predstavuje uz pouhou kapitolu z ucebnice historie nebo muzeum zivych a podivuhodnych figurin, kteri kdysi museli zit pro idealy a byt dostatecne sileni, aby podepsali. Jinym chartiste pripominaji spatne svedomi a minulost, na kterou by nejradeji "zapomneli". Naopak tem z nekdejsich signataru, kteri se po listopadu 89 dostali k moci, se zavidi jejich prebendy ­ zvlast pokud se castecne sveho chartistickeho kreditu zproneverili.
Nad timto vyrocim se jasat dvakrat nebude ­ spise jen rozpacite a ostudne preslapovat. Mimodek jej mezi svatky pripomenul i prezident Vaclav Klaus, ktery tesne pred koncem roku odmitl jmenovat nove navrzenou Topolankovu vladu a hlavne jejiho ministra zahranici Karla Schwarzenberga, ktery kdysi prave ony "zaprodance" podporoval z Vidne, aby lepe snaseli zivot policejnich represi. Vyjadril obavu, ze by dostatecne nehajil nase narodni zajmy a nebyl dost loajalni, protoze je "spojen s Ceskem pouze mensi casti sveho zivota i majetku".
Je mozne stejne demagogicky (!) diskutovat o tom, kolik politiku, manazeru transformujicich se firem a bank bylo po prevratu, receno s Klausem, loajalnich k ceskych zajmum. A jak je na tom vidensky knize a cesky senator (!), ktery u nas vydava nevydelecny tydennik a podporuje radu kulturnich aktivit. Mozna Klaus jen nechtel nahlas rict, ze Schwarzenberg je pro nej neprijatelny kvuli svemu dvouletemu pusobeni ve funkci kanclere prezidenta Vaclava Havla. A ze tedy byl casti onech hradnich kruhu, proti nimz Klaus bojoval s neustupnosti drivejsich ucitelu, kteri nutili zaky s dlouhymi vlasy se ostrihat.
Nicmene v Klausovych slovech ozil ton tricet let stare retoriky, ktera se snazila diskreditovat chartisty, kdyz stejne utocila na narodni citeni. Licila je jako outsidery a zaprodance cizaku, aby z nich sel strach a vypadali jako ti, kteri inkasuji zapadni penize. Dnes je jina doba, ale jde o stejnou logiku stamgastskeho stolu vesnicke hospody: Ja mam pravdu a muzu tady sedet, protoze jsem tu kazdy vecer, zatimco ty jsi z mesta. Ale vlada stamgastu ­ to uz je Kocourkov.
Michal Prochazka ­ Praha
***

 

Navrat na hlavni stranu