Pohled z plochy
Stojim na sve znacce uprostred travnate plochy stadionu Evzena
Rosickeho na prazskem Strahove. Je 6. cervence 2006 kratce po
14. hodine - pred malou chvilkou byl zahajen program druheho dne
XIV. vsesokolskeho sletu. Kam oko pohledne, vsude ruzovobila barevna
kombinace. Po slavnostnim nastupu chvilka napjateho cekani na
prvni tony sletove skladby s nazvem "To vsechno prines cas"
nebo take jen proste "Bubinky". Vice nez 850 zen v naprostem
soustredeni. Hlavou probehne prave prozita chvilka, v niz jsme
uvitali na tribune prezidenta Ceske republiky, pana Vaclava Klause,
v niz vbehly na plochu zlutooranzove zakyne a vytvorily nadherne
symbolicke srdce, chvilka, ktera patrila i dvema skutecnym sokolum
- dravcum, kteri se volne a svobodne proleteli nad zaplnenymi
tribunami i nad travnatou plochou maleho stadionu. Mysli se mihne
vsechno to, co jsme za poslednich neuveritelne dlouhych 5 dni
v Praze spolecne prozily: ubytovani na podlaze tridy 5.A ve vlastnich
spacich pytlich a na vlastnich karimatkach, obrovsky zazitek ze
SAZKA Areny - jak impozantni hala (sedely jsme az temer pod strechou
a cely ten obrovsky "kotel" se otviral pod nasima nohama),
tak nevidane vykony sportovcu nejruznejsich sportovnich odvetvi
- od sportovni a umelecke gymnastiky pres micove hry, upolove
sporty, krasojizdu, ukazky sletovych skladeb, ukazky zapasu sumo
s bojem o titul mistra COS az napr. po temer neznamy sport footbag
Nadilka mistru Evropy i sveta a take medailistu, clenu sokolskych
jednot. Mame tedy byt na co pysni
Prvni zkouska na "pomocnem" treninkovem stadionu. Hledame
sve znacky, seznamujeme se s cvicenkami na znackach sousednich
(za nami jsou cvicenky z Kanady, ale chabe znalosti anglictiny
nemusime oprasit, nebot vsechny mluvi dobre cesky), projizdime
jednotlive casti skladby, orientujeme se na velike plose, zkousime
nastup a ucime se odchod
Sletovy pruvod Prahou - impozantni predstaveni temer 20 tisicovek
cvicencu a cinovniku Sokola. Pripominky historickych i soucasnych
sokolskych kroju i cvicebnich uboru - skupinka starsich sokolek
si pro pruvod s velkou laskou vlastnorucne zhotovila starodavne
"Libuse". Historicke prapory, sokolske hudby, rozjasani
cvicenci, rozjasane a mnohdy i silne dojate obecenstvo. Slzy dojeti
je mozne spatrit na chodniku, ale i v pruvodu. Sokolske "NAZDAR"
zni ze vsech stran.
Tyrsuv dum - stale plny dychtivych oci. Zdenek Bartunek neunavne
provadi dalsi a dalsi zajemce utrobami Tyrsova domu a Michnova
palace, upozornuje na unikaty, skvosty, slavnou historii i zhavou
soucasnost Podvecer 5. cervence je urcen zahajeni XIV. vsesokolskeho
sletu s nastupem historickych praporu, vztycovanim ceske a sokolske
vlajky, ceskou hymnou.
Na plose se roztancila mala slunicka ve sve hladive gymnasticke
skladbe. Po nich prichazeji modrozlute zeny s tanecni skladbou
"Leto", nasledovany mladsimi zaky s karimatkami a zactvem
s pocitadly. Stadion se ponoruje do tmy. Sledujeme ohnive efekty
- cviceni na plose i jizdu "raketovych" cyklistu po
ovalu
Konecne. Prvni tony - a nase jedine sletove vystoupeni zacina.
Snazime se plnit vsechna prani nasi vedouci: dotahovat polohy,
napinat paze, tancit, prebihat, drzet rytmus, usmivat se, vytvorit
nadherny krouzek i vzorny kruh, rozlozit sukni po travniku - jednoduse
zacvicit jak nejlepe dovedeme. Vzdyt kazda chybicka, kazda nepresnost
muze pokazit vystoupeni nas vsech. Nase male "JA" se
meni v obrovske "MY". Sounalezitost k celku je tim nejslavnostnejsim
pocitem, ktery spolecna sletova vystoupeni prinaseji. Zapomenout
na vlastni starosti a problemy a vse ze sebe nabidnout ostatnim,
vzajemne pomoci, rade, spolecnemu uspechu. Skupinova euforie se
prenasi i do hlediste, ktere potleskem odmenuje kazdou novou formaci.
Posledni tony - a konec skladby. Zustavame na svych znackach,
ruce ve vzpazeni a koupeme se v nadsenem potlesku hlediste. Hlavou
bleskne vzpominka na nasi navstevu Staromestske radnice. Prolezly
jsme ji od sklopeni az po strechu a setkaly se s velice prijemnou
pruvodkyni, ktera se priznala, ze je manzelkou autora hudby k
nasi skladbe - Milana Dvoraka. Opravdu zdarile hudby s pisnickami
Jiriho Slitra. Vsak jsme take chvalou nesetrily.
Opoustime plochu, radime se na ovalu, zdravime tribuny a ty nadsene
odpovidaji. Odchazime po tartanu, mavame bubinky a smerujeme do
vyhrazenych bran. Na plose jiz cvici mali plavacci svou skladbu
"Kdo si hraje, nezlobi". Snazime se co nejrychleji dostat
do hlediste, abychom mohly sledovat dalsi program. Mne si ale
odvadi moje nova kamaradka Dasa, aby mi dala svou adresu. Kratke
objeti, slzy dojeti - "Az budes zase v Torontu, urcite se
zastav!" Usmeji se nad tim, ze jejich vzdalenost mezi dvema
svetadily se da prirovnat k nasi ceste do Prahy. Ale urcite co
nejdriv napisu. Tahle Dasa zazila jeste letni tabor, ktery vedla
legendarni nacelnice COS Marie Provaznikova. Urcite se od ni mohu
dozvedet hodne zajimaveho. Az nekdy - ted specha na razeni skladby
Verne gardy...
Zuzana Sekalova-Praha (zkraceno)