Navrat na hlavni stranu

Petr Chudozilov: Spatny obchod
Ricka sbirajici vody v horach nemeckeho Schwarzwaldu a vtekajici v svycarske Basileji do Ryna se poeticky jmenuje die Wiese - Louka. Bezmala pred ctvrtstoletim, kdyz me svetova socialisticka soustava vyvrhla jakozto osobu nepratelskou i s manzelkou, ctyrmi malymi detmi a psem do kapitalisticke ciziny, jsem na brehu Louky poprve v zivote spatril skorce, ptaka, ci spise jen ptacka, ktereho jsem az doposud znal jen z literatury. Vklouzl pod hladinu neobvykle ciste ricky a prochazel se po dne jakoby nic. Casto jsme zde pozorovali loviciho lednacka, pouhych par kilometru od centra prumysloveho mesta. Tato setkani pod korunami prastarych smrku nas privadela v radostny uzas. Ricka je vroubena poli, zahradami a take vinicemi, poskytujici nadherne lehoucke, suche vino. Je zde tak krasne, ze i naprosto cizi lide se na sebe navzajem usmivaji. Svycarska baba, doprovazena stadeckem nesnesitelne pachnoucich kozlu, na nas pri podvecernich pochuzkach pratelsky promlouvala nesrozumitelnym basilejskym dialektem nemciny.
Louce se v techto dnech stava osudnou mnoho let stara svycarsko-nemecka smlouva podle niz bude ricka kousek za hranici brutalne pretata novou obchvatnou silnici. V useku nekolika set metru maji byt vykaceny jiz zminene mohutne smrky, vybrano prirozene kamenite dno a zbytek zapeceten betonem. Co bude s lednacky? Ptal se jich nekdo na jejich nazor? Kam se podeje skorec, motyli, brouci, drobni savci a kvetena? Je to dobry obchod vymenit kilometr toku, utvareneho po tisicileti, za kilometr betonu? Neni! Demonstrace nepomohly, stejne jako verejna hladovka a 6200 podpisu, stvrzujicich nesouhlas s timto spatnym obchodem, vybranych za pouhych ctrnact dnu. Vlada naseho kantonu nakonec sdelila volicum, ze mezinarodni dohoda vazi vic, nez mistni zajem. Volici ted postavili na kritickem miste stanove mestecko. V korunach stromu jsou zaveseny houpaci site, v nichz spocivaji odhodlanci, branici krasny koutek sveta vlastnimi tely. V zarijovem slunci se na dne ricky vyhrivaji ryby, kterym jeste nikdo nerekl, co je mozna uz zitra ceka. Vlada kantonu vyjadrila nadeji, ze nedojde k nasilnemu stretu. Inu Svycari, rekne si nekdo trpce a pohorsene, vase starosti na moji hlavu. Ale neni to konec koncu uzasne, ze ve svete, kde lidsky zivot uz neznamena skoro nic, je nekterym dospelym lidem lednacek natolik dulezity, ze se kvuli nemu nechaji nebezpecne vysoko pripoutat retezem ke korune stromu.
Rijen 2004
Otisteno s vedomim autora a Hospodarskych novin.

Navrat na hlavni stranu