Navrat na hlavni stranu

Pred volbami
Predseda CSSK Milos Suchma zaslal ctyrem demokratickym stranam, ktere maji podle pruzkumu verejneho mineni sanci prekonat petiprocentni hranici a dostat se pri pristich volbach do Parlamentu CR nekolik otazek. Zastupci tri odpovedeli, pouze soc. demokrate i pres urgenci mlci. Zde jsou odpovedi tri z nich KDU-CSL, ODS a Zeleni.
1. Duvody, proc Vase strana byla proti nebo se zdrzela hlasovani pri zaverecnem hlasovani o zakone o korespondencni volbe. Zaroven nam, prosim, sdelte, co a kdy udelate proto, aby tento zakon byl co nejdrive schvalen.
KDU-CSL: Poslanci poslaneckeho klubu KDU-CSL hlasovali pro navrh zakona, ktery by umoznil krajanum korespondencni volbu (viz.. www.psp.cz/aqw/hlasy.sqw?G=40156). Nasi senatori predlozi novy navrh v pristim volebnim obdobi.
ODS: Zamitnuti novely o korespondencni volbe nebylo technickou zalezitosti. CSSD si spolu s KSCM do zakona prosadila soucasne zmeny parametru volebniho systemu (vahu preferencnich hlasu), ktere byly (a bylo to predem znamo) zcela neprijatelne pro ostatni demokraticke politicke strany (nebot by zcela rozbily kampane stran na kampane jednotlivych kandidatu bojujicich proti sobe, coz mozna nevadi u stran s velkou mirou demokratickeho centralismu). Vedeli to, presto navrhy prosadili a pomohli tim k zablokovani korespondencni volby (coz bylo pravdepodobne jejich cilem). Vetsina nasich senatoru i poslancu navrh na zavedeni korespondencni volby podporovala a podporuje a bude se zasazovat o jeji prijeti po pristich volbach. Zvazujeme i moznost internetoveho hlasovani, pokud by se podarilo zabezpecit ustavni podminky (tajnost, rovnost, osobni volbu ).
Zeleni: Jednalo se o snemovni tisk c. 945, byl to navrh skupiny devatenacti senatoru (Jaromir Stetina, ktery kandidoval za Stranu zelenych jako nezavisly, mezi nimi nebyl), navrh zakona nebyl schvalen ve 3. cteni dne 14.10.2005. Nase strana neni dosud v Poslanecke snemovne zastoupena, i kdyz podle pruzkumu volebnich preferenci se do ni v cervnu zrejme dostaneme, a nemohla tedy vyjadrit svuj postoj hlasovanim. Korespondencni volbu vsak podporujeme, vedle jiz soucasne moznosti volit na ceskem zastupitelskem uradu.
2. Ministerstvo vnitra ma ulozeno do 30. zari 2006 predlozit vlade navrh novely zakona c. 40/1993 Sb., o nabyvani a pozbyvani statniho obcanstvi Ceske republiky. S novelou tohoto zakona jsme seznameni a v podstate ji povazujeme za prijatelnou. Sdelte nam, prosim, zda Vase strany novelu tohoto zakona v navrhovane uprave podpori, az bude projednavana Poslaneckou snemovnou.
KDU-CSL:
S pripravovanou novelou jsme seznameni, v legislativnim procesu vlady jsme ji pripominkovali a pri projednavani v poslanecke snemovne a Senatu Parlamentu CR jsme pripraveni ji podporit.
ODS: Ministerstvo vnitra si zjevne dela legislativni plany i na obdobi, kdy jiz (jak doufame) nebude CSSD u moci. Nejsme seznameni s tim, co pripravuji, takze tezko muzeme tento navrh komentovat. Obecne se budeme snazit o maximalni miru otevrenosti vuci vsem nasim byvalym obcanum, at ziji kdekoliv a o relativne vysoke restrikci vuci ekonomickemu pristehovalectvi zejmena z mimoevropskych zemi.
Zeleni: Strana zelenych podporuje moznost dvojiho statniho obcanstvi pro ceske obcany. Chceme, aby cesky obcan neztratil prijetim obcanstvi jineho statu obcanstvi ceske, tak, jak tomu je uz dnes u byvalych cs. federalnich obcanu, kteri vedle ceskeho ziskaji slovenske. Duvodu pro toto reseni je mnoho. Napriklad pocet smisenych manzelstvi roste, rodiny se spojuji, lide se stehuji po Evrope atp. Tomuto procesu, ktery se v EU prosazuje, chceme vyjit vstric. Budouci zmenu zakona o statnim obcanstvi, ktera by rozsirila moznosti dvojiho a vicenasobneho obcanstvi bez omezeni proto podporujeme. Zmena zakona by dale znamenala zjednoduseni moznosti nabyvani ceskeho statniho obcanstvi pro imigranty druhe a treti generace.
3. Ceska republika podepsala Opcni protokol k Mezinarodnimu paktu o obcanskych a politickych pravech, ktery zakazuje jakoukoliv diskriminaci podle obcanstvi. Jak vite, az donedavna nebylo mozne pro radu lidi zadat o navraceni ceskeho obcanstvi, ktere bylo podminkou pro uplatneni jejich restitucnich naroku. Podle prirozeneho prava nemuze byt rozdilu mezi temi, kteri sve restitucni naroky mohli uplatnit a temi, kteri z ruznych duvodu v dobe ucinnosti restitucniho zakona toto pravo nemeli. Sdelte nam, prosim, zda se o napraveni teto nerovnosti zasadite, vracenim ucinnosti zakona pro tyto poskozene.
KDU-CSL:
Touto problematikou se zakonodarci KDU-CSL intenzivne zabyvali. Sami nekolikrat navrhovali napravu, tj. prodlouzeni platnosti restitucnich naroku do doby vyreseni navraceni obcanstvi obcanum, kterym bylo obcanstvi zruseno, ci je pozbyli bez sve vule.
ODS: ODS podporovala i naroky emigrantu na restituce sveho majetku. Prosadili jsme snadne podminky znovuziskani obcanstvi na pocatku 90. let a iniciovali jsme i jednani Ustavniho soudu, ktere vyustilo ve vypusteni diskriminacni podminky trvaleho pobytu u restituci. Na druhou stranu je treba otevrene rici, ze moznost znovuotevreni restitucniho procesu vice nez 16 let od revoluce je zcela mimo realitu. Restituce byly soucasti procesu odstatnovani majetku, tento probehl a neni mozne se k nemu vracet. Jsme pripraveni diskutovat vsechny navrhy, ktere zjednodusi emigrantum moznosti navstev i kontakty do CR. Ale majetkove otazky na legislativni urovni jiz neni mozne otevirat.
Zeleni: Tato otazka je velmi citliva. Restitucni naroky (jejichz podminkou bylo ceske obcanstvi) byly v devadesatych letech v Ceske republice uzavreny. Zakon o naprave nekterych krivd byl vnitrostatni pravni upravou, ktera znamenala castecnou napravu krivd ­ restituenti neziskali vzdy puvodni majetek, mnohdy jen cast majetku. Je zrejme, ze ti, kteri nemohli uplatnit restitucni naroky vzhledem k tomu, ze ztratili nebo byli zbaveni obcanstvi, byli diskriminovani a zaslouzi si urcitou formu odskodneni. Znovu otvirat problematiku restituci vracenim ucinnosti zakona vsak jiz zrejme nebude politicky pruchozi i vzhledem k obavam ceskych obcanu k majetkovym narokum ze strany Sudetskych Nemcu. Za Stranu zelenych bych prosazovala spolupraci s krajanskymi spolky pri definovani skod zpusobenych konkretnim ceskym obcanum, kteri nemohli uplatnit restitucni naroky vzhledem ke ztrate obcanstvi. Stat by mel jejich pripadne opravnene naroky resit, napr. zrizenim zvlastniho fondu, nebo jinou formou, ktera zajisti temto lidem moralni a financni satisfakci.
4. Ceska vlada a cesti obcane v Ceske republice i v zahranici jsou zvysenou merou frustrovani neochotou kanadske vlady k odstraneni kanadskych viz pro ceske obcany (a take obcany novych statu EU), a tudiz nevizove reciprocite. Nedomnivame se, ze zavedeni ceskych viz pro kanadske obcany by problem vyresilo. Ceskemu velvyslanci v Kanade jsme poslali pravni rozklad reseni tohoto problemu, ktery byl preposlan na MZV. Argumentaci ceske strany s podporou EU by mela byt skutecnost, ze po vstupu novych statu vcetne Ceske republiky do EU nemuze obcan EU zadat o azylovy pobyt v jine zemi EU, protoze by mu tento pobyt byl odmitnut. Obdobne Kanade, byt neni clenem EU, by melo byt sdeleno, ze demokraticke zeme EU jsou rovnocenne a tudiz Kanada by tuto skutecnost mela respektovat a vzit v uvahu. Nase organizace v tomto smeru intenzivne vyviji a bude vyvijet usili, ktere doufejme povede ke zdarnemu konci. 
KDU-CSL: Odpoved chybi, ale ministr zahranicnich veci Cyril Svoboda nedavno navrhoval znovuzavedeni viz.      
ODS: V otazce viz s vami plne souhlasime, take nevidime cestu v zavadeni reciprocity viz ale v trpelivem jednani a priblizovani Ceske republiky vyspelemu svetu.
Zeleni:
Stejne jako Vy se domnivam, ze zavedeni ceskych viz pro kanadske obcany by situaci nevyresilo. Dekuji Vam vsak velmi za snahu resit odstraneni kanadskych viz pro ceske obcany. Kanada by v kazdem pripade mela respektovat skutecnost, ze zeme EU jsou demokraticke a rovnocenne. Zneuzivani azylu by mohla resit zjednodusena procedura azyloveho rizeni pro statni prislusniky z tzv. bezpecnych zemi.
5. Nase organizace vzdy bojovala proti diktatorskym systemum fasismu a komunismu. Mnoho nasich clenu bojovalo se zbrani v ruce ve spojeneckych armadach a mnoho nasich clenu bylo za obou ideologii perzekuovano a zalarovano. Soucasna Komunisticka strana Cech a Moravy je nedemokraticka, sve minulosti, ani jmena se nikdy nezrekla, a je pro nas neakceptovatelna. Sdelte nam, prosim, zda s nasim nazorem souhlasite, a zda Vase strana muze garantovat, ze v budoucnosti nebude s KSCM nikdy spolupracovat, at uz primo, ci neprimo.
KDU-CSL:
Ano. V nasich Stanovach, programovych dokumentech, vystoupeni a projevech se jasne distancujeme od jakekoliv spoluprace s komunisty. KDU-CSL nebude v zadne vlade, ktera bude otevrene nebo skryte podporovana KSCM, jez se nezrekla sve zlocinne ideologie a je nastupnickou organizaci KSC.
ODS: ODS vzdy byla jedinym skutecnym pilirem boje proti komunistickemu nebezpeci. Pro nas je jakakoliv spoluprace s komunistickou stranou zcela neprijatelna a budeme usilovat vsemi prostredky o znemozneni dalsiho sireni ideologie tridni nenavisti a bagatelizace zlocinu komunistickeho rezimu.
Zeleni: Republikova rada Strany zelenych (nejvyssi organ strany mezi sjezdy) prijala dne 22. 10. 2005 v Havlickove Brode nasledujici usneseni: Republikova rada konstatuje, ze SZ nevstoupi do koalicni vlady, jejiz soucasti bude KSCM. Stejne tak se nezucastni mensinove vlady, ktera se pri hlasovani o duvere vlade bude opirat o hlasy KSCM. Navrh byl prijat velkou vetsinou clenu republikove rady.
-ms-

Navrat na hlavni stranu