Na okraj
Tomas Masek - 65
Narodil se 9. kvetna 1941 v Praze, jedno z peti deti, z nichz
vetsina zije v Kanade. Doufam, ze sve narozeniny bude slavit jako
host prezidenta Vaclava Klause na prazskem Hrade: chodili spolu
do skoly a hrali spolu divadlo. V pate obecne (Tomas zacal svou
divadelni drahu ve ctvrte obecne) spolu hrali v Jiraskove Lucerne
- Tomas hral hrabete a Vaclav Klaus (jak si Tomas vzpomina) "velice
naduteho vrchniho". (Ale to jsem asi nemel zverejnit - ted
uz Tomas pozvani na Hrad nedostane.)
Oba zustali (stejne jako jejich spoluzacka a pozdejsi znama zpevacka,
Pavlina Filipovska) divadlu verni, i kdyz sve umeni pestovali
na ruznych scenach.
Po prichodu do Kanady Tomas (mimochodem dvojnasobny otec i dedecek)
pracoval 25 roku jako inzenyr v General Electric. Pak - pri prilezitosti
inscenace divadelni hry 40 zlosynu a jedno nevinatko s
Jirim Voskovcem v hlavni roli, reziser Adolf Toman Tomase prilakal
do Noveho divadla, v kterem pusobi uz pres tricet let.
Nejdrive jako herec a - po odchodu Adolfa Tomana - jako reziser.
Sehral vic nez 80 roli, prevazne hlavnich. Mezi hrami, ktere reziroval
(a v mnohych take hral) patri: Jen o chlup Thorntona Wildera,
Posledni ze zhavych milencu, Kaktusovy kvet, Rozladene
kvarteto, Ja chci k filmu a Balkonove pribehy. Mne
v pameti take utkvel jeho televizni medailon, ktery se Zdenkou
Novotnou (s niz ho svedlo divadlo a s niz zije jiz dvacet let)
pripravil o hre Hodinovy hotelier.
Tomas ucinkoval i v rade inscenaci Ontarijske multikulturalni
asociace, jiz se stal prezidentem a - po objeveni reditelkou Talent
Bank CBC ve hre The day my grandpa died - v CBC serialech,
filmech a televiznich reklamach. Je dlouholetym clenem ACTRA a
nyni se Zdenkou ziji ve Fort Erie, kde prave s Garrison Little
Theatre uspesne reziroval hru Norm Fostera Here on the
Flight Path.
Tedy umelecky (i jinak) bohate zitych 65 let. Mnoga lieta, Tomasi!
Josef Cermak
***
Rozlouceni s Otakarem Sirekem
Narodil se 1. prosince 1921 v Bratislave. Jeho otec byl Moravak
a maminka Videnacka. Gymnazium, ktere v Bratislave navstevoval
bylo velmi pokrokovou instituci. Studenti meli samospravu a Otakar
se stal vudcem opozice. V cele "vlady" stalo devce.
Jmenovala se Anna.
Tak spolu zapolili, nejen v samosprave, ale i akademicky. Oba
byli behem celeho studia prvni ve tride. To se opakovalo i na
lekarske fakulte. Ale to uz do sebe byli zamilovani a planovali,
ze se po promoci vezmou. S promoci byl trochu problem: jenom jeden
- ten nejlepsi - student mohl promovat summa cum laude,
a oni byli oba nejlepsi. Profesor z pravnicke fakulty jim poradil,
aby se vzali pred promoci, ponevadz podle rimskeho prava manzele
jedno jsou a tak oba budou mit pravo na designaci summa cum
laude a tudiz na prezidentske hodinky. Tak se stalo a oba
dostali od tehdejsiho prezidenta Edvarda Benese zlate hodinky.
Po promoci odjeli na postgradualni studie do Stockholmu, Anna
pracovala v detske chirurgii a Otakar ve vyzkumu. Jedna z vedeckych
praci, ktere Otakar publikoval se dostala do rukou nositele Nobelovy
ceny profesora Charlese Besta, v te dobe reditele Best and
Banting Institutu v Torontu. Best Otakara pozval do Toronta
a ponevadz v te dobe se komuniste v Ceskoslovensku zmocnili vlady,
Otakar nabidku prijal. O nekolik let pozdeji Best, Otakar i Anna
(ktera do te doby pracovala jako chirurg v Hospital for Sick
Children) se stali cleny Banting and Best Department of
Medical Research a profesory na Torontske univerzite.
Otakar pracoval nejen ve vyzkumu, ale prednasel i farmakologii
a vychoval peknou radku lekarniku. Je autorem mnoha vedeckych
praci. Obdrzel cetna mezinarodni vyznamenani a takovy byl jeho
(a Annin) vehlas, ze oba - jako jedina manzelska dvojice - byli
zarazeni do serialu deniku Toronto Star, The Superstars of
Science. Cesti a slovensti lekari, kteri prisli do Kanady
po srpnove invazi jsou mu zavazani za usnadneni vstupu do lekarske
praxe.
Miloval hudbu. Byl hluboce zbozny. Dovedl se smat svym lidskym
slabostem i bolestem sveho tela. Jeho manzelstvi s Annou bylo
jednim z nejkrasnejsich, ktere jsem videl z blizka. Byl jednim
z tech, jejichz pritomnost na teto zemi cini zivot snesitelnym...
Zemrel 5. kvetna 2006.
Josef Cermak
***
Za Leopoldem Dubskym
Narodil se 15. listopadu 1920 v Novosadech. Prezil
brutalitu nacisticke okupace a po skonceni druhe svetove valky
veril v obnovu Masarykovy demokracie. V roce 1947 se ozenil s
Margaretou, s niz stravil pozehnanych 59 let.
V roce 1956 se manzele Dubsti, jejichz rodina se mezitim rozrostla
o dva syny, Herberta a Marcela, rozhodli odejit z rodne zeme.
Po ctyrech letech v Evrope presidlili do Kanady.
Jejich kanadske zacatky nebyly nepodobne zacatkum tisicu jinych
uprchliku. Delali, co se naslo a pomalicku se dostavali nahoru.
Zapojili se do zivota torontskych ceskoslovenskych organizaci
- Sokola a Ceskoslovenskeho sdruzeni. Leopolduv okamzik prisel
v roce 1970, kdy se stal reditelem Ceskoslovenske kampelicky v
Torontu. Za ery Leopolda Dubskeho ziskala Kampelicka dalsi budovy
na Spadina Avenue a jeji majetek vzrostl na 16 milionu.
Byl to skromny, cestny a statecny clovek, ktery nehledal misto
v zari reflektoru. Svuj zivot zasvetil sve praci a predevsim sve
rodine. Velice jsem si ho vazil.
Zemrel 24. dubna 2006. Jeho synum Herbertovi a Marcelovi a jejich
rodinam vyslovujeme uprimnou soustrast.
jc
***