Pevec a nadhernym basem
Predevsim je vynikajicim spolecnikem. Nema zabrany
smat se na cele kolo. A vezte, ze smich takoveho vynikajiciho
basisty, jakym Zdenek Plech opravdu je, se pekne rozleha po okoli.
Rad vypravi ruzne historky, zazitky z cest a poznatky z novych
zemi. Jednoduse se s nim neni mozne nudit. A diva se vam pri povidani
do oci. A sleduje kazde vase oka mrknuti, jak vynikajicim je posluchacem.
At s nim sedite i nekolik hodin ve spolecnosti, stejne se od nej
nedozvite, ze si jej povazuji, ze si nejakou tichou postou velke
hudebni domy o nem predavaji informace.
Proste o svych uspesich nemluvi.
Narodil se v Brne a o zpevu jako o moznosti sve budouci kariery
nikdy jako kluk neuvazoval. Ke zpivani jej privedla takova zvlastni
cesta: chodil do lidove skoly umeni v Kralove Poli v Brne a ucil
se hrat na kytaru. "Hral jsem na ni strasne dlouho a strasne
spatne a pani ucitelka Holikova, ktera me hre ucila, jednoho dne
povida: "Pojd sem a neco mi zazpivej", a pak navrhla:
"Heled, nebudeme se radeji ucit zpivat? Ty te kytare stejne
moc nedas a v tom zpevu moc cvicit nemusis," tak jsem zacal
zpivat. No a co se tyce vyberu na umeleckou skolu? Ani tehdy jsem
o pevecke kariere neuvazoval. Jen jsem vedel, ze ta stredni skola,
ktera ma matiku, chemii a fyziku, neni jednoduse pro me. Hloupy
jsem nebyl, mel jsem dobre znamky, ale tyhle vedy mi nikdy nic
nerikaly. A tak jsem hledal skolu, ktera tuto trojici predmetu
nemela, a natrefil jsem na konzervator."
Konzervator v Brne ukoncil na vybornou a odnasel si cenu Jaroslava
Kricky (1882-1969) pro nejlepsiho absolventa. Jeste jako student
na JAMU, rovnez v moravske metropoli Brne, se stal laureatem mezinarodni
pevecke souteze M. S. Trnavskeho a finalistou prestizni souteze
bel cantove souteze Feruccio Tagliavini.
Nu a dale to zase zni jako vypraveni ditete Stesteny. Preskocme
vsechen ten seznam pusobeni mladeho pevce s nadhernym zabarvenym
basovym hlasem, protoze si jej "podavali" z ruky do
ruky, az nakonec zakotvil v opere Narodniho divadla v Praze. Mety,
o ktere sni mnohy pevec svuj dlouhy umelecky zivot, a mnohdy i
marne, dosahuje rodily Brnak ve svych osmadvaceti letech. A na
svem konte ma operni postavy ruznych charakteru, ruzneho obdobi
hudby a ruznych skladatelu, coz jenom dokumentuje jeho - rekneme
- umeleckou zpusobilost byt zarazen do seznamu pevcu svetoveho
formatu: zpival v Jakobinu A. Dvoraka, postavu Vraha v
Macbethu Guiseppe Verdiho, zpival Kecala v Prodane neveste
od Bedricha Smetany,
V moderni opere Nagano Martina Smolky (k niz libreto napsal
nam znamy Jaroslav Dusek), zpival roli kanadskeho utocnika, v
soucasne dobe pracuje na postave Ramfise v Giuseppe Verdiho opere
Aida, v opere Tajemstvi B. Smetany ztelesnuje postavu
Maliny, jeho hlas se zaskvi v hlavni roli Dona Pasquala ve stejnojmenne
opere Gaetana Donizettiho (a dovolim si parafrazovat umelce, ktery
o teto roli rika, ze je "dost" velka herec vyjde
na jeviste v sedm a sleze z nej v jedenactneni co dodavat).
Nelze vyjmenovat vsechno, co jeho kultivovanym mekkym basovym
hlasem proslo. To bychom museli hovorit i o koncertech jak na
domaci, tak i na zahranicni pude, a vsimnout si peveckych div,
jakou je napr. Eva Urbanova, s niz natocil CD. Mezi jeho dalsi
uznavane nahravky patri take Prihody lisky Bystrousky (BBC)
ci Dvorakovo Stabat Mater (Sony Classical). Zdenek Plech
se vedle koncertni cinnosti a pisnove tvorbe venuje i muzikalum.
Sam je autorem dvou: Marnotratny syn a Kazatel,
a oba dva jsou motivovany historii a virou. Mlady umelec se netaji
tim, ze je verici a ze jeho domovskou je Ceskoslovenska cirkev
husitska. Jeho pradedecek kdysi postavil v Kreckovicich chram
Pane, a to jeste vice rodinnou viru utuzilo.
Ma rozpracovan jiz treti muzikal na motivy Cyrana de Bergerac.
"Kdysi jsem nemel problem skladat slova ve verse a pribehy,
a tak v tom pokracuji dale. Mam tu vyhodu, ze me nic netlaci -
ani cas a ani penize, pisi si pro radost. Muzikal je pro me odpocinek,
takova Pandorina skrinka. Ucinkoval jsem take v Cats a
moc me to bavilo. Ovsem "doma" zustanu v opere"
Znaji jej vyznamne orchestry a dirigenti v Nemecku, Francii, Madarsku,
Spanelsku, Japonsku a dnes uz i v Kanade. V jeho zivote se uspesne
naplnuji dva vrcholy jeho tuzeb tim jednim jsou pozvani
na svetova jeviste opernich domu a tim druhym je angazma v Narodnim
divadle v Praze, ke kteremu chova Zdenek uctu az posvatnou: "Myslim
si, ze je to pro Cecha velka pocta, bohuzel kult prazskeho Narodniho
divadla v Cechach uz zanika, a to je skoda." Kdyz se jej
zeptate, ve ktere zemi se mu libi nejvice, nezavaha - je to ta
jeho rodna. Vsude se rad podiva, chvili pobude, ale domu se vraci
nejradeji.
Do Kanady pricestoval ke konci prosince lonskeho roku a domu se
vrati az na Velikonoce. Dlouhy pobyt v cizine bez pratel a blizkych.
Ovsem za tu dobu zde nastudoval role do tri oper, ktere se v te
dobe odehraly. Ta prvni - Wagneruv Soumrak - svou premieru
mela 30. ledna. Velka melodicka role kneze Orovesa v Belliniho
klasicke opere Nora, ocenilo obecenstvo vubec poprve v
milanske La Scale v roce 1831 v Toronte jsme ji videli v
premiere 30. brezna. A konecne ze zcela jineho soudku je postava
vojina v Bergove Wojckovi. Role se v teto opere, pochazejici
z obdobi dodekafonismum ve 20. stol., ani nezpivaji, ale mluvi
na tonech, tzv. sprechgesang. Tato opera mela premieru o den pozdeji.
Takze pevec sel v case priprav ze zkousky na zkousku.
Jak je prijemne vyslechnout zpev Zdenka Plecha, to uz poznali
navstevnici Nocturen zacatkem brezna a take clenove Mozartovy
spolecnosti v Toronte, kde zpival o mesic pozdeji.
Nevim, jak by znel jeho hlas s tenorovym zabarvenim. Nesmejte
se, puvodne se totiz na tuto drahu usilovne pripravoval, protoze
vsichni predpovidali, ze bude zpivat v " jedne rade"
s tremi slavnymi tenory Carrerou, Domingem a Pavarottim,
ktere vzdycky obdivoval. Jenze maticka Priroda si zalaskovala
a po mutaci nechala zrodit noveho basistu: "Tesil jsem se
na mnoho tenorovych roli, totiz ty nejkrasnejsi jsou napsany pro
tenoristy, ale jsem vdecny za to, cim jsem obdarovany..."
Talent, ktery mu dal predpoklady byt zvan na jeviste, o kterych
se pevcum v jeho veku jenom zda, povazuje za dar shury. Za neco,
co ma za povinnost opatrovat a podelit se o to s ostatnimi.
A Jihomoravan je opravdu clovek velkeho srdce.
Text a foto: Vera Kohoutova
