Tri rozhovory u prilezitosti
zrizeni ceskeho konzulatu v Torontu
Pan namestek ministra zahranici Pavel Svoboda prisel na ranni
nedelni msi v kostele svateho Vaclava v Torontu, kde byl pritomen
i krtinam a posleze se v hale kostela zucastnil setkani s krajany,
ktere moderoval farar Svorcik. V prijemne atmosfere zpestrene
tradicnim obcerstvenim padaly otazky zejmena na dvoji obcanstvi.
Odpovedi na toto tema vyznely v tom smyslu, ze se o teto otazce
neustale uvazuje, ale zatim se na jejim reseni prilis nepracuje.
Nicmene pan namestek prozradil, ze je mirne optimisticky ve veci
dvojiho obcanstvi. Pripravuje se novela zakona a to, zda bude
prijata bude zalezet i na novem parlamentu. "Zalezi i na
vas, kdo bude sedet po volbach v parlamentu."
V mirne casove tisni po setkani s krajany a pred odjezdem do Ottawy,
kde na namestka cekala oficialni cast programu navstevy a jednani
s kanadskymi vladnimi partnery se zastupci tri mistnich krajanskych
medii bezprikladne dohodli a usedli ke spolecnemu rozhovoru
s namestkem Svobodou. Televizni Zaber (Z), ctrnactidenik Novy
Domov (ND) a Satellite (S) stridave kladli otazky a pan namestek
vstricne a beze spechu odpovidal, dokonce i upozornil na svehlavost
jednoho z nastrcenych magnetofonu. Krome zaznamu z tohoto setkani
prinasime i rozhovor s ceskym velvyslancem Pavlem Vosalikem a
novym konsulem v Torontu Petrem Mikyskou.
Z: Rano jste se zucastnil mse svate, jakou roli hraje ve vasem
zivote vira?
PS: No, vira hraje v mem zivote pomerne zasadni roli, v podstate
si myslim, ze vsechno podstatne, co jsem ve svem zivote mohl poznat
je nejakym zpusobem spojeno s moji virou.
Z: Na to navazuje tedy, proc jste si vybral tento kostel, katolickych
je zde samozrejme vic.
PS: Po pravde receno, vybral mi ho pan velvyslanec Pavel Vosalik.
Ja jsem jenom pozadal o to, ze bych se chtel zucastnit mse svate
a je to jeho zasluha, ze jsem se dostal do tohoto spolecenstvi.
ND: Co bylo hlavnim motivem toho, ze jste zavital do Toronta.
Co vas sem privedlo v prvni rade? Je to ten chystany konzulat?
PS: Ano, od prvniho unora v Torontu oficialne funguje novy
generalni konzulat Ceske republiky, a protoze se tady v nem budou
konat take volby do parlamentu CR, do poslanecke snemovny, 1.
a 2. cervna tohoto roku, a protoze ja jsem odpovedny za konzularni
agendu, kam spadaji volby na nasem ministerstvu, prisel jsem se
mimo jine podivat na to, jestli v techto prostorach bude skutecne
mozno radne tyto volby uskutecnit.
ND: Je uz na miste se ptat na technicke detaily registrace
volicu, jak maji volici tady postupovat nebo kde maji hledat informace
na toto tema?
PS: Mohl bych vas odkazat na internet, ale to by asi nebyla
ta odpoved, kterou zadate. Samozrejme od toho je tady prave ten
generalni konzulat, aby se zajemci o volby obraceli prave na nej.
S: Volby nejsou levnou zalezitosti. My jsme v Torontu nedavno
videli cesky film Cesky sen, a tam se hovorilo o tom, ze treba
to referendum o vstupu do Evropske unie stalo asi 200 milionu
korun. Nevim tedy, kolik stoji volby do ceskeho parlamentu, ale
jsou vyhrazeny take nejake financni prostredky na informovanost
pro krajanske komunity?
PS: Tak pokud jde o cenu voleb, tak to jste z levneho kraje,
jak se rika, odhaduje se, ze volby stoji neco mezi osmi sty milionu
a jednou miliardou ceskych korun. A v ramci techto prostredku
se samozrejme pamatuje na kampan i mezi krajany, je to vlastne
taky ukolem zastupitelskych uradu ceske republiky, aby ceske krajany
informovaly, cili odpoved na vasi otazku je ano.
Z: Co je vlastne poslanim vasi cesty do Kanady?
PS: Tady v Ontariu, ja jsem do Toronta prijel za ucelem toho
generalniho konzulatu a setkat se s krajany, ale jeste dnes odpoledne
se presunuji do Ottawy, kde budu mit zitra oficialni jednani s
predstaviteli federalni vlady. Temat k jednani bude pomerne hodne,
budeme hledat predevsim temata, ktera jsou pozitivni pro rozvoj
vztahu mezi Kanadou a CR, a tady je tech spolecnych jmenovatelu
cela rada. Spolupracujeme v oblasti rozvojove spoluprace ve svete
velmi uspesne, budeme hovorit o dohode mezi Kanadou a CR o vymennych
pobytech mladeze, ktera ted byla jaksi technicky dokoncena a hleda
se prilezitost pro jeji slavnostni podepsani. Nevyhneme se ani
otazkam vizove nereciprocity mezi Kanadou a CR, na teto otazce
pracujeme velmi intenzivne dlouhou dobu a konaji se ruzne politicke
i technicke konzultace za timto ucelem, takze verim, ze v nejakem
horizontu dospejeme k uspechu, byt samozrejme vedle nas za tuto
zalezitost take bojuje Evropska unie.
Z: V dnesnim setkani s krajany padly otazky na dvoji obcanstvi.
To je otazka, ktera zajima Cechy v zahranici a zajima je, co se
bude dal dit s dvojim obcanstvim.
PS: Tak dvoji obcanstvi je samozrejme problem, jimz se statni
sprava zabyva, konkretne otazky statniho obcanstvi jsou na ministerstvu
vnitra, nejsou na ministerstvu zahranicnich veci, a cini se urcite
pripravne legislativni prace pro to, aby doslo k uvolneni toho
soucasneho tuheho principu lpeni na jednom statnim obcanstvi.
Nicmene se nedomnivam, ze by bylo realne, ze by prislusna novela
zakona byla prijata jeste v tomto volebnim obdobi, protoze v parlamentu
uz je tolik legislativnich navrhu, ze se to technicky neda zvladnout.
S: Ja bych se ted jeste vratila k te oficialni casti vasi navstevy,
k jednani s kanadskymi partnery na federalni urovni. Mezi Ceskem
a Kanadou dosud neexistuje smlouva o vzajemne pravni pomoci a
v urcitem smyslu to komplikuje celou radu veci. Uvazuje se o tom
nebo bude to na poradu jednani?
PS: Ano, i otazky v oblasti pravni spoluprace jsou na poradu
jednani. Takova smlouva, ktera je nejvic na spadnuti je tedy smlouva
o extradici, o vydavani, jejiz text je uz asi dva roky dohodnut
a ted je zapotrebi to dotahnout mezinarodne pravne do poradku,
tedy to podepsat, a pripadne ratifikovat. Tato agenda take bude
na poradu jednani. Nicmene na prvnim miste neni ta dohoda o pravni
pomoci, ktera take bude na poradu dne, ale ta dohoda o vydavani
v tuhle chvili.
Z: Jake mate dojmy z pobytu v Kanade, ze setkani s obcany,
krajany, emigranty?
PS: Tak ja jsem zatim absolvoval to setkani dnesni v Torontu
a vcerejsi na Masaryktownu a potom jeste v Montrealu. Je videt,
ze tady cesti krajane udelali kus prace a ze jsou to lide, kteri
se tesi vseobecne vaznosti. Ze dobre reprezentovali tady to cesstvi,
za to jim patri samozrejme velky dik. Nejenom za to, ja jsem velice
potesen a vdecny i za ty informace, ktere jsem dostal o jejich
angazma v pomoci druhemu odboji, za pomoc, kterou cesti krajane
zde poskytovali, kdyz v Cechach vypukly pred nekolika lety povodne
a krajanska pomoc byla velmi dulezita. Jsou to prijemna setkani,
ktera jsou prinosem i pro mne samotneho. Vite, kdyz je clovek
v Cechach, tak si svoje cesstvi neuvedomuje. Kdezto tady si vlastne
muze sahnout na to, co to vlastne vsechno znamena a jak hluboce
jsme tim prostoupeni.
Z: V jinych zemich setkani s emigranty maji podobny charakter
nebo maji lide jine starosti, jine problemy a otazky se lisi?
PS: Tak, nekdy maji jine problemy, samozrejme otazky dvojiho
statniho obcanstvi, ty jsou na stole v podstate vsude. Zavisi
to na tom, jak je ta zeme bohata, v jakych socialnich podminkach
nasi krajane ziji, ne vsude se tak dobre uchytili jako treba tady
v Kanade a to potom jde rec o uplne jinych aspektech zivota nez
zrovna jenom o politice.
Z: Jaky nazor mate na volice, kteri ziji trvale mimo CR
maji zasahovat do prubehu deni v Cesku nebo tomu maji dat volny
prubeh? I kdyz asi tezko muzete mluvit jen jako soukroma osoba,
presto by me zajimal vas osobni nazor.
PS: Ja myslim, ze ta odpoved je pomerne nasnade. Zajima vas
osobne, pokud jste cesti obcane a mate pravo volit, zajima vas
napriklad, jak dopadne zakon o statnim obcanstvi? Zda bude zmena
z jednoho statniho obcanstvi na dvoji nebo nebude? O tom se hlasuje
v parlamente, o tom hlasuji poslanci konkretni. Takze pokud to
chcete ovlivnit, tak si musite najit toho spravneho poslance,
tu spravnou stranu, ktera bude vase pozadavky prosazovat v parlamentu,
takze volby se tykaji i ceskych obcanu v zahranici.
Z: Cili vy byste doporucoval, aby kazdy cesky obcan zijici
v zahranici se voleb zucastnil?
PS: Samozrejme. Cesky stat vynaklada velke prostredky na to,
aby umoznil vykon volebniho prava ceskym obcanum v zahranici a
musim s politovanim konstatovat, ze velmi malo lidi zatim tohoto
prava vyuziva. I kdyz chapu, ze volit v zahranici neni tak jednoduche
jako volit v Cechach, ze je to spojeno s nejakym dojizdenim a
tak dale, ale proste volby jsou nasim vrcholnym pravem a je to
jeden z vrcholnych projevu demokracie, pokud chceme demokracii,
nemuzeme nevolit v podstate.
ND: Uvazuje se o tom, ze by ty volby bylo mozne udelat prave
i korespondencne?
PS: Ministerstvo zahranicnich veci prosazovalo tento bod do
novely zakona o volbach uz pro letosni rok, ale bohuzel v parlamentu
jsme s tim neuspeli. Takze je evidentni, ze je tam potreba navolit
lidi, kteri by tomuto vasemu pozadavku vysli vstric. Je tedy znovu
zajmem ceskych obcanu zijicich v zahranici, aby si to ohlidali.
S: To se snadno rekne, ale uvedomme si ty vzdalenosti. Pokud
nekdo treba z Britske Kolumbie chce volit, pokud ma jet do Montrealu,
Toronta nebo Ottawy, skutecne dostavit se k volbam na zastupitelsky
urad, tak je to v podstate ohromna obet, protoze to se neda zvladnout
za hodinu nebo dve, ani za pul dne.
PS: No jednou si to musite masove protrpet a navolit si do
parlamentu ty spravne lidi, aby v pristich volbach uz jste mohli
volit korespondencne. Korespondencni volba neni zajmem ceskych
obcanu zijicich v Cechach.
S: To chapu, ale jak se obcane CR, kteri ziji tady a maji zajem
volit, sleduji ceske noviny, nebo sleduji vyvoj v Cechach prostrednictvim
internetu, ctou Novy Domov nebo Satellite, ale presto, aby ziskali
nejaky podrobny prehled o tom, kdo je jaky z tech kandidatu, to
je dost dobre nemozne.
ND: Presneji receno, kdo je ten clovek koho mame volit, aby prosadil
korespondencni volbu, kdyz to reknu natvrdo.
PS: Na to je nekolik moznych zpusobu odpovedi. Zaprve, je
potreba, aby nektera strana, pokud mozno ta, ktera pak bude mit
silu to prosadit, si to dala do volebniho programu. Tyto problemy
ceskych obcanu v zahranici zatim, pokud vim, nejsou politickymi
stranami, aspon temi, ktere do toho maji co hodne mluvit, jaksi
vnimany dostatecne citlive. Bylo by tedy dobre, aby nektera ze
stran si to dala do volebniho programu. Pokud jde o otazku, ze
cesti obcane v zahranici nemaji dost dobre moznost poznat koho
maji volit, jaksi osobne co je to za lidi, tak tady bych upozornil,
ze zacne v nejblizsich tydnech pres satelit vysilani z nekolika
ceskych kanalu, nejprve zpravodajskych, takze bude moznost, myslim
si, ze to zprostredkovava americka spolecnost Dish Network.
Bude tedy dostatek zpravodajskych informaci, budou tam diskuse
mezi predstaviteli volebnich stran, takze bude tato moznost pro
ceske obcany v Kanade a ve Spojenych statech ty lidi poznat na
vlastni oci. V zari bude tento zpravodajsky program jeste rozsiren
o ceske filmy, takze bude se i na co koukat pro zabavu.
Z: Prednasite na vysoke skole a zaroven jste namestkem ministra.
Co vam dava skola a co vam dava ta funkce.
PS: Tak skola mi dava styk s mladymi lidmi a navzajem se to
rozviji a vhodne podporuje. Byt neustale ve styku s tim aktualnim
pohledem mlade generace je neco velmi prinosneho, inspirujiciho
i pro vykon te statni spravy samozrejme.
S: Jeste velice kratce, vy jste rikal, ze na ministerstvu mate
na starosti vlastne krajanske komunity po celem svete. Mne se
nekdy z pohledu cloveka, ktery zije v Kanade ale travi obcas taky
dost casu v Cesku zda, ze ty vztahy mezi Ceskem a krajanskou komunitou,
nebo krajanskymi komunitami, je takova velice citliva zalezitost,
jak v Cechach tak v tech krajanskych komunitach po svete. Muzete
strucne srovnat tyto komunity, co jsou asi jejich nejvetsi problemy
ve vztahu k Cecham a zase problemy Ceska ve vztahu k tem komunitam?
Tady se mluvilo o diskriminaci, cili dvojim obcanstvi nebo jeho
nedostatku, majetkove pomery a podobne, ale jiste ty Cechy po
svete trapi i jine veci a na druhe strane zase treba Cesko ma
dojem, ze neco by od krajanu mohlo dostat a nedostava.
PS: Tak ja myslim, ze nejvetsim problemem ve vztahu ke krajanum
v zahranici je to, ze kazda z tech skupin premysli trosku jinak,
ma jinak nastavene mysleni, kazdeho tizi prave neco jineho. Na
tuto otazku se velmi tezko odpovida.
S: Je to v tom, ze si my krajane myslime, ze prave ty nase
problemy jsou nejdulezitejsi a tlacime na to, aby doslo k nejakemu
vyreseni a na druhe strane jine krajany v jinych zemich tlaci
jine veci a vy se mezitim tak jako pohybujete?
PS: Mozna ze to taky souvisi bud se vzdalenosti nebo socialnim
postavenim te ktere skupiny, ale napriklad krajany v Australii
nebo na Novem Zelandu trapi to, aby se mohli treba na cast roku,
jsou-li v duchodu, vratit do Ceske republiky, protoze tamejsi
legislativa jim umoznuje jenom velmi omezeny pocet dnu, ktery
mohou stravit mimo prislusny stat, nechteji-li prijit o duchod.
Tak to je treba jiny druh problemu, ktery resime s krajany na
druhe strane sveta.
S. A jeste kratce k tomu, mate pocit, ze krajane delaji pro Cesko
co mohou anebo jsou tam rezervy, nebo videl byste nejake moznosti
dalsi, aby ten rozhovor byl oboustranny, ze. Nejenom to, co my
chceme od vas, ale mozna i to, co vy chcete od nas.
PS: Urcite, jsme vzdycky velmi poteseni, kdyz krajane jaksi
se vzedmou k aktivitam v dobe, kdyz to Ceska republika potrebuje,
jako se to ukazalo pri tech povodnich. Zaroven si ale myslim,
ze nasi krajane zde v Kanade by se mohli vic angazovat v tom,
aby byla zrusena ta vizova nereciprocita ve vztahu k CR, aby proste
vznikaly vnitrni tlaky v Kanade, nejenom vnejsi tlaky od nas.
S: Konkretne jak? My treba piseme dopisy nasim poslancum, petice
ministerstvu... Jak konkretne bychom meli dal tlacit, mate nejaky
navrh?
PS: Ja si myslim, ze ty dopisy poslancum jsou ta spravna cesta.
Ovsem na rozdil od Spojenych statu americkych, vizove otazky tady
v Kanade, pokud jsem spravne informovan, jsou v moci prevazne
exekutivy, tedy vlady.
***