Ve ctvrtek 16. unora Vaclav
Postranecky a Nina Jirankova v cerne komedii
Moje teta, tvoje teta
Pokud me moje pamet nemyli, pak jsme se tesili z navstevy dvou
(soudobych a presto uz) hereckych legend ceskeho divadelnictvi
Jany Hlavacove a Petra Kostky v unoru 2003. Jeste dlouho pote
v nas doznivala neopakovatelna atmosfera komorniho predstaveni
dvou hercu dramatika Alberta Ramsdella Gurneyho Milostne dopisy
v rezii Ladislava Smocka. Vzpominate? Herci sedeli v kreslech
a predcitali dopisy svych postav. Slova, slova, sama slova, rekl
by Hamlet. Ale nam naskakovala husi kuze. A usmev, ktery vyvolala
nase vzpominka shodujici se s textem postavy. A jeste si vzpominam,
ze pani Hlavacova mela tenkrat srdce naplnene materskym neklidem,
protoze se jeste ne dostatecne mohla radovat z narozeni vnucky
Anicky. Uteklo to. Starosti o veci kolem hostovani si na sebe
vzal reziser a herec Noveho divadla v Toronte Pavel Kral, tehdy
v roli producenta.
Dnes stojime temer pred stejnou situaci: ve ctvrtek 16. unora
se odehraje premiera inscenace kanadskeho dramatika Morrise Panycha
s novym nazvem Moje teta, tvoje teta, kterou pro Nove divadlo
rezijne upravil, scenu navrhl a hlavni roli sehraje predni herecka
osobnost cinohry Narodniho divadla v Praze Vaclav Postranecky.
Jeho partnerkou je Nina Jirankova.
Nechci se zabyvat dejem hry a jeji historii, to si rekneme priste
ackoliv, radeji bych se o deji ani nezminovala, abych neprozradila
neco, co by mel objevovat divak sam. Dnes bych chtela nasemu ctenari
priblizit herecke osobnosti alespon v utrzkovitych vzpominkach.
Pana Postraneckeho si vybavi zejmena ti nasi divaci, kteri maji
radi Vasila Nikolajevice Gogola. Protoze prave od tohoto ruskeho
dramatika z prvni poloviny devatenacteho stoleti uvadelo Nove
divadlo po vsech strankach velice uspesnou hru Zenitba.
A hostoval s ni v hlavni roli Podkolatova prave pan Postranecky.
Bylo to v prosinci 1995, a kazde predstaveni zcela naplnilo sal.
Podal uzasny vykon a k temuz strhl vsechny ostatni herce amaterske
sceny. Doma byl za tutez roli ocenen prestizni Cenou Thalie.
Mozna ani nevite, ze se pan Postranecky, jak to o sobe tvrdi v
knize Hvezdy ceskeho filmu (Praha 1997, III. dil,
Radana Vitkova a Tomas Rizek), k herectvi vlastne prozlobil. Ctete
spravne - prozlobil. Aby byl pod trvalym dohledem, vodil
ho starsi bratr Jan do Dismanova detskeho rozhlasoveho souboru,
kam si take chodila rada reziseru vybirat predstavitele detskych
roli. Jeho prvni roli byl Smolicek, ktereho si v rozhlase zahral
po boku Otomara Korbelare v roce 1949. V te dobe byl sestilety.
O tri roky pozdeji se poprve objevil pred filmovou kamerou. Jednalo
se o film Konec strasidel, pak nasledoval Punta a ctyrlistek
a role Bohouska Honzatka ve filmu z roku 1955 Vzorny kinematograf
Haska Jaroslava. Kde se take a verim, ze snad i poprve
jako kolegove - setkava s pani Jirankovou A od vzniku televize
v roce 1953 se zacal objevovat v detskych poradech i tam. Ostatne,
zadne z medii mu nebylo cizi, ve vsech velice rychle zdomacnel
a zabydlel se. Ovsem cesta za umenim pana Postraneckeho nebyla
ani zdaleka tak primocara, jak bychom u tak talentovaneho herce
ocekavali.
Pres dlouhodobou zkusenost hereckou se na DAMU rodily Prazak nedostal.
Takze cesta k divadlu vedla pres vyucni list - zamecnicky. Dlouho
vsak cerne remeslo neohrival, protoze nastoupil jako jevistni
technik do libereckeho divadla, odtud do Uherskeho Hradiste, kdyz
ale velke prilezitosti si odehral pozdeji v brnenskem divadle.
Na tamejsi angazma vzpomina jako na jedno z nejkrasnejsich. Pocatkem
70. let presel do Mestskych divadel prazskych a od roku 1979 je
clenem Narodniho divadla v Praze.
Pavel Kral, ktery i v tomto pripade na sebe opet rad vzal ulohu
producenta, si jej velice dobre pamatuje prave z pusobeni v Mestskych
divadlech prazskych. Sam tam tehdy zastaval funkci sefa umelecko-technickeho
souboru a o panu Postraneckem rika:
"Zazaril ve hre 14. hrabe Guerney v rezii dnes temer
osmdesatileteho Frantiska Misky. Mlady herec podal uzasny vykon
ale i v ostatnich inscenacich byl vynikajici. Nastesti neni
zaskatulkovan do jednoho typu postav, takze jej vidime jak v narocne
dramaticke roli, napr. Oidipus, tak i v komedialnim filmu,
kupr. S tebou me bavi svet. Mj. tuto komedii oznacili cesti
divaci za komedii 20. stoleti... Pak jsem mladeho charakterniho
herce ztratil z oci, emigroval jsem. Vaclav Postranecky patri
k te herecke generaci, ktera navazala na sve vynikajici predchudce
- vzpomenme treba Janu Hlavacovou, Ludka Munzara, Petra Kostku,
Josefa Kemra, Rudolfa Hrusinskeho aj., kteri zase vystridali dnes
jiz ceskou hereckou klasiku ztelesnenou v osobnostech panu Vaclava
Vydry st., Josefa Pivce, Karla Högra, Zdenka Stepanka, Ladislava
Peska a dalsich. V pameti mi utkvela zejmena vyrazna herecka osobnost
Vaclava Vosky, ktery zemrel ve svych ctyriasedesati letech. Podle
me brzy. Povazuji jej za jednoho z nejlepsich ceskych hercu dvacateho
stoleti, byl to tenkrat takovy muj druhy tata...ale to je jina
kapitola.
A Nina Jirankova? Zazil jsem ji take v Mestskych divadlech prazskych,
i kdyz ji obsazovali i do ceskych filmu. (Vzpomenme treba Vzorny
kinematograf Haska Jaroslava, ktery byl doslova prehlidkou
ceskeho herectvi pozn. autorky.) Vzdycky byla noblesni dama.
Hravala vazne kusy, nikdy jsem ji nevidel v komedii. Je vyslovene
dramaticka herecka. Pamatuji se na hru O'Casony Dum se sedmi
balkony, ktera se davala jeste pred rokem 1980. Pak jsem ji
videl ve Viole s Janou Preissovou .Obe byly vynikajici. Potkavali
jsme se v klubu divadla ABC, kdyz jsme sedavali na sklenicce vina
s neuveritelne vitalnimi a popularnimi hereckami Marenkou Rosulkovou
a Evou Svobodovou, ci o generaci mladsimi Jaroslavou Adamovou,
Danou Syslovou a Libusi Svormovou..."
Povidat si o ceskych hereckych generacich a jejich tvorbe v ruznych
divadlech je vzdycky zajimave, zejmena mate-li jako ke karetni
hre zasveceneho partnera. Kolik ceskych hereckych zivotnich pribehu
jsme potkali uz i tady v Toronte? Pripomenme si treba Jiriho Voskovce,
nedavno zesnulou Stellu Zazvorkovou, Pepicka Zimu, Viktora Preisse,
Ladislava Smoljaka, Antonina Prochazku, ci Emilii Vasaryovou,
Kamilu Magalovou a Michala Docolomanskeho ze sveta slovenskeho
divadla.
A ze se mame i tentokrate na co tesit, dokumentuje i fakt, ze
tato cerna komedie doslova obletla republiku a ze se v ramci svatecnich
dnu dostala i na seznam nabidek podstromeckovych darku. .
Je nutne jeste upozornit, ze premiera se nezvykle kona jiz
ve ctvrtek 16. unora ve 20 hodin, v patek ve 20 hodin
je prvni repriza a v sobotu 18. unora se hraje v 16 a ve 20 hodin.
Predstaveni se nekona v nedeli, protoze herci se svou inscenaci
odletaji do Vancouveru a pote se hned vraceji do vlasti, kde na
pana Postraneckeho ceka predstaveni Lucerna na domaci scene Narodniho
divadla v Praze.
Rezervace jsou zcela nezbytne. Volejte pres den: 416/363-7686,
vecer: 416/463-3182.
Vera Kohoutova
