Pekna vzpominka na detstvi
Na Mikulasskou zabavu poradanou Sokolem Toronto chodivame
uz dnes samozrejme. Ani nam neprijde, ze vlastne jiz vice nez
polovinu stoleti. Ano, po vice nez padesat let se zde setkavaji
lide, kteri maji jinak k sobe pomerne daleko, aby si popovidali,
zavzpominali, zatancovali a aby si udelali jakysi polocas ve vypjatem
obdobi priprav na svatky vanocni. Starostka torontskeho Sokola
Hanka Juraskova je v Kanade tricet sedm let, a jak sama potvrdila,
pametnici prvni mikulasske zabavy zarazuji do let 1951...
I o te sobote 26. listopadu, kdy se role andela ujala Anicka Mackova
a biskupskou kutnu svateho Mikulase oblekl Pavel Christof - a
za tech snad deset let, co si kostym obleka, ji dovedl temer k
dokonalosti. Darku se sesla pekna hromadka. Lide se bavili, meli
dobrou naladu, svatecne vyzdobena mistnost dokreslovala to, cim
vsichni pritomni v ten vecer zili - vedomim, ze i v predvanocnim
shonu je dobre se zastavit a zklidnit mysl. V klidu usrknout dobreho
moku a ve vzpominkach se vratit treba i do detstvi.
Tehdy nam 5. prosince klepavali na dvere Mikulas - ktery podle
legendy v ten vecer sestoupil z nebe, aby obdaroval hodne deti
darky a zlobive uhlim, doprovazen certem a andelem a vyzvidali,
zda patrime mezi ty hodne ci zlobivce. A to certisko vleklo osklivy
zaplatovany pytel, do nehoz sbiral neposlusne deti... a andel
tu certovu dychtivost, uz uz nejakeho toho kluka uzmout, usmernoval.
Ale nejvice nam v pameti utkvel prirozene rozdavac darku Mikulas.
Ohromna biskupska cepice, zatocena vysoka hul, bohate vousy...
a dobrosrdecny usmev. To se mu to smalo, kdyz jedinym jeho ukolem
bylo vyslechnout sliby vylekanych deti, ze uz budou hodne, a obdarovat
je balickem... Tenkrate, v nasich detskych letech, jsme jeste
nevedeli, ze vlastne svaty Mikulas. Dnes ma historie Mikulase
prece jen jiny nadech. Sice stale se klepe na dvere domacnosti
s detmi, ale uz si pripoustime, ze nejde o smyslenou postavu,
ale o postavu, ktera ma historicky podklad. Ovsem to bychom ale
museli zalistovat v historii kolem roku 260 a vydat se do Patary
na jihozapade Male Asie, kde se narodil. Dozil se skoro devadesati
let, zemrel, jak pravi historikove, 6. prosince mezi 345 a 351.
Po povoleni krestanstvi cisarem Konstantinem v roce 313 se stal
prvnim biskupem. O Mikulasi existuje cela rada legend, my si ted
vystacime treba tim, co vsechny sjednocuje v tvrzeni, ze mel dobre
srdce a ze pro svou stedrost byl vsemi milovan. Zrejme tolik,
ze oslavovat jeho jmeno a pamatku zpusobem tak veselym, jak tomu
na mikulasskych zabavach je, zarucuje svatemu muzi jeho nesmrtelnost.
Vera Kohoutova