Navrat na hlavni stranu

Nepotrebny moralista
Jak mame spravne a spolehlive poznat, spatri-li svetlo sveta jednou za sto let lidska bytost, jiz byla vdechnuta duse presahujici dimense sve doby? Ne nad kazdou kolebkou je soucasnikum dano znameni zarici hvezdou na nebi a tak nam soucasnikum nezbyva nez alespon s uctou zaznamenat stopu velkeho cloveka, kdyz je povolan na vecnost.
V noci na 20. zari 2005 zemrel ve Vidni v biblickem veku devadesati sesti let Simon Wiesenthal. Narodil se jako rakousko-uhersky poddany na uzemi dnesni Ukrajiny, jeho materstinou byla jidis a polstina, kvalifikaci architekta ziskal v Praze. Jako Zid musel projit dvanacti koncentracnimi tabory a trikrat jenom o vlas prezil vlastni popravu. Po valce se jeho zivotnim mottem stala nejen slova neni horsiho hrichu nez zapomenuti, jez si precetl v deniku zidovskeho devcatka, zavrazdeneho v koncentracnim tabore, ale take spravedlnost, ne pomsta.
Podarilo se mu vypatrat ne mene nez 1100 nacistickych zlocincu, jeho nejspekularnejsim uspechem bylo v roce 1960 odkryti prave identity nenapadneho argentinskeho skladnika, jimz nebyl nikdo jiny nez manager holocaustu Adolf Eichmann. Wiesenthal prokazal nacistickou minulost cele rade vyznamnych povalecnych rakouskych politiku a ne vzdy se mu za to dostalo uznani. Vyhrozovali mu soudem, nucenym vystehovanim z Rakouska, byl obvinen, ze kali do vlastniho hnizda a pred jeho domem vybuchla jeste v roce 1982 (!) bomba. Tehdejsi rakousky kancler Bruno Kreisky nazval Wiesenthala nepotrebnym moralistou.
Nemensi obcanskou statecnost Simon Wiesenthal prokazal, kdyz kratce po valce prohlasil, ze neni rozdil mezi mladymi Zidy a Nemci. Na svatbu sve dcery pozval esesackeho dozorce, ktery ani v nelidskych podminkach koncentracniho tabora neprestal povazovat ponizene a vrazdene Zidy za lidske bytosti sobe rovne. Ani v techto pripadech to Wiesenthalovi nevyneslo obdiv.
V dobe sporu o roli Svycarska za II. svetove valky nejen opakovane vyzval zemi pod Alpami, aby se konecne vyporadala take s temnymi strankami vlastni minulosti, ale vzal ji v ochranu pred neoduvodnenymi utoky. Behem rozhovoru, ktery mi u prilezitosti svych devadesatin poskytl pro Lidove noviny se ukazalo, ze porad jeste umi pekne cesky. Se smichem predvedl i vyrazy, ktere se sice v citankach nevyskytuji, ale zato je casto slysime na ulici. Mezi krasne vlastnosti Simona Wiesenthala patrilo, ze pres hruzy zivota dokazal zustat veselym clovekem.
Petr Chudozilov - Basilej
Hospodarske noviny - rijen 2005

Navrat na hlavni stranu