Potemkinovy vesnice a Katerina
II.
Marne jsem se snazil vybavit si v hlave, kdy jsem se
poprve setkal s terminem Potemkinova vesnice. Priznam se, ze ani
nevim, kdy vznikl a jestli se zaklada na skutecne historicke udalosti.
Spise tusime nez presne vime, co to znamena. Jedna se o osadu,
kde je vse na prvni pohled dokonale a nalestene, takze nahodny
navstevnik ma predstavu o poradku a neobycejne vysoke zivotni
urovni obyvatel, zatimco se jedna o zkorumpovany system, kde nic
nefunguje. V nedavne dobe jsme byli svedky, jak se takove Potemkinovy
vesnice budovaly pro zahranicni turisty v nasi domovine. Tu prosperujici
Slusovice, jindy to byly nove prosperujici zavody ci zdravotni
rekreace horniku v statnich zotavovnach. A tak se stalo, ze by
si jeden mohl myslet, ze Potemkin byl soucasnikem Stachanova nebo
jinych hrdinu ranneho udobi socialismu.
Abych rekl pravdu po Potemkinovi jsem ani nikdy nepatral. Az do
minuleho utery, kdy jsem ho spatril na vlastni oci. Najednou stal
prede mnou jako zivy. Vlastne to byl jeho portret triasedmdesat
a pul centimetru vysoky a sedesat centimetru siroky. Konecne jsem
tohoto genia predchudce Jary Cimrmana spatril na vlastni oci a
dokonce jen o par metru vedle stala jeho metrova socha od Ivana
Petrovice Martose. Rakousky malir Johann Baptist Lampi zvecnil
prince Grigoryje Potemkina okolo roku 1790. Potemkinovy vesnice
nejsou jedinym tajemstvim, ktere nam slechtic zanechal. Otazkou
je, jestli byl pouhym milencem Kateriny II. ci dokonce tajnym
manzelem, coz je zrejme i v ruskych dejinach zvlastnosti.
Podobne jako kolem Potemkina se objevuje spousta zahad i kolem
Kateriny II. Jednou z nich je proc ma ve svem znaku pismeno E.
Vysvetleni je pomerne snadne. Ackoliv se narodila v nemeckem Stetine
prijala ruske jmeno Jekaterina a v azbuce se pise pismeno JE jako
E.
O jejim nemravnem zivote koluji spise legendy a portrety v Art
Gallery of Ontario ji ukazuji ve starsim veku, ale skutecnosti
je, ze byla spise grafomanka nez nymfomanka, o cemz svedci rada
dopisu, ktere si vymenila s Voltairem. Take zde muzeme videt devet
Voltairovych portretu od Jeana Hubera.
I kdyz vystava Catherine the Great, ktera je v Art Gallery
of Ontario (317 Dundas St., Toronto) od 1. rijna 2005 do 1. ledna
2006 nepredstavuje spickova dila z petrohradske Ermitaze, predstavi
nam spoustu zajimavosti z obdobi, kdy se tato panovnice pri prevratu
chopila moci a kdy se ji podarilo rozsirit sve imperium. Navic
maloktery panovnik byl takovym privrzencem umeni jako ona.
I kdyz Ontarijska galerie pri soucasne prestavbe vypada tak trochu
jako Potemkinova vesnice na ruby, presto pod ne prilis lakavym
vnejskem muzeme nalezt, diky teto vystave, radu zajimavosti vcetne
zlateho kocaru, ktery se pouzival az do roku 1881.
abe