Nedele prohyrena s filmovymi
postavami
Nedele 11. zari mi pripadala jako namalovana. Vyloupla
se necekane natolik priznive, ze dodnes s temi postavami ziji
a dodnes nosim v mysli jemnou tvar, oramovanou blondatymi vlasy,
krehke tricetilete ceske reziserky Marie Prochazkove, a lehounce
nahrbeneho, subtilniho, s rozcuchanou hlavou - decentneji bych
rekla vsudybylym brunetovym porostem - osmatricetileteho, take
ceskeho rezisera - Bohdana Slamy. Z mnoha moznosti v duchu co
s nacatou tricetistupnovou letni nedeli jsme uprednostnili navstevu
dvou kin, v nichz se snad z petadvaceti celkem take promitaly
festivalove snimky. Tricaty Mezinarodni filmovy festival v Toronte,
ten, ktery nehodnoti, ale je skutecne jen prehlidkou nejnovejsi
filmove a herecke tvorby, uvedl snad pres tri stovky snimku.
Zahajen byl 8. a ukoncen 17. zari. Snimky se nastesti pro zamestnane
a jeste vice zamestnane zajemce promitaly v ruznych terminech
a v ruznych casech i v ruznych kinech, aby tak mel i ten nejzamestnanejsi
workoholik chvili si odskocit a potesit se technickym zazrakem
zvouci se film.
Ucinili jsme to take. Stesti nam pralo natolik, ze se mohla tato
nedele
stat nedeli ceskych festivalovych filmu.A na poradu byl snimek,
ktery jsem uz dlouho touzila videt. Hodne jsem o nem cetla, a
take proto, ze na me vzdycky ze stranek hledely ony krasne bledemodre
oci Oldricha Kaisera, ktereho povazuji za vynikajiciho herce.
V sale kina Cumberland 1, ktere bylo i pres svou nepohodlnost
a vysezene sedacky plno nas takovych bylo mnoho. "Nerada
probiram dej filmu pred zacatkem, chci, aby si divak udelal usudek
sam," promluvila reziserka.
Ostatne pro ty, kteri maji radi jistou zasvecenost (rekneme to
takhle
slusne), Maria je dcera pani Lenky Prochazkove: " K Torontu
mam velice blizky vztah, protoze v Publisher 68 manzelu Josefa
Skvoreckeho a Zdeny Salivarove - dnes vehlasnych spisovatelskych
osobnosti - vydavali mamincinu tvorbu. Maminka se jinak musela
zivit jako uklizecka, protoze ji doma jako spisovatelku tehdejsi
rezim - slusne receno - neuznaval (mohu-li se domnivat spravne,
pak se jedna o Lenku Prochazkovou, dceru velice popularniho a
talentovaneho ceskeho prozaika a filmoveho scenaristy Jana Prochazky
- vybavte si napr. film Pouta, To byla noc, Kocar do Vidne, Noc
nevesty aj.). Co bych to zdlouhave rozebirala, jednoduse talentovana
rodina. A stejne se jevi i potomek treti generace, Maria, ktera
vystudovala Filmovou akademii muzickych umeni v Praze, katedru
animovane tvorby u pana prof. Bretislava Pojara (zajiste si take
vzpominate na tuto legendu animovane tvorby, drzitele mnoha mezinarodnich
oceneni a pedagoga, "duchovniho otce" medvedu od Kolina
ci rozpohybovane Trnkovy Zahrady). Ale to uz jsme odbocili opravdu
daleko. Nicmene i tuto vysokoskolsky upevnenou schopnost Maria
ve svem snimku pouzila. A mela to velikanske stesti, ze si vybrala
hudbu Jana-Petera Muchowa ( ktery ma na svem konte hudbu k filmum
Samotari, Rok dabla, Jedna ruka netleska aj.) - nerusi divaka
v soustredeni, naopak pomaha zcela nevsedni atmosferu snimku umocnit.
A tak se divak potaci v jakemsi jinem svete - ve svete blazna,
ktery to o sobe vi.
Nehleda uniky, ale naopak dodava kazdodennimu a vsednimu dni i
kolembydlicim neopakovatelne fluidum. Snimek ma petasedmdesat
minut. Tak akorat, mozna by mohl byt na obsah - snad ani nemohu
rici pribehu, ale jen deje, ktery reziserka cerpala z vlastniho
zivota a ze setkani s takto podivnym clovekem - kratsi. Po jistem
case jsem si totiz uvedomila, ze jsem v kine a ze sedim v nepohodlne
sedacce. Chtelo to mozna nejakou zapletku. To, co si zvolila,
je velice narocny zanr . udrzet atmosferu, nezatoulat se do nicnedelani
a nudy, do rutinniho popisu, to uz chce opravdu velkou zivotni
a profesionalni zkusenost.
Kdovi, proc si vybrala prave tento namet. Ale treba sama vi, jake
to je zit v napeti. Doma si toho jeji maminka urcite uzila dost.
Ovsem Kaiser byl uzasny, nezklamal. A ve sve roli vydrzel az do
posledni klapky. V kazdem pripade je to snimek zajimavy a stoji
za to jej videt. A nutno dodat, ze pan Kaiser hral seriozni role
jen kratce na zacatku sve umelecke kariery, pak se venoval temer
vyhradne zabavnim vecem. Takze toto bylo jeho stastne znovuzrozeni.
Musime v to doufat tim spise, cim vice jsme se docitali o jeho
soukromem nevyrovnanem zivote. Jak jinak v objeti alkoholu. Snad
je to uz jenom zla vzpominka.
Nu a o ctyri hodiny pozdeji jsme jiz sedeli v jinem kine - Paramount
4. Pohodli tam provazelo kazdeho, kdo zavital. A opet bylo plno.
Sousedka mi sdelila, ze je Polka a ze ma ceske filmy rada, proto
ze prisla. Bylo ji tak k sedmdesatce. Jeji druh s hulcickou byl
puvodem Madar. Pres ulicku se bavili lidi slovensky, dalsi si
potichu nad nami septali cesky.
Bohdan Slama neni novackem v kinematografickem svete. Rikam svete,
protoze jeho snimky uz nejakou tu zemi velkeho filmoveho sveta
opravdu obletely. Zejmena jeho celovecerni debut Divoke vcely
obdrzel radu oceneni na mezinarodnich filmovych festivalech a
byl vybran za Ceskou republiku do souteze o Oskara pro nejlepsi
zahranicni film. Puvodem Opavak se po vystudovani CVUT dal na
hranou rezii na prazske FAMU.
Film Stesti - prominte mi to ne hanlive prirovnani - uklizeny
a usporadany snimek. Dej se rozviji postupne a tak akorat na to,
aby si
clovek srovnaval myslenky a dosazoval do mozaiky jednotlive stripky
a misty i sam sebe. Pokud se jedna o prehlednost, pak zadne nesmyslne
zapletky, pretahovani deje az za nevim kolikaty roh udalosti -
proste zijete pribehy s lidmi na platne. Nenucene. Nekde vam to
ale prece jen klikne, to kdyz se ocitnete v prostredi, ktere vami
otrese - podle charakteru postavy - a tak vedle slusne uklizeneho
a zarizeneho se najednou ocitnete v socialni hruze. Nevim, zda
tomu mohli rozumet divaci jineho nez ceskeho puvodu, protoze to,
co se ukazalo na platne, otraslo i domacimi. A take mnohe gagy,
narazky, ustalena uslovi a narazky - snad mohli pochopit jen "nasi".
Hlavni postavy rostou pred divakovyma ocima a divak s nimi, a
pole porozumeni se rozsiruje a zurodnuje vzajemnym poznanim. Trojice
hercu Pavel Liska, Ana Geislerova a Tana Vilhelmova jsou jako
motory. Nelze ale ani opominout Martina Hubu, Simonu Stasovou,
Bolka Polivku, a uz vubec ne uzasnou Zuzanu Kronerovou (dceru
vehlasneho herce Jozefa Kronera, mj. hlavniho predstavitele v
oskarovem snimku Obchod na korze z roku 1965, coz byla i podle
odborniku jeho zivotni role). A tak ta pani Zuzana hraje jako
jeji tata a jeho bratr, tedy jeji stryc. Jeji postava tety ve
filmu Stesti byla moudra zena. Zena svym zpusobem tvrdohlava,
ale stojici na svych zasadach. Sympaticka pruvodkyne zivota Tonikova.
Takova ta radkyne, ktera nam nekde v koutku nasi dusicky pripomina
maminku. Ana Geislerova byla uzasna a pravdiva. Ackoliv mam pani
Stasovou jako herecku velice rada (videli jste nezapomenutelne
Pelisky), tak tady malounko prerustala do hystericke zneuznane
a utrapene zenske. Ostatne, jedine normalni mi pripadali ti dva
mali kluci a teta. Jinak tam vsechny postavy byly nejakym zpusobem
vykolejene. Prominte mi to, ale je to muj nazor. Treba i reziseruv
zamer. Jo a ti kluci, ti byli pujceni - tedy v te dobe. Nadherne
postavicky, ktere se umely orientovat v prostredi a nikde neudelaly
neco, co by prerustalo realitu. Tak to se Vam, pane rezisere,
moc povedlo. Vim, ted uz nejsou pujceni, ale uz jsou Vasi. Nadobro.
Klobouk dolu. Starate se tak se zenou o pet deti. Nadherna clovecina
kouka ze vsech zaberu snimku. Mate to proste v sobe. Jste si vzacne
vlastnim zdrojem vsech tech nametu o obycejnem zivote.
Pro uplnost je nutne dodat, ze v nedeli diskusi prekladal dr.
Petr Munk. Letos to byl jeho ctvrty rocnik tlumoceni. Kdyz jsme
u tech dobrovolniku, vite, ze se jich kolem festivalu v Toronte
otaci na sedmnact set?
Nu a to uz je o te prekrasne nedeli vsechno. Rada takovou proziji
i v roce pristim. A treba takovych jako ja pribude.
Vera Kohoutova
***
Bohdan Slama