Anketa
Otazka z cisla 6: Jeste v prvni polovine sedesatych let byl
v Ceskoslovensku sestidenni pracovni tyden, presto se zda, ze
lide tehdy meli vice casu. Mate pocit, ze casu je stale mene a
mene a kde mate pocit, ze ho maji lide vice v CR, na Slovensku,
v zapadni Evrope nebo v severni Americe?
Olga Cizinska, pracujici duchodkyne, Hradec Kralove: Myslim,
ze lide meli opravdu vice casu. Televizi jsme nemeli a u radia
vzdy vecer jsme mohli dokoncit behem zprav, co jsme meli rozdelane.
Ovsem u rozhlasove hry nebo nedelni pohadky jsme tise sedeli.
V sobotu odpoledne jsme sli na vychazku nebo jeli pomoci babicce
a v nedeli jsme vyrazili na vylet nebo si take rodina vzala deku
a sli jsme na louku ke draze. Rodice sedeli na te dece a deti
pobihaly s kolobezkou a micem okolo. Asi proto, ze se nedele opravdu
svetila, vypadalo, ze je casu vice. Take jsme se koupali pred
nedeli a ne jako ted, kdy delame na sobe vsechny upravy v nedeli
vecer, nez pujdeme do prace a deti do skolky.
Radovan Holub, novinar, Spicak: Casu je stale stejne. Jen
my zijeme rychleji a je jedno, jestli jsme v Evrope, Kanade nebo
USA. Myslim, ze nervozita ze zivota je nejvyssi v postkomunisticke
Evrope. To vede k pocitu akutniho nedostatku casu. V zapadni Evrope
a v Kanade jsem potkal lidi, kteri tenhle pocit nejak odbourali
- stylem sveho zivota. Ale u nas lidi dal klabosi v hospodach
a rikaji, ze nemaji cas. Clovek ma cas na to, na co si ho udela.
Je to vec stylu zivota. Je vic veci a stroju a my mezi nimi pendlujeme.
Petr Krejci, politicky poradce, Praha: Vnimani casu se
meni s vekem a s prioritami, ktere si v zivote stavime. A to nezalezi
ani na miste pobytu ani na rezimu, v kterem zijeme.
Ondrej Neff, publicista, Praha: Nedovedu posoudit, kolik
kdo ma kde casu. Ja prestal mit "dost casu" od listopadu
1989 - ve smyslu "proflakaneho casu". Vzdycky zvazuji,
jestli ma smysl venovat hodinu, pulden nebo den zivota na to a
to, kdyz se da delat neco jineho: pracovat, bavit se, cestovat...
Rozhodne nemam pocit, ze mi cas nekdo nebo neco bere.
Petr Ruzicka, hudebni manazer, Teplice: Nevim jak v severni
Americe ale tady se lidi musi vic ohanet a pracovni doba je jen
car papiru, kazdej malej zivnostnik pracuje 14 az 18 hodin denne,
aby se uzivil. Nejlip na tom jsou zamestanci velkych tovaren a
korporaci, tam se dodrzuje pracovni doba a plni se zasady kolektivnich
smluv. Nejhorsi je situace u zamestnancu velkych obchodnich center
kde se nedodrzuje v podstate vubec nic. I tyto neduhy tak zvane
demokracie nejspis pomahaji udrzovat stale pri zivote komunistickou
stranu a jejich ideologii. Za komousu se mohl kazdej realizovat
i v pracovni dobe, ale nyni musi kazdej co nechce padnout poradne
pracovat a na zabavu a volny cas ma opravdu malo casu.
***
Otazka pro nektere z pristich cisel:
Byl papez Jan Pavel II. osobnosti, o ktere se bude psat v ucebnicich
dejepisu za sto let?
Odpovedi muzete poslat faxem: 416/530-0069 mezimestsky:
(011-420) 274-770-929 nebo e-mailem na adresy: abe@zpravy.ca
nebo abe@zpravy.org
ci abe@satellite1-416.com.
abe