Festival detske tvorby
Ve dnech od 31. ledna do 3. unora 2005 se konal v torontske Metro
Hall a nedaleke budove CBC jiz paty Festival detske tvorby spojeny
s aukci detskych praci. Behem vecera na zaver festivalu si mohli
ucastnici aukce rozebrat nakoupene detske vytvory. Festivalu se
zucastnila i skupinka z Ceske republiky. V uvolnene atmosfere
si pritomne deti hraly, malovaly, modelovaly. Videli jsme ukazky
tance a take predstavitele mesta podekovali tem, kteri se tohoto
projektu zucastnili. Galavecera se zucastnila take mistostarostka
Police nad Metuji Ida Seidlmanova s vytvarnici Kvetusi Belanovou
a studentkami Monikou Zebischovou a Petrou Benesovou. Behem vecera
jsme se pani Belanove zeptali na jeji dojmy z Toronta a poprosili
ji o kratky rozhovor:
KB: V Torontu jsme byly od 22. ledna do 6. unora. Byly jsme pozvany
pres Ritu Langrovou pani Irene Udo, abychom zde v ceske expozici
ukazaly, co delame na druhe strane oceanu. Predvedly jsme take
nekolik remesel, kterymi se u nas lide zabyvaji. Hlavne palickovani
a praci s dratem. Zucastnily jsme se nekolika workshopu, vcetne
jednoho v katolicke skole a take jsme mely sejiti s krajany v
kostele sv. Vaclava, kde jsme mely moznost ukazat, co delame ceske
verejnosti a kde si navstevnici mohli vyzkouset, jak se pracuje
se sustim, s hedvabim, jak se palickuje, jak se dratuje. Mohli
si zkusit, jak se dela s rucnim papirem.
ABE: Mne prekvapila nejen kvalita, ale i rozmanitost a mnozstvi
veci, s kterymi jste prijeli; jak jste to sem dopravili?
KB: Mely jsme sest objemnych zavazadel a kdyz jsem vazila to posledni,
tak jsem zjistila, ze mam zavazadlo pres vahu, musela jsem tedy
vyndat nektere osobni veci, abychom dovezly, co nejpestrejsi paletu
ruznych remeslnych vytvoru. Jelikoz jsme se zucastnily takove
akce poprve, tak jsme nevedely, co mame od toho ocekavat. Navic
nezname tichou aukci, u nas se neco takoveho nedela. My mame vetsinou
uzavrene vystavy, kdezto tady to bylo otevrene. Chodili sem lidi,
kteri sli do prace a pri tom se mohli podivat, co vytvorily deti.
Libi se nam hlavne to, ze je to neformalni a myslim si, ze bychom
meli udelat neco podobneho v Cechach.
ABE: Cim vas prekvapily kanadske deti?
KB: Ve skolach je vic volnosti. Byly jsme se podivat i ve skolce
a prekvapilo nas, jak je to pekne zarizene i to, jak to maji deti
rozdelene. Jinak si ale myslim, ze rozdil mezi detmi moc velky
neni. Porad jsou to deti. Jsou hrave, snazi se neco vytvorit a
chteji se naucit neco noveho.
ABE: Nenarusuji tuto kreativitu a remeslnost dnes vsude pritomne
pocitace?
KB: Ano, to pozoruji i u nas. Vidim, ze deti malo ctou, tim padem
nerozvijeji fantazii. Hodne deti sedi pred pocitacem, sleduji
filmy, ktere nejsou nejlepsi kvality a to vse se projevuje na
jejich tvorivosti. Pro deti nejsou nejlepsi spotrebni hracky z
umele hmoty. Pro dite je lepsi klacek nebo skladanka, aby se podnitila
tvorivost. Je to skoda, protoze kolem nas je spousta veci, ktere
rozvijeji tvorivost, ale kdyz se ani ucitele nesnazi, aby tu tvorivost
podnitili, tak se s tim da tezko neco delat.
ABE: Co byl vas nejkrasnejsi dojem z Toronta?
KB: Mam zimu rada, takze mne vubec nevadilo tech -23 °C. Jsem
prirodni clovek a tak mne oslovil vylet na zdejsi ostrov, ledova
trist kousek od velkomesta. Na vysokych budovach mne fascinovalo,
co lidske ruce dokazi vytvorit. Clovek si v techto ulicich pripada
jako mravenec.
abe
