O jednom predvanocnim zastaveni
Vianocny strom ty nas, jak sviezi si a krasny
vecitou zelenou si nadej nasa sama
oh, skvitni ovocim, co neuvadnu mrazmi
rozsir sa nad zemou pevnyma haluzama.
Vianocny strom ty nas
oh, vid deti skrahnute bez lasky slova, satu
potras ze ihlicim, nech radost s teba pada
a nezne prikryje i nejbiednejsiu chatu
Vianocny strom ty nas, co ciahas ku nebesiam
dnes vsetci na zemi zrak k tebe upierame
nech dava stedre dar mdlym rukam, srdciam,
pleciam to nevycerpatelne, dobre tvoja rama.
(Vianocny strom, Emil B. Lukac)
Recitovala Eva Slatkovska s ocima v soustredeni uprenyma nekam
do daleka. Byla jednou ze sesti spolecne se Sonou Almanovou, Martinem
Dancovskym, Dusanem Tothem a holcickami Andreou a Sasou Nesnidalovou,
kteri pod rezijnim vedenim Valerie Tothove, ktera byla soucasne
i dramaturgyni a scenaristkou, pripravili pasmo vanocni poezie
a hudby. K tem basnikum, kteri dale tvorili repertoar tohoto vecera,
patrili D. M. Gabul, P. V. Hronec, Janko Jesensky, Milan Jurco,
Kamil Peteraj, Martin Razus, S. H. Vajansky a nam uz znamy Milan
Rufus.
"Dnesni vecer byl pro me jakymsi zacatkem Vanoc," rika
o sve praci a jejim zameru reziserka Valeria Tothova. "Chtela
jsem, aby obecenstvo pocitilo, ze zacinajici vanocni cas neni
jen shaneni darku a nakupovani, ale ze je to cas i jakehosi ticheho
soustredeni se nad krasami zivota."
Mozna nekomu neprijde tezke vybrat basen (a k basni interpreta).
Ale je to stejne dulezita soucast rezijni prace jako takove pasmo
s hudbou sestavit. Cim se pani Valika ridila?
"Muj vyber basni byl zamereny na moderniho cloveka. Chtela
jsem ukazat, ze i clovek hluboce verici muze mit pochybnosti,
konecne hned prvni basen o tom jasne hovorila - clovek se diva
do nebes a hleda Boha. Diva se kolem sebe a neni si jist, kde
ze je a vyvolava jej k sobe : "...ukaz se mi, kde jsi...".
Hned pote prichazi cast z Bible - a prave tohoto kontrastu jsem
chtela dosahnout temi basnemi, ktere hovori o vanocich, ktere
hovori o zrozeni Kristove, aby se to dotklo kazdeho z pritomnych
a abych take ukazala na tu stranu vanoc, ktera pro nas je symbolem
rodiny, tradice a jistoty v zivote." A jakym zpusobem vybirala
recitatory? " Pred tim, nez zacnu vybirat basne, uz mam na
mysli konkretniho cloveka, ktery ji bude recitovat. Potom to prizpusobuji
samozrejme, ale vsimla jste si, ze ti, kteri jsou v nabozenskem
presvedceni jisti a silni, tem jsem predestrela velmi silne pusobici
nabozenske basne, a ti, kteri hledaji, dostali basne, ktere byly
zase jim vlastni. Protoze kazdy interpret musi basen prednest
skrze sebe. Jestlize si ji jen obleka, tak potom basen zni falesne."
Stejne jako na minulych setkanich s poezii i tentokrate program
svazoval velice citlive a vnimave klavirista Milan Ichniovsky.
"... Milan neni profesional, ale je clovek, ktery hodne a
rad zpiva. Ma nadherny syty hlas a temi svymi predely nejen ze
vytvari jakesi mosty mezi jednotlivymi basnemi, ale vlastne basne
tak dotvari a svazuje do jednoho celku cely program," rika
reziserka a dodava, ze to vsechno dela proto, ze sama poezii ma
rada. A i obe holcicky Andrejka a Sasenka Nesnidalovy si vedly
velice dobre. Na jeviste nebaly vystoupit, byly jednoduse milym
zpestrenim vecera.
Nu a na konec to nejlepsi. Bez nadsazky, protoze takovy bonbonek
si necha libit kazda poeticka duse - byl jim nadherny lyricky
sopran Zdenky Jarosove. Te pevkyne, o ktere se rika, ze zpiva
svou dusi. Setkali jsme se s ni na koncertech seskupeni Small
Chamber Harmony, ktere hraje barokni hudbu. Na tomto veceru prirozene
zpivala pisne vanocni, a pozitek to byl stejne veliky. "Vybrala
jsem si ji pro jeji interpretacni kvality. Jeji hlas je krasne
zabarveny, uzasny, navic je Zdenka team player, tvori primo s
basnemi," charakterizuje pani Valika kvality pevkyne.
Slovenska komunita ma ve Vecerech s poezii velice vhodnou prilezitost
obohacovat a upevnovat stare kulturni tradice a rozvijet rodny
jazyk. Lze si jen prat, aby spolecnosti s nazvem Kanadska zakladina
pre umenie a divadlo hned tak brzy nedosly sily a aby ve sve komunite
nalezala i onu nezbytnou davku kladne odezvy i presto, ze iniciatori
tvrdi, ze vsechno to delaji pro vlastni poteseni a radost.
A jestli mi dovolite, tak jako obdivovatel vseho tvoriveho musim
dale docenit i dobrou organizaci vecera se "vsim vsudy"
- s programem do ruky, se seznamem obsazeni "hercu"
do roli, se zpevnickem snad nejzpivanejsi vanocni pisne Ticha
noc, s pripravenym obcerstvenim po programu, a konecne i s prodejni
vystavou prenadhernych obrazku a praci talentovane Anny Vicherkove,
ktera si vseobecne zaslouzi nasi pozornosti ponekud vice, takze
snad priste.
Text a foto Vera Kohoutova
