Dr. Cermak - 80
Neni tomu tak davno, co jsem prisel do Kanady a po necelem roce
jsem se ocitl na posvatne pude Masaryktownu, o kterem jsem slysel
jiz v Praze a zacal pracovat v Novem domove. Je to pouhych
triadvacet let a dva mesice. Jednim z prvnich prispevku, pokud
se pamatuji, byl humorny nekrolog venovany otci Jandovi. Otec
Janda, jak jsem ho za tu kratkou dobu poznal mel smysl pro humor
a totez mel i autor vzpominky. To bylo moje prvni setkani s Josefem
Cermakem. Od te doby jsme spolupracovali a vlastne je nutne hovorit
v pritomnem case - spolupracujeme dodnes, i kdyz ja nyni pracuji
v jinych novinach. Nejhezci obdobi bylo, kdyz se hroutil komunismus,
to jsme si skutecne notovali. Jindy treba v dobe, kdy se jiz komunismus
nehroutil a budoval se kapitalismus, jsme si tolik nenotovali.
Ale to patri k veci, ze dva lide spolu ne vzdy souhlasi a predstirat
neco, co neni pravda by se nelibilo ani mne ani Josefu Cermakovi,
ktery dnes oslavuje osmdesatiny.
Co mame tedy spolecneho. Jednak mame oba neco spolecneho se Slanym.
Josef Cermak tam stravil mlada leta ve skole, ja na vrtech. Nikdy
jsme si vsak o tomto starem mestecku nepopovidali. Oba nemame
radi totalitu, ale mame radi Toronto. Nejednou jsem byl prekvapen
tim, jak Josef Cermak zna torontske podzemi. Jsem presvedcen,
ze kdyz sejde do podzemi nekde na Union Station, tak ze za dvacet
minut vyjede v pohode vytahem na Toronto International Airport.
To vse absolvuje pesky, protoze zna vsechny podzemni chodbicky,
pruchody a vytahy. Mezitim se stavi jeste v nekolika obchodech
s knihami a hlavne cestou navstivi dvanact svych znamych.
Pro mne je torontske podzemi labyrintem, do ktereho si vetsinou
beru klubko niti, abych se dostal ven. Josef Cermak vsak zde stale
objevuje neco noveho. Myslim si, ze nejsme vzdaleni okamziku,
kdy Josef Cermak objevi podzemni cestu z kostela svateho Vaclava
na Masaryktown.
Josef Cermak totiz dokaze objevovat stale nove a nove veci. A
kdyz se nahodou zrovna nestrefi, tak z toho dokaze elegantne a
s humorem vybruslit. Pamatuji si, jak pri prvni navsteve prezidenta
Havla v sale vzniklo jakesi napeti. Josef Cermak, ktery mel nevdecnou
ulohu moderatora, vysvetloval publiku, ze musime respektovat,
ze recnik, ktery nemel podporu v publiku bude mluvit ctyri minuty.
Misto toho vsak od recnickeho pultu oznamil, ze pritomna osoba
bude hovorit ctyri hodiny. V sale to zahucelo a napjata atmosfera
povolila a Josef Cermak s usmevem dodal: "Tak vidite, jak
jsem dnes stedry."
Josef Cermak vsak neni pouhy dokonaly znalec torontskeho podzemi.
Je asi nejlepsi znalec lidi v nasi komunite, kterou take stale
znovu a znovu objevuje. V tomto ohledu ma za sebou kus prace.
A jak doklada jeho posledni kniha It All Started with Prince
Rupert, je to zasluzna prace. Lze jen poprat, aby ho humor,
sebeironie a objevitelska prukopnicka prace provazely i nadale.
Ales Brezina