Navrat na hlavni stranu

ZA PROF. GLEBEM ZEKULINEM
14. cervna 2004 zemrel v Torontu Gleb Zekulin, Profesor Emeritus Torontske university ve veku 82 let. Narodil se v Praze, syn ruskych rodicu, obeti Leninovy revoluce. V Praze vystudoval francouzske lyceum, a po navratu z Nemecka, kde byl za valky totalne nasazen, Vysokou skolu obchodni. V roce 1948 rodinu komunismus dohonil a tak byli vsichni znovu na uteku. Jenomze to nebyl jen tak ledajaky utek. Gleba zavreli, ale nastesti sympaticka soudkyne, ktera nejak obratne pouzila Glebovo totalni nasazeni za valky jako duvod, ze nemuze byt povazovan za politickeho vezne, ale jen za obycejneho lumpa proste umoznila, aby byl propusten. Jedina cesta, jak se dostat z Ceskoslovenska, vedla pres Dunaj. Nasli si prevoznika, zvolili noc ze soboty na nedeli, kdy vsichni radni strazci noveho lepsiho zivota byli pod vlivem alkoholu a clunem se preplavili do Rakouska, bohuzel do sovetske zony. A tak museli jeste jednou prechazet nelegalne hranice. Tentokrat do Vidne. Podarilo se a ponevadz Glebova manzelka byla dcerou tovarnika Antonina Jelinka, ktery mel zname i rodinne prislusniky v ruznych evropskych mestech, dostali se pomerne snadno do francouzske zony a nakonec do Anglie, kde v te dobe Antonin Jelinek zil. Jedna zajimava (alespon pro mne) informace: rakouske urady alespon v nekterych pripadech vydavali uprchlikum rakouske pasy, jako kdyby byli rakouskymi obcany.
V Anglii si Gleb na liverpoolske univerzite (kde si privydelaval jako domaci ucitel) udelal Master's degree v rustine a po prichodu do Kanady byl jmenovan Associate Professor rustiny na McGill University. Sva nejplodnejsi leta stravil na University of Toronto jako profesor rustiny a cestiny a pet let zastaval urad reditele Centra pro ruska a vychodoevropska studia.
Pohrebni obrad byly vykonan v ruske pravoslavne katedrale Krista Spasitele v Toronte. Knez vykonavajici obrad se zvlast podivoval, jak Gleb byl pripraven na cestu na druhy breh a jak se na ni tesil. Za rodinu, vdovu Lilit a prezivajici ctyri deti (Antonin, Mikulas, Lilit a Gleb) se rozloucili Mikulas a Lilit). Jejich vzpominky misily smutek i usmevy, oba vzpomneli Glebova hroziciho prstu, pouzivaneho hlavne na vnoucata, jimz doprovazel sva pouceni a varovani. Ten hrozici prst je jakymsi symbolem rodiny. Pouzila ho nedavno jedna z jeho vnucek, kdyz nespokojene oslovila kolacek, ktery dostala ve skole jako odmenu.
Profesor Zekulin mel dlouhy a bohaty zivot. Na univerzite, v krajanskem zivote - vzpominam si na jeho rec pri protestu proti sovetskemu radeni v Afganistanu. Vzpominam si na nej jako okouzlujiciho spolecnika pri predvanocnich setkanich u profesorske manzelske dvojice Sirekovych. Ale nejvic mi utkvel v mysli pohled na profesora Zekulina a jeho pani, jak asi prede dvema roky odchazeji z nejake univerzitni oslavy. Profesor Zekulin byl dosud statny a tak jim to spolu sluselo a tak zrejma byla laska mezi nimi, ze jsem se za nimi rozbehl, abych jim to rekl.
Profesor Zekulin docilil mimoradnych zivotnich uspechu, ale ja bych se s nim chtel rozloucit parafrazovanim Masarykova rozlouceni s profesorem Pekarem: "Profesore Zekuline, byl jste hodny clovek."
Josef Cermak


Navrat na hlavni stranu