Navrat na hlavni stranu
Na okraj
Bilance sestileteho pusobeni velvyslance Ing. Vladimira Kotzyho
v Kanade
Moje prvni setkani s velvyslancem Ing. Vladimirem Kotzym nebylo
uplne sametove. Ti z nas, kteri zili celou komunistickou eru v
exilu prirozene vidi svet odlisne nez ti, kteri zustali doma a
prirozene chvili trva, nez si na sebe zvykneme a vidime sve skutecne
ci domnele poklesky v laskavejsim svetle. Je tu ovsem i rozdil
v nazirani na funkci diplomatickych zastupcu nasi rodne zeme v
Kanade: my je nekdy vidime ne jako vyslance, ale jako nositele
moci, schopne plnit nase pozadavky vuci rodne zemi a klademe jim
za vinu, kdyz je nesplni; nebo jako protektory, kteri si vyhrazuji
pravo dohledu nad nasi krajanskou cinnosti. Oni zas nas mozna
vidi bud sice jako soucast spolecneho naroda, ale soucast skladajici
se z hudrujicich nespokojencu, kteri si celkem dobre zili ve svobode,
ale chteli by i vyhody tech doma, nebo jako skupinu lidi, ktera
s narodem uz desitky let nema celkem nic spolecneho, ale porad
by chtela Praze nebo Bratislave radit, jak ma veci delat.
Behem poslednich sesti let jsem se s velvyslancem Kotzym setkal
nebo s nim telefonicky hovoril dost casto a vychazeli jsme spolu
dobre. Myslim, ze v Kanade udelal kus dobre prace. Pred jeho odjezdem
jsem ho pozadal, aby se pokusil udelat jakousi soukromou bilanci
aktivit, uspechu ci neuspechu Velvyslanectvi CR v Ottawe za dobu
jeho pusobeni.
Velvyslanec Kotzy odpovedel dopisem, ktery budu bud citovat nebo
alespon interpretovat. Velvyslanec ma radost z toho, ze celych
sest let se velvyslanectvi podarilo udrzovat cilou frekvenci
vzajemnych navstev predstavitelu obou zemi. Jednalo se jak o navstevy
na nejvyssi urovni (napr. Prezident Havel, ministri Basta, Vetchy,
Kuzvart, Rusnok, Dostal, predsedove Senatu CR Benesova, Pithart
v Kanade; premier Chretien, ministri Stewart a Petigrew, Speakers
of the Parliament Hays a Parent v CR), tak o nescetne navstevy
na pracovni urovni namestku ministru, reditelu odboru a dalsich
predstavitelu statnich organu Kanady a CR a odpovidajicich predstavitelu
CR v Kanade. Za velmi pozitivni povazuje take cily styk a
vymenu delegaci predstavitelu nejruznejsich komisi obou parlamentu.
Obzvlaste Senat Parlamentu CR byl v tomto smeru mimoradne cinny.
Za jeden z hlavnich ukolu sveho uradu velvyslanec Kotzy povazuje
podporu ceskeho exportu, a s tim souvisejici prohlubovani povedomi
kanadske obchodni a investorske komunity o moznostech a prilezitostech,
ktere nabizi Ceska republika a zvysovani povedomi ceskych podnikatelu
o moznostech Kanady. Sem spada i spoluprace s kanadsko-ceskymi
obchodnimi komorami v Kanade a cesko-kanadskou obchodni komorou
v Praze (prednasky a vystoupeni ve vsech vyznamnejsich mistech
Kanady).
V zari roku 2000 velvyslanectvi zorganizovalo prvni velkou kanadskou
obchodni a podnikatelskou misi do CR (55 firem pod vedenim ministra
mezinarodniho obchodu Pettigrewa) a v r. 2002 jako reciprocitu
navstevu velke ceske obchodni mise v Kanade (25 firem pod vedenim
ministra prumyslu a obchodu Rusnoka). Pocatkem roku 2004 se uskutecnila
velmi uspesna tydenni navsteva nejvyssiho managamentu The Hudson's
Bay Company (HBC) v CR, jez by mela vest k rozsireni sortimentu
a mnozstvi ceskeho spotrebniho zbozi prodavaneho v retezcich HBC
v Kanade.
Vysledkem spoluprace HBC s ceskymi organizacemi v Kanade, ZU (Zastupitelsky
Urad) CR, Czech Trade, CSA, Czech Tourism) byla i prezentace CR
v peti vylohach nejvetsiho obchodniho domu The Bay (Queen St.)
v Torontu u prilezitosti vstupu CR do EU ve dnech 19.4. - 15.5.
2004. Tuto akci, pise velvyslanec Kotzy, povazuji za
jeden z nejvetsich uspechu ZU Ottawa v dobe meho pusobeni v Kanade.
Velvyslanectvi rovnez vyuzilo vstupu CR do NATO a Evropske
unie k propagaci CR jako tradicne demokraticke vyspele zeme v
centru Evropy.
Velvyslanectvi se zaslouzilo - pres omezene financni moznosti
- o vystoupeni ceskych umelcu a predstaveni ceskeho umeni kanadske
verejnosti: vystoupeni Talichova a Prazakova kvarteta, houslisty
Zenateho, klaviristu Krajneho, Novotneho, koncerty a kulturni
programy poradane ve velvyslancove rezidenci (napr. premiera filmu
o ceskem hudebnim skladateli Ulmannovi, ktery byl umucen v koncentracnim
tabore). Mezi pritomnymi na techto akcich byly vzdy spicky
kanadske vlady, parlamentu a dalsi vyznamni predstavitele kanadske
spolecnosti. Premieru filmu o Ulmannovi navstivila i generalni
guvernerka Kanady s manzelem. ZU Ottawa usporadal i celou
radu vystav a filmovych predstaveni a podilel se na realizaci
predstaveni ceskych divadelnich a baletnich souboru. V roce
2000 byl ZU Ottawa jednim ze zakladatelu a duchovnich otcu Filmoveho
festivalu Vysehradske ctyrky, ktery si za pet let sve existence
ziskal velikou popularitu a ceske filmy vzdy patri k nejnavstevovanejsim.
Dulezitym zpusobem sireni pozitivni image CR v Kanade byla i uzka
spoluprace ZU Ottawa s kanadskymi univerzitami v usporadani uspesnych
akci, napr. s Centrem pro rakouska a stredoevropska studia pri
University of Alberta v Edmontonu a s Centrem pro ruska a vychodoevropska
studia pri Carleton University v Ottawe, s University of Ottawa,
s McGill v Montrealu a s dalsimi.
Vyznamnou soucasti cinnosti ZU Ottawa byla samozrejme i spoluprace
s ceskou krajanskou komunitou po cele Kanade. V teto oblasti jsem
se vzdy snazil o konstruktivni a vecny dialog, pri kterem ne vzdy
musi kazdy s kazdym souhlasit, ktery by vsak mel mit spolecny
cil: Prospech pro obe strany a podpora a pomoc Ceske republice.
Verim, ze se v prubehu sesti let meho pusobeni v Kanade rada veci
vyjasnila. Podarilo se nam take rok od roku zvysovat financni
prispevky z CR pro cinnost krajanskych sdruzeni a spolku v Kanade.
Jsem si ovsem soucasne vedom i toho, ze nektere zalezitosti zustavaji
z pohledu krajanske komunity nedoreseny. Mam tim na mysli predevsim
otazku dvojiho obcanstvi pro nektere specificke pripady a moznost
korespondencni volby do organu Ceske republiky. Tyto zalezitosti
ovsem podlehaji rozhodnuti ceskych zakonodarnych organu.
A ted na zaver jeste zminka o tom, co se do skonceni me mise nepodarilo
vyresit ci ukoncit. Predevsim jsem zklaman vyvojem (resp. nulovym
vyvojem) ve veci odstraneni vizove povinnosti pro obcany CR pri
cestach do Kanady. Sest let mych usilovnych a vycerpavajicich
jednani s kanadskymi organy, ani prima jednani predstavitelu CR
pri jejich navstevach v Kanade neprinesla jakekoliv pozitivni
ovoce. Ani posledni jednostranne zruseni vizove povinnosti pro
kanadske obcany k 1.5.2004 kanadskymi organy nikterak neotraslo
a zda se, ze i pres vyznamnou podporu ze strany Evropske komise
v Bruselu je pred nami v tomto smeru jeste dlouha cesta. To je
tedy neblahe dedictvi, ve kterem se bude muset nadale angazovat
muj nastupce. Systematicky a durazny lobbying ze strany krajanske
komunity by rovnez neskodil.
Posledni veci, ktera k datu meho odjezdu z Kanady zustava otevrenou,
je zalezitost honorarniho konzula CR ve Vancouveru. Jde o zalezitost
komplikovanou, ke ktere jiz bylo popsano nekolik desitek stran.
Chci jen znovu ubezpecit, ze ceska strana (MZV v Praze i ZU CR
v Kanade) pristupuje k pripominkam nekterych predstavitelu ceske
komunity ve Vancouveru se vsi vaznosti a s plnou odpovednosti.
Domnivam se, ze za vyse uvedenou bilanci se velvyslanec Ing. Vladimir
Kotzy nemusi stydet. Rad bych podekoval i jeho pani: je nadmiru
sympatickou reprezentantkou sve zeme.
Josef Cermak