Navrat na hlavni stranu
Volby opet na krku
V dobach naseho mladi byli jedinci, kteri byli ochotni kvuli svobodnym
volbam padnout na barikadach. Dnes se prosty lid vetsinou neobtezuje
prejit ulici, aby zvolil sveho milacka-poslance, ktery ho pak
bude na recepcich reprezentovat jako zastupce, ktery pojida plody
prace volicu.
Volebni ritual ma sve zakonitosti, televizni debaty. Predstavitele
pred volbami hladi deti a fotografuji se s nimi. To, aby rodice
vedeli, ze novy premier nebude kanibal a jejich ratolesti, ze
neskonci spatne. Zavody v podavani rukou, libani a hlazeni neberou
konce. Politici se predhaneji v tom, jak maji zajem jen o zdravi
a prosperitu prosteho lidu a prosty lid jim cas od casu uveri
a zvoli je a pak place.
Znovu opakuji, ze politici nejedi deti! Pouze obcas jim skrtnou
v rozpoctu jen nejakou tu kratochvili. Po volbach politici neroznaseji
osklive nemoci, ale pouze nedaji nejake ty drobne na chiropraktika,
protoze lid nepotrebuje mit rovnou pater a na optika, aby lid
nemel bryle mameni. K povolebnimu ritualu patri plac nad tim,
jak minula vlada hospodarila a nad tim, jaky bordel zanechala.
Byly veselejsi casy. Mel jsem oblibenou stranu Rhinos. Jednorozci
meli rozpocet na volebni kampan 35 dolaru za pivo pro sefa, coz
davalo na vedomi, ze jsou to lide setrni, nikoliv vsak puritansti.
Byli hrdi, ze zadny z jejich clenu nebyl natolik pokoren, ze by
musel sedet dlouhe zbytecne hodiny v parlamentu. Kanadsky deficit
chteli resit tim, ze by vsichni obcane meli zdarma kreditni kartu
American Express a tim zadluzovali sousedni Spojene staty.
Energetickou situaci v Saskatchewanu pro zmenu zbouranim Skalistych
hor. V situaci, kdy se stale zdrazuje benzin by mohly pomoci dve
dalnice. Jedna od Atlantiku k Pacifiku, druha opacnym smerem,
ktere by se mirne svazovaly, takze auta by mohla jezdit pres Kanadu
bez motoru samospadem. Na zacatku kazde dalnice by byl vytah,
ktery by vozy vytahl do patricne vysky. Nutno rici, ze jednorozci
nikdy sve predvolebni sliby nesplnili ani je neporusili. Jednorozci
se totiz netvarili, jako ze tyto sliby chteji splnit.
Tentokrat jsem vyrazil do sidla strany Zelenych. Jako clovek
pohybujici se ekologicky, jel jsem do centra strany na kole. K
memu prekvapeni me kolo prezdivane Modry byk bylo jedinym
velocipedem v okoli. Pote co Mike Harris zbabele opustil tonouci
se konzervativni lod jsem vsadil na Jima Harrise. Prede mnou tam
byla novinarka z arabskych novin. Jim Harris pochvalil libanonskou
kuchyni. Zduraznil vyznam vzdelani a vychovy ve svete a pripomnel,
ze Spojene staty spotrebovavaji tretinu svetoveho nerostneho bohatstvi.
Kritizoval velkou spotrebu elektricke energie v Kanade. Nelze
nez souhlasit, ze tuto skutecnost lze zmenit pouze zmenou zivotniho
stylu. Souhlasil se mnou, ze je zapotrebi ve meste vice pouzivat
kol. Toho by chteli Zeleni dosahnout tim, ze by zmenili
danovy system. Na otazku, jestli nema strach z devastovane ekologie,
jak k tomu doslo ve vychodni Evrope, se mi dostalo odpovedi, ze
jsme vsichni na jedne lodi, v ktere byly dve diry: kapitalismus
a socialismus. Upozornil jsem na tragedii v Cernobylu a pan Harris
priznal, ze socialismus byl mnohdy horsi.
Na otazku, jakou maji Zeleni v techto volbach sanci se mi dostalo
odpovedi, ze maji vetsi preference nez NDP v poslednich volbach.
Nevim, jestli se Zelenym podari proniknout do parlamentu. Jim
Harris kandiduje v oblasti, kde ma proti sobe Jacka Laytona. Jedna
vec je vsak jista. Podobne jako Rhinos nebude to strana,
ktera by nesplnila sliby, protoze se nedostane k moci. Pokud by
se nektery z jejich kandidatu dostal do parlamentu, bude to skutecne
zpestreni na jinak nudnem politickem nebi. Na rozdil od Rhinos
ostatni strany budou muset vzit vazne jejich program.
Ales Brezina